"Těším se na každé ráno," říká Jaromír Štětina v předposlední kapitole Noc. A tento postoj k životu je vlastně mottem k příběhu člověka, jehož jméno je obvykle spojováno válečnou žurnalistikou. S neomylným čichem na konflikty teprve se rodící se často ocitá v epicentru dění jaksi s předstihem. Knížka není jen o Štětinovi-reportérovi, je současně i životním příběhem, členěným formálně do kapitol, odpovídajících jednomu dni - od rána do dalšího úsvitu - a zároveň symbolicky znázorňujících lidský život. Vrací tak čtenáře nejen do dob Štětiny-geologa, který prožije v Íránu návrat Chomejního a začátek revoluce. Nahlédne spolu s protagonistou do tureckého vězení, na Indus, který splul s legendární Matyldou a stal se průkopníkem českého raftingu, na Sibiř... Štětina vypráví i o svém dětství v poválečných Sudetech. Jako by celý jeho předchozí život byl jakousi přípravou.