Umění milující laskavosti

Umění milující laskavosti

Shapiro, Rami

Portál, 2018

299 Kč254 Kč

Skladem

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Neortodoxní a mnoha duchovním tradicím otevřený rabín Rami Shapiro přijímá původně buddhistický koncept milující laskavosti a spojuje ho s podněty dalších spiritualit. Milující laskavost nachází v charakteristice židovského Boha a v jeho atributech, jak je dále rozvíjí judaismus, ale i křesťanství, islám a další. Shapiro probírá třináct biblických atributů Boží milující laskavosti jako rámec pro kultivaci dobrého života každého člověka, který je volán k tomu, být Bohu podobný. Vede tak člověka k objevení zdrojů jeho vlastní důstojnosti, velkorysosti, laskavosti a dobroty. Každý může rozšířit své srdce, když:
– je laskavý skrze soucitnou upřímnost
– dělá si v srdci místo pro realitu
– rozpoznává Boží projevy
– obejme paradox nevědění
– je přítomný v daném okamžiku aj.
Rami M. Shapiro, známý jako „Rabbi Rami“, je oceňovaný autor, učitel a přednášející, představitel liberálního judaismu se zájmem o současné spirituality.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Překladatel:Kittová, Monika

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1363-5

  • Počet stran / vazba:184 / Brožovaná

  • Rok vydání:2018

  • Kód:13204101

  • EAN:9788026213635

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Čtenářské recenze

  • Shapiro, Rami: Umění milující laskavosti - autor recenze: Šárka Kubcová

    V současné době se můžeme na trhu setkat se spoustou knih, které se nám snaží pomoci nalézt cestu životem, najít smysl našeho konání a žití a činí tak nejrůznějším způsobem a nám je dán dar svobody, vybrat si z nabídky to, co je naší osobnosti nejbližší. Prací na svém duchovním růstu a kladením si otázek a hledání odpovědí, rosteme celkově a stáváme se moudřejšími.

    Autor Rami M. Shapiro, známý jako „Rabbi Rami“, kterému v roce 2018 vychází v nakladatelství Portál kniha Umění milující laskavost, se snaží v knize představit úvahy nad základními otázkami každodenního života, prostřednictvím kterých chce čtenáře dovést k poznání, že bez určitých lidských vlastností, pokud je nebudeme rozvíjet, se nám bude žít obtížněji. A naopak, budeme-li v sobě samých pěstovat odvahu, místo strachu, štědrost, místo lakoty, láskyplnost vůči bližnímu svému, místo soutěživosti na úkor ostatních, budeme zažívat pocit vnitřní svobody, radosti a štěstí, který nás bude povznášet, budeme zažívat pocit spokojenosti a žít s jakousi lehkostí, díky které budeme i v životě uskutečňovat vlastní sny, ale bez křečovitého usilování. A šířit tak štěstí i do svého okolí, jednat s laskavostí s ostatními lidmi. Snaží se čtenáře dovést k umění „žití v přítomném okamžiku“, žití „tady a teď“, bez obav z budoucnosti, bez trápení se z rozhodnutí minulých, která již nemůžeme změnit.

    Jádrem knihy a osou je třináct atributů neboli aspektů milující laskavosti, které definuje judaismus a každému z nich je věnována kapitola: Uvědomění si božství sebe samého, uvědomění si božství druhého, pěstování tvořivosti, projevování soucítění, nacházení milosti, jednání s vyrovnaností, vytváření laskavosti, vnášení pravdivosti, zachovávání laskavosti, odpouštění nespravedlnosti, odpouštění svévolnosti, odpouštění pochybení a očištění se od klamu., označuje se též jako třináct atributů milosrdenství. Autor uvádí, že se je snaží převést do praktit, metod a postupů, které může čtenář uplatňovat a jejichž pomocí může realizovat Boží slávu prostřednictvím svého projevování milující laskavosti, ale toto zde zcela postrádám. Případné „návody“ autor v knize realizuje neurčitými vlastními zážitky.

    Jako nedostatek vidím nedostatečné vysvětlení některých příběhů, rčení, citací i vlastních autorových příběhů a zkušeností. Zcela zde postrádám nějaký úvod do problematiky, vysvětlení pojmů např. „žití v přítomném okamžiku“, což je klíčovým pojmem této knihy, byť vyjádřen různými slovy, souvislostí…

    Kniha mne zaujala již svým názvem, který pro mne představoval příslib hlavního tématu, kterým se kniha bude zabývat. Mé nadšené očekávání, zvědavost a stoupající nedočkavost, až již budu knihu konečně číst, umocnila ještě slova Marcii Ford v předmluvě, která knihu označila za to nejlepší, co za třicet let své novinářské praxe zaměřující se na náboženskou literaturu, přečetla. V tu chvíli jsem uvnitř cítila jistotu, že tato kniha mi změní zcela život a doplní nezodpovězené otázky, jak to učinila údajně i v životě Marcii Ford, která nikdy nečte knihu dvakrát, až na výjimku, kterou představuje právě tato kniha. Úvodní těšení se na vše, co se v knize dočtu, bylo opravdu názvem a předmluvou vyeskalované. Již však při první kapitole mé nadšení opadávalo a vystřídala jej nuda a zklamání, které se prohlubovalo s každou stránkou, a trvalo to tak až do konce šesté kapitoly. Text na mne působí chaoticky, je zatížen nespočtem citátů z nejrůznějších náboženských směrů, textů, velkých učenců a úvahami samotného autora nad, pro mne jako čtenáře, nesouvisejícími věcmi, kupou rádoby moudrých a poučných příběhů z autorova vlastního života. Což na mne osobně však působilo dojmem, že on sám nemá spoustu věcí ve svém životě vyřešených, nemá pevný postoj a některé své „přešlapy“ i v duchovním cítění omlouvá tím, že z pozice duchovního pro ně najde vždy vysvětlení, omluvu až někdy „výmluvu“. Ospravedlňuje svůj názor, který se vymyká tradicím jeho náboženské víry. Víra je všudypřítomná a působí velmi rušivým dojmem, neb autor sám odchází často od tématu i tím, že popisuje sem tam poznanou metodu z toho či ono duchovního směru. Ale opět, jsou to útržkovité popisy jeho zážitků. Žádná metoda není vysvětlena detailně tak, aby ji mohl „laik“ vyzkoušet, není vysvětlena podstat a k čemu by vlastně mala sloužit. Na své osobě autor často ukazuje svá selhání, omyly, chybné jednání v životě, aby vzápětí čtenáře uklidnil, že i oni tudíž mohou dělat chyby… to na mne působí velmi lacině. Čtenář v knize nehledá omluvy pro své jednání, ale očekává splnění příslibu, že v knize najde návod, jak některé věci změnit, jak na to, což zde absolutně není. Sama vůbec nechápu, čeho chtěl autor vlastně dosáhnout, k čemu má kniha sloužit, co má sdělit, co si má čtenář odnést? Knihu jsem dočetla jen s velkým sebezapřením do konce desáté kapitoly a celou dobu se těšila, až už to budu mít „z krku“.

    Teprve až v šesté kapitole mne zaujala konečně alespoň stará židovská pohádka, s poučením o tom, že vyřčená slova a to, co způsobí, se již nedá vzít zpět. Tím také uvedla hlavní téma této kapitoly a to komunikace. Téma bylo opět nedostatečně uvedené, vysvětlené, proč se a jak toto téma souvisí s názvem knihy, nedostatečně odborně pojaté a opět chaotické, skákající z jedné té z oblasti komunikace na druhé, bez souvislostí, ale alespoň trochu čtivé a pochopitelné, o čem se mluví. Zde najdeme pár zajímavých myšlenek, včetně jediného konkrétního návodu v deváté kapitole, která se zabývá odpuštěním a je zde Maimonidova pěti dílná stezka k odpuštění.

    Osobně bych uvítala o hodně méně různých citátů, osobních příběhů autora, popis jeho práce s jeho žáky... Nemohu si pomoci, ale zkrátka mi do textu nezapadají, nejsou ani nějak poučné či zajímavé či že by přinášely nějaké nové poznání, zkušenost… často ani nechápu návaznost těchto ukázek z osobního života na text. V textu, ale jen díky tomu, že se o téma sama zajímám, tuším, o čem autor mluví, či co chce říci, a přesto to na mne působí jako velký „guláš“ bez jasného vědomí toho, co chci sdělit, ve kterém jsem se ztrácela a těžko se mi držela „nit“, kterou jsem dost často ani neviděl. Pokud bude číst knihu čtenář, který nebude věřící a navíc se s tématem „žití v přítomném okamžiku“, setkává poprvé, nemůže naprosto tušit, „která bije“. Autor není psychologicky ani psychoterapeuticky vzdělán, tudíž „objevuje“ věci a postupy, které jsou například v kongnitivně-behaviorální terapii dávno známy a není to nic nového. Bohužel v jeho pojetí se jedná opět o naznačení nějakých útržkovitých amatérsky objevených souvislostí, o které se s čtenáři dělí, navíc neodborně pojatých neb zkrátka autor neví, že nějaká terapeutická metoda existuje. Například v deváté kapitole líčí „objevení“ dámy, jménem Byron Katie, která se v 70. letech psychicky zhroutila a na základě této své zkušenosti vytvořila „dotazník“ o čtyřech otázkách, při jejichž zodpovězení si má člověk uvědomit, že nás samotné trápí naše vlastní představy a očekávání a nikoliv realita. To je běžná terapeutická praxe KBT, kdy se s klientem zamýšlíte nad tím, co a proč skutečně u něho vyvolává pocity úzkosti, zda ho trápí realita, či to, jak on sám realitu vnímá, jak se to projevuje na jeho těle, v pocitech, myšlenkách a následných činech… Stejně tak se autor stylizuje do kouče, kdy popisuje svou zkušenost při koučování vzteku jedné manažerky, která si ho najala… Vše ve mne vzbuzuje dojem klasické americké výchovy, že jsem tím, kým se cítím být, bez ohledu na vzdělání, které mám/nemám, a mohu dělat vše, co chci, opět bez adekvátní erudice.

    V této knize rozhodně nenajdeme „návod“ či radu, jak se posunout v osobním rozvoji, zejména, není-li čtenář věřící. Jak by knihu vnímal nábožensky orientovaný člověka a zda-li by mu dala něco, co já jakožto nevěřící člověk já dostat a pochopit nemohu, je otázkou. Nicméně i jako nevěřící člověk jsem četla několik knih s náboženskou tematikou a vždy jsem to považovala za přínos, nicméně u této knihy opravdu nenacházím důvod, proč ji číst. Ačkoliv i zde lze najít zajímavou, srozumitelně napsanou pasáž, ale opravdu velmi zřídka, čas bych věnovala přečtení spíše knize jiné.

    autor recenze: Šárka Kubcová

    - 18.10.2018

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)