Andělé zoufalství patří k vrcholům díla Jacka Kerouaca a zároveň k autorovým knihám nejtypičtějším. Kerouac tu navazuje na kultovní romány Na cestě a Dharmoví tuláci, vypráví o svých blízkých přátelích Allenu Ginsbergovi, Nealu Cassadym, Gregory Corsovi či Williamu Burroughsovi, o zrodu beat generation, o divokých večírcích a neméně divokých básnických čteních i o splynutí s přírodou uprostřed velehor, o putování Amerikou, Mexikem či Marokem, o sexu, drogách, jazzu - a především o nutkavé potřebě nalézt duchovní rozměr lidského bytí, ať už v zen-buddhismu či v katolickém mysticismu nebo v psaní samotném. To vše činí svým jedinečným stylem, pro nějž razil název "spontánní próza" a jejž tu dotáhl k dokonalosti, stylem, který připomíná nespoutaná jazzová sóla a místy dosahuje až magického účinku.