Varovala jsem vás! - autor recenze: Vendihttps://vendi13.blogspot.com/2021/11/knihovna-kolektiv-autoru-dopisy.htmlPřed čím? Inu, design blogu je zatím stále na podzimní vlně, nicméně tematicky se přesouváme k Vánocům. Ne striktně, objeví se tu i nevánoční kousky, ale… tak… Advent klepe na dveře a já mám sváteční slinu. Asi potřebuji ten marast okolo nějak odizolovat. Jestli vám to pomůže, pusťte si oblíbené cd (žánr, interpreta i zaměření nechám na vás), zapalte si svíčky, rozsviťte světýlka, zachumlejte se do deky. Uvařte horký čaj, kakao nebo klidně drink, alko či nealko, s ledem. K tomu něco dobrého a vypněte. I kdyby na půl hodiny… hodinu… oražte si… bez médií, zpráv, s*aček a hádek, konfliktů, zákazů a dalších věcí… a napište Ježíškovi!
Že se to zdá jako totální pitomost psát někomu, v koho jsme věřili jako malé děti? Kdo říká, že musíte vysypat z rukávu seznam věcí a předmětů? Napište mu o čemkoli. Klidně o tom, že na něj nevěříte. Nebo vlastně stále ano, jen jinak. Cácorka o Ježíškovi ví, ale taky ví, že dárky pod stromeček dáváme my. Nemám na to divadélko kolem Ježíška z dětství nejlepší vzpomínky a Vánoce jsou pro mě o něčem úplně jiném. Od roku 2017 naopak představují smutek, nostalgii, pocit ztráty, stesku a bolu. Loni to na nové adrese bylo o moc snesitelnější, přesto stále hodně bolavé. Uvidíme, co přinese letošek.
K takové té správné nostalgii (ano, existuje podle mě pozitivní i negativní) přispěly i Dopisy Ježíškovi. Netvrdím, že mi sedly úplně všechny. Některé se mi do noty či názorů trefily více, jiné vůbec. Každý oslovený svůj příspěvek pojal po svém, takže vznikl zajímavý a pestrý svátečně laděný mix. Příspěvek na dobrou věc už je „jen“ třešinka na dortu. Kdo mi udělal radost? Vtipná Marika Šoposká, dojemná Klára Trojanová a komicky rýpavý Petr Vydra.
Nebudu vám lhát, když jsem knihu držela v ruce poprvé, měla jsem o ní úplně jiné mínění. Čekala jsem nějaký rádoby komerční canc s fotografiemi dopisů hvězd. Něco spíchnuté nejspíš horkou jehlou, aby bylo co prodávat v ten správný čas. Nenapadlo mě, že mohu dostat něco s hloubkou, nadějí a láskou. Příjemně gumově sametový povrch knihy (já to neumím přesně popsat, ale hrozně ráda ho hladím, neb mě to uklidňuje), jemné ilustrace a konejšivý obsah, který vás částečně přiměje i k zamyšlení.
„…Ono je to totiž tak úlevné. Zjistit, že i někdo jiný řeší stejné problémy, obejmout v myšlenkách své předky, pobavit se nad úvahami ostatních, nakouknout do cizích domácností a připomenout si, že v tom předvánočním stresu nejsme sami! Věřit nebo nevěřit a vědět, že obojí je správně…“
Máme tendence vnímat svátky jako konzumní záležitost. Nahromadit jídlo, zavalit se dárky a uniká nám, že to největší kouzlo je atmosféra, úsměv, pocity, emoce a bytí. Zní to vzletně? Možná. Ale až po velkých ztrátách si uvědomíte, jak moc je život vzácný a křehký a že není samozřejmostí, že jsme všichni spolu. Dopisy Ježíškovi jsou krásná sbírka s úžasným bonusem na závěr, který mě neuvěřitelně překvapil… i pobavil. Poslední dopis je totiž vážně vtipný a vlastně i tak zvláštně sedí, jako ona pověstná p*del na hrnec. Kdo ho psal? Robert Fulghum a do češtiny ho přeložil Mikuláš Bryan. Mám chuť si ho zarámovat a pověsit na zeď!
Pokud hledáte netradiční dárek pro kolektiv, pár či jednotlivce, který hravě slupnete na Štědrý den večer hned po pohádce nebo rozbalování a přinese vám potěšení, radost a něco hlubšího… nemusíte hledat dál.