Jmenuju se Pietro Gerber, ale tady ve Florencii, kde od narození žiju, mě všichni znají jako uspávače dětí. Jsem hypnotizér, stejně jako jím byl můj otec, a hypnózou pomáhám dětem zpracovat traumata a překonat obavy a fóbie.

Možná se to nezdá, ale moje profese je nebezpečná. Dětská mysl je totiž labyrint, v němž je snadné se ztratit a už nikdy se nedostat ven.

Možná že právě tohle se stalo Matiasovi. Je mu devět let a už nějakou dobu se mu zdá stále stejný sen. Trvá to už příliš dlouho.

Matias se bojí usnout, protože ho ve snu navštěvuje někdo, kdo by neměl existovat. Smutná žena v tmavých šatech, která nikdy nemluví. Mlčenlivá paní obývá jeho sny jako přízrak, jako znepokojivá přítomnost, která zasahuje i do skutečnosti. Měl by to být jenom sen, ale proč tedy…

Proč tedy cítím, že je ta mlčenlivá paní skutečná? Proč v tichu slyším bzukot obrovského hmyzího roje? Proč mám dojem, že dokonce i můj byt, prázdný a opuštěný, se hemží přízraky?

A co když příběh mlčenlivé paní teprve čeká, až ho někdo napíše… stejně jako ten můj?

Jmenuju se Pietro Gerber, jsem uspávač dětí a zničehonic se bojím usnout. A ještě více se bojím zůstat vzhůru.