Slavná novela Gradiva od Wilhelma Jensena z roku 1902 (knižně vyšla 1903) vypráví příběh mladého archeologa Norberta Hanolda. Bludné představy a sugestivní sny ho zavedou z domova až do daleké Itálie, kde pátrá po tajemně kráčející dívce, kterou zná z antického reliéfu a již si pro sebe nazve Gradiva. Přízračné setkání, které se odehraje v troskách Pompejí v žáru poledního slunce, přinutí Hanolda i čtenáře pochybovat, zdali se jedná o realitu, či sen. Je Gradiva přeludem, nebo skutečnou dívkou z masa a kostí? Může se Hanold spoléhat na svůj úsudek, nebo ho zcela ovládly bludné představy? Jeho italská výprava se tak postupně stává poutí do temných zákoutí vlastní duše a návratem k sobě samému.
Novela Gradiva i dlouho po svém vzniku inspirovala řadu literárních a výtvarných děl (mj. Andrého Bretona, Andrého Massona, Salvadora Dalího) a filmů. A zaujala také slavného psychiatra Sigmunda Freuda, který jejímu rozboru věnoval samostatnou studii. "Básníci a spisovatelé jsou cennými spojenci a je třeba si vysoce vážit jejich svědectví, neboť mívají povědomí o řadě věcí mezi nebem a zemí, o nichž si naše školní moudrost může nechat jen zdát," tvrdí Freud v analýze Blud a sny v Gradivě z roku 1907, své vůbec první rozsáhlejší literární studii. Podle zakladatele psychoanalýzy podává Jensen v Gradivě natolik precizní popis rozvoje a terapie bludu, jako by se jednalo o opravdovou psychiatrickou studii. Archeolog Hanold, který podléhá bludným představám, se podle Freuda stává reálným pacientem trpícím neurózou, na němž jeho vysněná dívka Gradiva alias Zoë uskuteční psychoanalytickou léčbu, jako by byla zkušeným psychiatrem. A Hanoldovy sny nejsou podle Freuda ničím jiným než vytěsněnými erotickými touhami, a také proto na ně ve studii brilantně aplikuje metodu známou z Výkladu snů.
O autorech
Sigmund Freud vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboru v židovské rodině, během jeho raného dětství se rodina přestěhovala do Vídně. Zemřel v londýnské emigraci, kam se uchýlil před nastupujícím nacismem.
Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na pacientových volných asociacích, navázání přenosového vztahu s analytikem a interpretaci snů. Vymyslel či rozvinul řadu pojmů, mezi něž patří libido, stadia psychosexuálního vývoje (orální, anální, falické, genitální), oidipský komplex, předvědomí, nevědomí a vědomí (topografický model psychiky), id, ego a superego (strukturální model psychiky), narcismus, pud smrti a pud života. Hluboce ovlivnil řadu psychologických, filozofických i antropologických teorií. Stal se třetí nejcitovanější osobou v psychologii 20. století.
V Portále vyšla řada jeho knih.
Omlouváme se, ale tyto webové stránky nejsou optimalizovány pro tento prohlížeč. Použijte prosím aktuální verzi prohlížeče Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge, popř. Safari.
Nastavení cookies:Aby web fungoval, jak má
Chceme, aby pro vás bylo procházení webu co nejpříjemnější. Proto používáme soubory cookies, které ho pomáhají neustále rozvíjet a zlepšovat. Navíc nám a našim partnerům umožňují zobrazovat relevantní obsah jen pro vás. Ke zpracování některých cookies potřebujeme váš souhlas, který nám dáte kliknutím na „Povolit všechny cookies“. Nastavení si můžete kdykoliv upravit. Poskytnuté informace jsou v bezpečí a nedostane se k nim, kdo nemá. Více najdete na stránce Informace o cookies.