Kolem 90. roku života se většina lidí spokojí s klidným důchodem. Irvin D. Yalom, světoznámý psychiatr, psychoterapeut a autor bestsellerů jako Když Nietzsche plakal nebo Láska a její kat, se však rozhodl jinak. Když mu začala selhávat paměť a nastala doba celosvětové pandemie, Yalom se rozhodl pro revoluční krok ve své praxi – pro hodinové (online) terapie. Jen jedna jediná hodina. Kniha Hodina srdce, kterou napsal společně se synem Benjaminem, zachycuje sérii těchto konzultací z období, kdy sám čelil dvojí ztrátě: zhoršující se paměti a smrti milované manželky Marilyn. Výsledkem těchto hodinových setkání je překvapivě intenzivní vazba mezi pacienty a terapeutem.

Přednost knihy spočívá v Yalomově otevřenosti, vřelosti a až jakési něze, skrze kterou oslovuje čtenáře. S pacienty sdílí vlastní bolest, pochybnosti i traumata z dětství. A právě tato odvaha k upřímnosti často odemyká jejich srdce. „Čím víc ze sebe odhalím, tím víc lidé odhalují mě,“ píše Yalom a tento princip se stává ústředním motivem celé knihy.

Hodina srdce je kniha o odvaze být zranitelný, o nalézání smyslu i v nejistotě, o síle jediného autentického okamžiku. Yalom dokazuje, že i když paměť mizí, schopnost milovat, naslouchat a skutečně se spojit s druhým člověkem může zůstat silnější než kdy dřív.

Nejsilnější je závěr knihy. Po jednom náročném sezení s klientem, který také řešil zhoršující se paměť, Yalom na celou hodinu ztratí vzpomínky. Tento moment ho natolik otřese, že se rozhodne definitivně ukončit praxi. Syn Benjamin v doslovu vysvětluje, že zrcadlení vlastní situace bylo pro otce příliš bolestné. Yalom však našel nový smysl své práce v psaní – a čtenáři za to mohou být vděční.

Pro čtenáře, kteří znají Yalomovu tvorbu, je to dojemné rozloučení s praxí terapeuta-legendy. Pro nové čtenáře pak ideální vstupní brána do světa existenciální psychoterapie – bez zbytečného žargonu, plná humanity a moudrosti, která se týká nás všech.

Podobně jako Karel Gott říkal, že slavíka vskutku nečekal, tak si říkám, jestli je toto již konečně Yalomova poslední kniha. Irvin D. Yalom ve své nové knize Hodina srdce znovu ukazuje, proč patří mezi nejvýraznější osobnosti moderní psychoterapie. Skrze sérii jednorázových, hodinových sezení provází čtenáře intimním prostorem mezi terapeutem a klientem, místem, kde se i v nezvykle krátkém čase může odehrát překvapivě hluboká proměna. Yalom přitom zůstává lidský: neskrývá vlastní pochybnosti, stárnutí ani zranitelnost, a právě to činí tuto knihu tak výjimečně autentickou.

Hodina srdce vyzdvihuje sílu přítomného okamžiku a ukazuje, že někdy stačí jediný otevřený rozhovor k tomu, aby se člověk dotkl sebe. Tento formát však může být pro někoho i náročný, jediné sezení totiž nenahradí dlouhodobou práci. Pro každého, koho zajímá, jak může vypadat setkání dvou lidí v terapeutickém prostoru, je však tato kniha jedinečnou příležitostí. Nabízí vhled do lidské psychiky, vztahů, i do toho, jak důležité je být přítomen.

Hodina srdce je zatím poslední knihou od Irvina Yaloma, kterou má české čtenářstvo – opět díky péči nakladatelství Portál – k dispozici. Představovat autora netřeba, je v naší zemi po desetiletí populární, a to nejen v psychoterapeutických kruzích.

Hodina srdce na předchozí díla navazuje, a zároveň se od nich liší. Pro mne asi nejvíc v míře upřímnosti, o kterou se Yalom dělí nejen jako vynikající odborník, ale taky jako velmi starý muž, jenž tuší, že se nalézá ve fázi života dopřávající obrovskou míru svobody vyjádření. A to včetně dávání nahlížení do vlastního soukromí.

Yalom se už dříve tématu poslední fáze života věnoval. V mnoha svých knihách (Pohled do slunce, Stávám se sám sebou, O smrti a životě…) přiznával rozporuplné pocity tváří v tvář lidské smrtelnosti. Připouštěl vlastní strach z ní a přemítal, jak nevyhnutelnost pozemského konce mění naše prožívání. Poslední kniha jako by tento úzkostný otisk už tolik nenesla. Zbývá totiž jen málo, co se dá ztratit na prahu odžité bezmála stovky, a někdo natolik tvořivý a angažovaný jako je doktor Yalom zkrátka jen znovu našel způsob, jak a čím ještě přispět.

Co může nabídnout brilantní terapeut, pokud mu vzhledem k věku selhává paměť, takže si dělá starost, že v ní už neudrží kontinuitu příběhů svých „spolucestujících“? (Ano, právě takto Yalom nazývá své pacienty nebo klienty, což jsou označení, jež v oblibě nemá.) Co dělat, když navíc dění ovládne globální pandemie, která přesune velkou část každodenního života do online prostředí? Osvědčeným tipem pro každou znejišťující situaci je přenesení pozornosti mysli do tady a teď…

Snad právě tak přišla i myšlenka, že se Pan Terapeut, s podporou syna Benjamina, ještě jednou nabídne svým potřebným bližním, tentokrát v novém formátu: celosvětově, online a pouze na hodinu. Jednorázově na hodinu! Výzva hodná Irvina Yaloma. Do jediné hodiny (až na výjimky) se musí se vejít vše potřebné, co volající od terapeuta může dostat.

Kniha, jak jsme u Yaloma zvyklí, opět nabízí silné a poutavé lidské příběhy, které se však pro krátkost času vždy odvíjejí rovnou od kořene. Právě na ty kořeny se tu číhá. Yalom vychází svým „spolucestujícím“ vstříc obrovskou mírou vlastní otevřenosti a ať už jde o smrt milované manželky, o traumatické dětství nebo o vlastní vývojové mezníky, nechává nás tentokrát nahlédnout hluboko do sebe sama. To umožňuje okamžité, bezprostřední spojení.

Vkrádá se až obraz spolucestujících ve vlaku, jimž – doufajíce, že už je nikdy neuvidíme - odhalíme během jízdy ze svého nitra věci, které jsme dosud nikdy nevyslovili. Čeká-li na vyslovené tak zkušené ucho, jakým je to Yalomovo, dochází k průlomovým vhledům a i my jako čtoucí svědkové je snadno vztahujeme na svůj život.

Kniha nese aktuální výzvu pro dnešní dny: Čas je vzácný a není ho nazbyt. To, co životu dává cenu, je hloubka vzájemnosti nabízená v přiznané křehkosti a vnitřní pravdivosti.

Kniha v neposlední řadě umlčuje všechny ty, kteří pochybují o smysluplnosti života v pozdním stáří. Jak to říkal profesor Pavel Říčan? Přidat léta k životu… Přidat život k létům…