Yalom, Irvin D.; Yalom, Benjamin: Hodina srdce - autor recenze: Eva Labusováhttps://www.facebook.com/eva.labusova/Hodina srdce je zatím poslední knihou od Irvina Yaloma, kterou má české čtenářstvo – opět díky péči nakladatelství Portál – k dispozici. Představovat autora netřeba, je v naší zemi po desetiletí populární, a to nejen v psychoterapeutických kruzích.
Hodina srdce na předchozí díla navazuje, a zároveň se od nich liší. Pro mne asi nejvíc v míře upřímnosti, o kterou se Yalom dělí nejen jako vynikající odborník, ale taky jako velmi starý muž, jenž tuší, že se nalézá ve fázi života dopřávající obrovskou míru svobody vyjádření. A to včetně dávání nahlížení do vlastního soukromí.
Yalom se už dříve tématu poslední fáze života věnoval. V mnoha svých knihách (Pohled do slunce, Stávám se sám sebou, O smrti a životě…) přiznával rozporuplné pocity tváří v tvář lidské smrtelnosti. Připouštěl vlastní strach z ní a přemítal, jak nevyhnutelnost pozemského konce mění naše prožívání. Poslední kniha jako by tento úzkostný otisk už tolik nenesla. Zbývá totiž jen málo, co se dá ztratit na prahu odžité bezmála stovky, a někdo natolik tvořivý a angažovaný jako je doktor Yalom zkrátka jen znovu našel způsob, jak a čím ještě přispět.
Co může nabídnout brilantní terapeut, pokud mu vzhledem k věku selhává paměť, takže si dělá starost, že v ní už neudrží kontinuitu příběhů svých „spolucestujících“? (Ano, právě takto Yalom nazývá své pacienty nebo klienty, což jsou označení, jež v oblibě nemá.) Co dělat, když navíc dění ovládne globální pandemie, která přesune velkou část každodenního života do online prostředí? Osvědčeným tipem pro každou znejišťující situaci je přenesení pozornosti mysli do tady a teď…
Snad právě tak přišla i myšlenka, že se Pan Terapeut, s podporou syna Benjamina, ještě jednou nabídne svým potřebným bližním, tentokrát v novém formátu: celosvětově, online a pouze na hodinu. Jednorázově na hodinu! Výzva hodná Irvina Yaloma. Do jediné hodiny (až na výjimky) se musí se vejít vše potřebné, co volající od terapeuta může dostat.
Kniha, jak jsme u Yaloma zvyklí, opět nabízí silné a poutavé lidské příběhy, které se však pro krátkost času vždy odvíjejí rovnou od kořene. Právě na ty kořeny se tu číhá. Yalom vychází svým „spolucestujícím“ vstříc obrovskou mírou vlastní otevřenosti a ať už jde o smrt milované manželky, o traumatické dětství nebo o vlastní vývojové mezníky, nechává nás tentokrát nahlédnout hluboko do sebe sama. To umožňuje okamžité, bezprostřední spojení.
Vkrádá se až obraz spolucestujících ve vlaku, jimž – doufajíce, že už je nikdy neuvidíme - odhalíme během jízdy ze svého nitra věci, které jsme dosud nikdy nevyslovili. Čeká-li na vyslovené tak zkušené ucho, jakým je to Yalomovo, dochází k průlomovým vhledům a i my jako čtoucí svědkové je snadno vztahujeme na svůj život.
Kniha nese aktuální výzvu pro dnešní dny: Čas je vzácný a není ho nazbyt. To, co životu dává cenu, je hloubka vzájemnosti nabízená v přiznané křehkosti a vnitřní pravdivosti.
Kniha v neposlední řadě umlčuje všechny ty, kteří pochybují o smysluplnosti života v pozdním stáří. Jak to říkal profesor Pavel Říčan? Přidat léta k životu… Přidat život k létům…