Michael Třeštík o umění nejen píše, ale také ho sám tvoří. Po encyklopediích, v nichž výtvarná díla a architekturu zpřístupnil rodičům i dětem, se pouští do vlastní tvorby. A to samozřejmě s nadsázkou a ironií. Na jedné straně tak stojí jako snaživý autor, na druhé je sám sobě tím nejpřísnějším a nejjedovatějším kritikem. Michael Třeštík prožívá proces tvoření na vlastní kůži, zpochybňuje svoje pokusy a snaží se dospět k uspokojivému výsledku. Autor píše, škrtá, kreslí a maže. Výsledkem je kniha zachycující jeho vývoj od prvních naivních počinů po nepodbízivá díla i snahu vyjádřit se vedle slov také obrazově skrze pastely. Jak je vidět, pro odborníka přes umění není nic náročnějšího než sám umění tvořit.