Schärf, Christian: Nietzsche v Nice

Petra Horáková

Mezi čtenáři se nejspíš nenajde takový, kterému by jméno slavného německého učence Friedricha Nietzscheho bylo neznámé. Učili jsme se o něm ve škole, ti odvážnější z nás ho dokonce četli. Jaká ale byla osobnost, která se za jeho jménem skrývala? A do jaké míry se ve stěžejním díle Tak pravil Zarathustra promítá?

Na tyto otázky částečně odpovídá kniha nazvaná Nietzsche v Nice, novinka nakladatelství Portál. Skrze filozofovy přátele a známé mapuje Nietzscheho tvůrčí období v provensálském městě, během něhož, obklopen obdivovateli, svůj opus magnum o staroperském reformátorovi napsal. O samotném vzniku Zarathustry se však mnoho nedozvíme. Těžiště příběhu spočívá na niterných prožitcích autora.

Román Nietzsche v Nice beletristickým způsobem čerpá z filozofovy dochované osobní korespondence napsané mezi lety 1886 a 1890, a to tak umně, že prakticky nelze odlišit skutečnost od fikce. Christian Schärf je literárním badatelem, vědecký přístup je tedy na textu znát (zvláště v podobě téměř úplné absence přímé řeči), na čtivosti mu to však neubírá.

A jakého Nietzscheho nám vykresluje? Neobyčejného a plného protikladů. Milovníka svobody, odpůrce žen a všeho zbytečného. Bytost balancující na tenké hranici mezi šílenstvím a genialitou, kterou si pro její na jednu stranu přísnost a na druhou dětskou bezelstnost nelze nezamilovat.

Nezbývá tedy než tuto knihu o životě známého myslitele doporučit, přestože beletrie z produkce nakladatelství Portál není jednoduchým čtením pro každého. Když jí ale dáte šanci, ocitnete se ve světě plném myšlenek přesahujících běžný rámec našeho uvažování. Nejinak je tomu i v tomto případě.

Schärf, Christian: Nietzsche v Nice

Petra Horáková

Mezi čtenáři se nejspíš nenajde takový, kterému by jméno slavného německého učence Friedricha Nietzscheho bylo neznámé. Učili jsme se o něm ve škole, ti odvážnější z nás ho dokonce četli. Jaká ale byla osobnost, která se za jeho jménem skrývala? A do jaké míry se ve stěžejním díle Tak pravil Zarathustra promítá?

Na tyto otázky částečně odpovídá kniha nazvaná Nietzsche v Nice, novinka nakladatelství Portál. Skrze filozofovy přátele a známé mapuje Nietzscheho tvůrčí období v provensálském městě, během něhož, obklopen obdivovateli, svůj opus magnum o staroperském reformátorovi napsal. O samotném vzniku Zarathustry se však mnoho nedozvíme. Těžiště příběhu spočívá na niterných prožitcích autora.

Román Nietzsche v Nice beletristickým způsobem čerpá z filozofovy dochované osobní korespondence napsané mezi lety 1886 a 1890, a to tak umně, že prakticky nelze odlišit skutečnost od fikce. Christian Schärf je literárním badatelem, vědecký přístup je tedy na textu znát (zvláště v podobě téměř úplné absence přímé řeči), na čtivosti mu to však neubírá.

A jakého Nietzscheho nám vykresluje? Neobyčejného a plného protikladů. Milovníka svobody, odpůrce žen a všeho zbytečného. Bytost balancující na tenké hranici mezi šílenstvím a genialitou, kterou si pro její na jednu stranu přísnost a na druhou dětskou bezelstnost nelze nezamilovat.

Nezbývá tedy než tuto knihu o životě známého myslitele doporučit, přestože beletrie z produkce nakladatelství Portál není jednoduchým čtením pro každého. Když jí ale dáte šanci, ocitnete se ve světě plném myšlenek přesahujících běžný rámec našeho uvažování. Nejinak je tomu i v tomto případě.

Knihu, prosím

Martina F.

Do francouzského města Nice přijíždí Friedrich Nietzsche. Právě dokončil první díl filozofické knihy Tak řekl Zarathustra a je tak říkajíc vyčerpán. Aby zase nabral nové síly, odjíždí z Itálie do Nice, protože o tomto městě se říká, že zde svítí slunce nejčastěji a nejjasněji. Ubytuje se v malém penzionu a jeho průvodcem po městě i jeho společníkem se stává mladá pokojská Cécile.

Prostřednictvím nejen Céciliných zápisků v deníku, ale také z dopisů lidí, kteří se dostali do jeho blízkosti, se dozvídáme, co byl německý filozof zač, jak se choval k okolí, k ženám a jak se stavěl k životu celkově.

Hodnocení

Přiznám se, že do dnešního jsem o Nietzschem věděla jen to, že je to filozof. Od této chvíle už mám o tomto německém pánovi více informací. Zejména to, že bych mu asi vůbec nerozuměla a neměli bychom si spolu o čem povídat.

Kniha se nevěnuje celému jeho životu, ale jen jedné etapě, která se odehrává v letech 1883 - 1887. V roce 1883 dokončil své nejvýznamnější dílo Tak pravil Zarathustra. Pro Nietzscheho to bylo životní dílo a Zarathustra byl pro něj něco jako syn, dost často se o něj opíral.

Nietzsche na okolí působí velmi podivínsky a zvláštně. Navíc i jeho vzezření budí pozornost: velký knír a dlouhá patka. Je málomluvný, ale když se někdy dostane ke slovu, dokáže dlouho hovořit bez přerušení.

Jeho vztah k ženám? Vlažný. Chtěl se zasnoubit s mladou Ruskou Lou von Salomé, ale jeho sestra i matka Lou zdiskreditovali tak, že jejich vztah skončil. K Cécile je imunní, dalo by se říci, že ji nebere vůbec na vědomí jako ženu, ale Cécile se mu chce přiblížit. Rozhodne se, že si Zarathustru přečte.

"Četla si v něm polovinu noci, aniž by jí bylo alespoň trochu jasné, co čte. Nepochopila skoro nic z toho, o čem Nietzsche psal, avšak jedno pochopila naprosto jasně. Ráno si zapsala do deníku: Ta kniha září."

Přesto v Cécile najde příjemnou společnici, které může svěřovat své myšlenky bez obav.

Kniha je rozdělená do čtyř částí. V první části se seznamujeme s fyziologem Josefem Panethem, který byl filozofovi v tu dobu nejblíže. Druhou část vypráví Nietzscheho žák Lanzky, kterého měl Nietzsche zpočátku ve velké oblibě, ale později se z Lanzkyho stal buřič a neshodli se ve svých názorech. Třetí část je věnována Rese von Schirnhofer, curyšské studentce, která se o Nietzscheho velmi zajímala. Čtvrtá, poslední část, je pouze o samotném filozofovi. Je zde také zmínka o velkém niceském zemětřesení v roce 1887. A právě v této části je ukázána šílenost Friedricha Nietzscheho.

Příběh se četl docela dobře. Občas jsem ovšem měla problémy se souvětími, které byly neskonale dlouhé a oddělování hlavních vět od vedlejších bylo pro mě někdy zapeklité. Musela jsem se vrátit na začátek a najít ztracenou nit tak, abych dlouhému souvětí porozuměla. Napadlo mě, jestli se autor nechtěl připodobnit Nietzschemu filozofickému stylu. Ale s určitostí to tvrdit nemohu, protože jsem žádné Nietzscheho knihy nečetla a myslím si, že jeho knihy jsou trochu jiný level, o kterém je třeba více přemýšlet. Ale v této knize filozoficky přemýšlet nemusíte. Občas sice ano. Najdete zde také řadu Nietzscheho myšlenek, které stojí za to, abyste se nad nimi trochu zamysleli.

Recenze byl zpracována pro nakladatelství Portál