Román Obtěžkáni zlem aneb Po čtyřiceti letech představuje autorské rozloučení Arkadije a Borise Strugackých; je to tečka za jejich třicet roků trvající společnou tvůrčí dráhou. A jedná se o tečku nesmírně výraznou a jasně ukazující, jak obrovský kus cesty coby spisovatelé od dob Planety nachových mračen nebo Je těžké být bohem urazili a jak nesmírnou proměnu postupem času prodělali.

Relativně krátký rozsah autorům nebrání, aby na stránkách díla rozehráli ne jednu, ale hned tři samostatné dějové linie. Ta první, která se odvíjí hluboko v minulosti, nabízí netradiční pohled na vznik a vývoj hlavních světových náboženství. Ta druhá líčí současnost autorů, „perestrojková“ 80. léta minulého století, ovšem s intenzivním, až bulgakovským nádechem magičnosti a mystiky. A konečně ta třetí vás zavede o několik desetiletí dál do jedné z možných podob budoucnosti, která není ani zdaleka tak vlídná a idylická, jak by se mohla jevit na první pohled. Tři dějové linie se kolem sebe vlní a tu a tam se dotýkají, aby se na konci důmyslným způsobem propojily v jediný celek.

Obtěžkáni zlem je třešnička pro náročného čtenáře – nejkomplexnější, nejtemnější a intelektuálně nejnáročnější text, který Strugačtí napsali. Jde o hluboce filozofický román, který klade více otázek, než kolik nabízí odpovědí, a jenž vás vrhá do víru pochybností, etických dilemat a duchovní nejistoty.