Životopis fiktivního francouzského porodníka situovaný do Paříže 18. století přibližuje v rámci dobových událostí úroveň tehdejšího porodnictví a potíže lékařů, kteří se pokoušeli uplatnit v tomto oboru vědecký pokrok.

Porodníci v tehdejší Evropě vytvořili svoji "republiku vzdělanců", kde se vzájemně osobně znali, navštěvovali, diskutovali, pohotově překládali své knihy do dalších jazyků. V oboru, který byl po staletí vystaven největší zaostalosti, nastala revoluce, při níž byly využity poznatky fyzikální, anatomické i fyziologické. Porodnictví jako první lékařský obor se oprostilo od věky přetrvávajícího balastu a stalo se vědou.
Životní příběh hlavního hrdiny - chirurga a porodníka Pierre de la Ravela - uvádí čtenáře do této dramatické doby.
Autentičnost je založena na autorových hlubokých znalostech dobové lékařské literatury. V historické literatuře je vždy místo pro tyrany, politiky, filozofy, válečníky, umělce, zřídkakdy se však nalezne prostor pro oblast medicíny. Čtenář této knihy může být zaskočen lékařským naturalismem, drastičností popisovaných událostí. Bude mít pocit, a to správný, že to, co se popisuje, se opravdu takto hrůzně stalo. Autor si nepotřeboval nic vymýšlet, podává jen obraz reality, kde pokrok se rodí v největších bolestech. Jeho román je svým způsobem splátkou tisícům neznámých, neokázalých hrdinů z masa a krve, kteří se milovali, trápili, nespali, chybovali, hledali - a byli nezměrně oddáni nejkrásnějšímu lidskému povolání.