Tato monografie o Emilu Háchovi se soustředí nejen na roli prezidenta druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, ale i na celý jeho život, od jihočeského dětství přes působení mladého právníka a vlastence spojeného s českou samosprávou v habsburské monarchii až po roli nejvyššího soudce první republiky. Věnuje se historickému kontextu všech těchto období českých a československých dějin a v závěrečné části i proměnám hodnocení prezidenta Háchy od konce druhé světové války do současnosti. Důležitým aspektem knihy je však také přiblížení lidského rozměru osobnosti Emila Háchy, který nebyl politikem, ale zůstal i v politice především člověkem.