Síla nevysloveného

Síla nevysloveného

Pöthe, Peter

Portál, 2020

339 Kč288 Kč

Skladem

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Zkušený dětský psychoanalytický psychoterapeut popisuje a komentuje průběh léčby pěti dětí a dospívajících v rozmezí jednoho kalendářního roku. Text je rozdělen na jednotlivá terapeutická sezení několika klientů – chlapce z pěstounské péče, dospívající dívku zneužívanou v dětství, malého syna matky, která zemře v průběhu terapie na rakovinu, dívky agresivně se rozvádějících rodičů a mladého supervidovaného terapeuta z dětského domova –, která odrážejí teoretické znalosti, praktické i osobní zkušenosti autora v kontextu celoživotních příběhů jeho klientů. Publikace je napsaná odborně fundovaně, současně však poutavě a srozumitelně, díky čemu může sloužit nejen jako manuál psychoterapie dětí, ale poskytne i literární zážitek. Užitek z ní může mít široká čtenářská obec, odborníci pracující v oblasti psychologické péče o děti, studenti psychologie, rodiče i zájemci o psychoterapeutické příběhy.
MUDr. Peter Pöthe je vystudovaný lékař, během studií absolvoval několik odborných stáží na prestižních univerzitách zaměřených na obecnou a dětskou psychiatrii. Na Harvardově univerzitě se zabýval problematikou sexuálně zneužívaných a týraných dětí. Mimo psychoterapeutickou práci s dětmi, dospívajícími a jejich rodiči přednáší na zahraničních a domácích konferencích, na kurzech pro studenty medicíny, psychiatry, psychology, pedagogy, věnuje se veřejné a odborné publikační činnosti, pomáhá traumatizovaným dětem a rodičům v uprchlických táborech a podílí se na tvorbě zákonů na ochranu dětí. V rámci Institutu psychoterapie dětí a rodičů (IPDAR, s.r.o.) organizuje a vede výcviky dětské psychoterapie v České republice a na Slovensku.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1589-9

  • Počet stran / vazba:288 / Brožovaná

  • Rok vydání:2020

  • Kód:14503601

  • EAN:9788026215899

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze


  • Pöthe, Peter: Síla nevysloveného - autor recenze: Mgr. et Mgr. Eva Martináková

    https://www.online-psycholog.com/l/sila-nevysloveneho-pribehy-z-psychoterapie-deti-a-dospivajicich/

    MUDr. Peter Pöthe, psychiatr a psychoterapeut s mnohaletou praxí, studoval medicínu v Košicích a v Praze, účastnil se zahraničních stáží z psychiatrie, má za sebou kurzy diagnostiky a terapie sexuálního zneužívání dětí, vzdělání v Experienciální holistické psychoterapii, výcvik v telefonické krizové intervenci, v dětské psychoanalytické psychoterapii, v individuální psychoanalytické psychoterapii dospělých, je členem řady odborných společností, supervizorem, přednášejícím, autorem několika knih a mnoha odborných článků - a přesto (ale zřejmě i díky tomu) napsal knihu, které budete rozumět i jako laici se zájmem o psychologii či psychoterapii.

    Knížka Síla nevysloveného je poskládána z příběhů konkrétních lidí, kteří byli autorovými klienty. Setkáme se v ní s dospívající dívkou, která byla v dětství sexuálně zneužívána svým otčímem, s malým Romanem, který se po svém vyrovnává s onemocněním a následně i ztrátou maminky, s Honzíkem, který vyrůstá v pěstounské rodině, se Sandrou, jejíž rodiče se nejsou schopni dohodnout na porozvodovém uspořádání a se začínajícím psychoterapeutem z dětského domova, který k autorovi dochází na supervizi své vlastní psychoterapeutické činnosti s Oliverem, vyrůstajícím v dětském domově.

    Mohu popisovat jen vlastní dojmy z knížky o cca 280 stranách, ale za sebe můžu říct, že jsem byla vtažena do děje hned po několika úvodních stránkách a po dlouhé době jsem měla v ruce knížku, kterou jsem měla problém odložit, a to až do večera následujícího dne, kdy jsem ji s tužkou v ruce dočetla. Co mě nadchlo, je struktura knížky, její uspořádání. Po krátké předmluvě přichází 1. krátká kapitola a rázem se dostáváme do kanceláře autora, psychiatra a psychoterapeuta, která "je zařízena jako obývací pokoj", stáváme se "účastníky" prvního psychoterapeutického sezení a začínáme poznávat Alici, její problémy, reakce i její způsob vyjadřování. Po jejím odchodu přichází na supervizi začínající psychoterapeut z dětského domova a s ním další kapitola a začátek dalšího příběhu. Po jeho odchodu je čas na polední přestávku s procházkou a hned po ní přichází Roman, pak Sandra a nakonec Honzík. Čtenář začíná mít pocit, že sedí tiše někde na židli bokem a sleduje dění v místnosti, které je s každým člověkem jiné. Uběhne první týden, autor nás nechá krátce nahlédnout do svého soukromí, do toho, kde a jak relaxuje, nad čím přemýšlí, čemu se věnuje. I toho si cením. A je tady další týden v práci a s ním další posun v příbězích. S každým novým týdnem jsou čtenářům děti a dospívající v rolích klientů bližší a bližší. Je pravděpodobné, že se na ně budete jako čtenáři těšit, že budete napjatě čekat na nějaký posun či zlom, že budete obdivovat trpělivost a moudrost psychoterapeuta a cítit bezmoc či vztek ve chvílích, kdy budete přemýšlet nad tím, kdo a jak současným klientům ublížil či ubližuje. V tomto napětí, drobných radostech, velkých posunech, zdánlivém stereotypu i smutku a přemýšlení strávíte s autorem a jeho klienty rok jejich života, rok psychoterapie a supervize, rok zrání, propadů, hledání a změn.

    Osobně si velmi cením faktu, že nás autor nechal, ať se mu tak říkajíc "díváme pod ruce". Že nám poodkryl příběh na jeho začátku, umožnil pozorovat, jak se nějakou dobu zdánlivě nic moc nemění, ale přitom vzniká psychoterapeutický vztah a rozvíjí se pomaličku pocit bezpečí. Cením si toho, že nám předkládá své úvahy, myšlenky, svá přesvědčení i pochybnosti. Že se nebojí ukázat nám, kdy reagoval tak, že toho po chvíli litoval, že se nebojí popsat vlastní emoce, zásady, zkušenosti. Knížka síla nevysloveného je pro mě cenná a vícevrstvá. Je možné ji přečíst někde u vody na dovolené jako zajímavou a napínavou sbírku příběhů, beletrii, jako ukázku toho, jak může probíhat psychoterapie. Je ale taky možné se nad každým sezením zamýšlet, utvářet si vlastní teorie a očekávání, pozorně číst a všímat si detailů, pozorovat zkušeného psychoterapeuta při práci i při přemýšlení a co je hlavní - učit se tím. Takovou možnost člověk často nemá. Cením si autorovy odvahy, s níž odkrývá způsoby své práce a komentuje slabá místa péče o traumatizované děti. Cením si lehkosti, s jakou je kniha napsána, i hloubky, kterou nabízí. Nepochybuji o tom, že osloví široké spektrum čtenářů. Od laiků se zájmem o psychologii přes studenty humanitních věd až po budoucí a aktivní psychoterapeuty, psychology a psychiatry. Věřím také tomu, že v ní každý z nich najde něco přínosného.

    -


  • Pöthe, Peter: Síla nevysloveného - autor recenze: Mgr. Martina Chmelová

    https://www.alfabet.cz/vyvojova-vada-u-ditete/pece-o-dite/sila-nevysloveneho-recenze-knihy/

    Knížka je zaměřena na živý popis ročního cyklu terapeutické práce pěti dětských klientů různého věku a s různými problémy. V rámci poutavého vyprávění životních příběhů Honzíka, Romana, Sandry, slečny Alice a prostřednictvím supervizních konzultací i chlapce Olivera, můžeme nahlédnout do dynamiky psychoterapeutické práce.

    Jemné a citlivé navázání kontaktů s dětmi, jejichž součástí je hra, obyčejné povídání, společné sledování filmů, her, popis a reflexe prožívaného. Samozřejmé je vytvoření bezpečného prostředí, kde mohou být děti sami sebou. Možná se pro mnohé jedná o jediné nebo jedno z mála prostředí kde mohou být sami sebou, kde jsou přijímány bez jakýchkoliv podmínek a mohou se dotýkat svých pocitů, poznávat a zpracovávat své bolesti a trápení. Zažívání korektivní zkušenosti, že na světě existuje bezpečné prostředí, bezpečný kontakt s druhým a bezpečný způsob komunikace v dobrém tempu, je právě tou hojivou esencí, která dětem pomáhá zpracovávat jejich bolesti a pomáhá startovat zdravé strategie.

    V některých příbězích je terapie ukončena i dříve než by bylo potřeba

    Ale i tak si čtenář uvědomí, jak i omezená doba je pro dítě potřebná z hlediska dobrých zážitků s terapeutem o které se mohou i dále opírat. Cenou součástí knihy je i příběh Olivera, chlapce z dětského domova, který je vyprávěn prostřednictvím práce mladšího kolegy, kterému autor poskytuje supervizi. Jemná a citlivá práce partnerského vztahování staršího zkušeného terapeuta k mladému začínajícímu kolegovi je ukázkou synergického procesu, z kterého mají užitek všichni tři. Supervizor je obohacen příběhem a zkušeností z prostředí dětského domova a kontaktu s mladším kolegou. Mladší kolega našel chápající, podpůrné a učící prostředí pro reflexi své práce s Oliverem. Chlapec získal ve vztahu s mladým terapeutem možnost zažívat přijímající pozornost, blízkost s bezpečím a korektivní zkušeností. Pozadí celého příběhu rámuje prostředí dětského domova.

    Hojivé náplasti a odměna

    Nastavení zvyklosti některých představitelů systému ukazuje např., že terapie pro děti je za odměnu a mohou se jí účastnit za dobré chování, nebo že častým prvním nástrojem volby na nezvladatelné chování dětí je psychiatrická péče s medikací.

    V rámci praxe se ukazuje, jak je důležité do systému péče o děti dostat takový stupeň terapeutické práce, která dětem pomáhá na hluboká zranění nacházet hojivé náplasti. Jemné a postupné kroky dyadických vztahů s někým, kdo jejich situaci rozumí a pomáhá hledat nástroje ve prospěch startování zdravých mechanismů, jsou nezbytné. Oliver měl štěstí na mladého a motivovaného psychologa.

    Autor je zkušený psychoanalytický terapeut a v textu v různých konkrétních situacích odkazuje a popisuje řadu postřehů a souvislostí s odkazem na kontexty myšlenek Melanie Kleinové, Wilfreda Biona, Donalda Winnicotta, Anny Freudové či Margaret Mahlerové. Čtenář si tak na pozadí příběhů a popisované terapeutické práce může lépe uvědomit teoretické souvislosti.

    Kniha je vzhledem k poutavému a čtivému vyprávění vhodná pro psychoterapeuty, psychology, ale doporučila bych ji všem, kdo pracují s dětmi.

    -

Čtenářské recenze


  • Pöthe, Peter: Síla nevysloveného - autor recenze: Jana Dořičáková

    http://www.topcteni.cz/peter-pothe-sila-nevysloveneho/

    Zajímám se o psychoterapii dětí. Nejlépe, když je v knize příklad z praxe, jak a proč to takto řešit. Zde je to skvěle ukázano u pěti dětí a dospivajících, kdy autor u nich popisuje průběh sezení během jednoho roku. Okrajově odkrývá jemně i své soukromí a pravidla, které je dobré pro něj dodržovat.

    Kniha na mě velmi zapůsobila a dalo by se říct, že jsem ji hodně prožívala. Je mi líto jak moc jsou některé děti nepochopeny okolím a díky Bohu za takové odborníky jako je autor. Opravdu se to děje a myslím, že hodně lidem otevře oči, aby se dívaly jinak na zlobivé dětí. Co za tím stojí? Vše má své příčiny.

    Seznámíme se s Alicí, které je šestnáct a půl a studuje střední zdravotnickou školu. Důvodem první návštěvy byl strach z postupného zhoršování školních výsledků. Její sebedůvěra je pod bodem nula a autor ji pomalu, ale jistě navrací.

    Oliver má skoro dvanáct let. V dětském domově žije poslední čtyři roky. Je problémový, vyhledává konflikty s dětmi i dospělými.

    Osmiletý Roman má agresivní chování a rodiče si s ním nevědí rady. Potřebují pomoc a tak o ni požádali u odborníka.

    Dvanáctiletá Sandra žije ve střídavé peči svých rozvedených rodičů. Je jako mezi mlýnskými kameny a hlavně matka dělá vše pro její dobro, ale tím směrem, aby byla matka spokojená. Nezajímá se, co cítí dcera.

    Honzík má šest let a žije v pěstounské rodině. Je nezvládnutelný.

    Když se na to dívám s nadhledem, tak všem dětem ublížili vědomě, či nevědomě ti nejbližší, kteří jim měli být oporou a připravit je dobře na život. Je to úmrtí v rodině, opuštění dítěte z nezájmu o něj, sexuální zneužití, či psychické vydírání. Pak jsou jejich duše pokřivené a potřebují pomoc, aby se mohli aspoň trochu vrátit do podoby spokojeného dítěte.

    Autora jsem místy velmi obdivovala za trpělivost a pokoru, i když se musí držet pravidel. Fascinovaně jsem to četla a zírala, jak se může na různé věci pohlížet a jak se může vést terapie, kde na prvním místě je vzbudit důvěru, aniž by se hned mluvilo o problému. To je ta síla nevysloveného.

    Kniha se velmi dobře četla a je to úžasné náhlednutí pod pokličku psychoterapie v přímém přenosu. Pro odborníky i laiky je velkým přínosem. Vřele doporučuji.

    MUDr. Peter Pöthe je vystudovaný lékař, během studií absolvoval několik odborných stáží na prestižních univerzitách zaměřených na obecnou a dětskou psychiatrii. Na Harvardově univerzitě se zabýval problematikou sexuálně zneužívaných a týraných dětí.

    Hodnocení: 100%

    - 10.09.2020


  • Působivá publikace o psychoterapeutických příbězích dětí a dospívajících - autor recenze: Chensie Ips

    http://www.svet-mezi-radky.cz/2020/06/recenze-sila-nevysloveneho-peter-pothe.html

    U nakladatelství Portál vychází případy z terapeutické praxe. Já osobně mám díky nakladatelství přečteno několik neskutečně emotivních a působivých knih, mezi které rozhodně Síla nevysloveného patří.

    Nejvíce mě překvapil fakt, že se vlastně jedná o české děti. Obvykle mám načtené publikace ze zahraničí, takže tohle byla opravdu příjemná změna. Známý MUDr. Peter Pöthe totiž má svou psychiatrickou praxi v Praze a věnuje se tak českým dětem, které potřebují jeho pomoc. O to bližší nám českým čtenářům publikace je a snadněji se vžijeme do upřímného a emotivního vypravování v ich-formě, ve kterém vám autor odkrývá případy ze své praxe, které se ho svým způsobem dotkly.

    Kniha se zaobírá pěti případy, které se od sebe různě liší, ale přitom na sebe i svým způsobem navazují. Autor sám sice nezabíhá do detailu vlastního života, ale také před vámi neskrývá, že on sám se vyrovnává se smrtí své ženy a blízkým je mu tříletý pes Whisky, kterého si s manželkou pořídili poté, kdy se vzdali touhy po vlastních dětech.

    Alice, které je šestnáct a půl čelí pasivnímu sexuálnímu obtěžování ze strany svého otčíma, přičemž její matka vše ignoruje. Zhoršuje se tak díky tomu ve škole a má i nadále obavu nejen o sebe, ale i své známky.

    Oliver je případ psychoterapeuta z dětského domova, kterému prostřednictvím supervize Peter Pöthe pomáhá. Je to nešťastný chlapec, který se trápí tím, že o něj jeho otec nejeví zájem. Maminka mu zemřela, když byl ještě malý a zřejmě neměl možnost se s ní ani rozloučit.

    Roman se trápí. Bojí se o svou maminku, která bojuje s rakovinou. Bohužel tento příběh nedopadne dobře a maminka zemře. Roman, který doteď bojoval a kopal kolem sebe, se bude muset vyrovnat s těžkou ztrátou.

    Dvanáctiletá Sandra se potýká s ošklivým rozvodem svých rodičů, kteří neberou na svou dceru ohledy a nikterak se nebrzdí. Pro Sandru je těžké vyrovnat se s rozvodem rodičů a také jejich chováním.

    Honzík je šestiletý chlapeček, který je od svých tří let v dětském domově, kam ho odvezla matka. Jak neskutečně těžké pro něj muselo být sžít se s novým prostředím bez maminky v tak nízkém věku svědčí nejspíš jeho situace, která vyžaduje odborného psychoterapeuta.

    Pět případů poznáváte dle sezení. Obvykle jsem zvyklá, že se autor rozhodne v jedné kapitole zaměřit na jeden případ a v další na ten další. V tomto případě jsou jednotlivá terapeutická sezení dávkovaná, takže přeskakují a vy se tak dozvídáte průběžně, co se děje. Je v tom jistá dávka napětí a naděje, že vše bude dobré...

    Jenže tato publikace pojednává o reálných příbězích dětí, které skutečně prošli psychoterapií a nic není pohádkové. Vše je surové a emotivní, ačkoliv autor nehraje na emoce nadbytečně a srdceryvně. Tak trochu odkrývá i svůj život a představuje vám témata, se kterými se tyto děti odvážně perou.

    Síla nevysloveného je publikace pro všechny, kteří chtějí nahlédnout do dětské duše a prožít nelehké osudy. Určitě to nenechá chladným nikoho z vás, ale přichází poučení a náhled na realitu, která není vždy tak hezká, jak by měla být. Publikace na mě zapůsobila, stala se nezapomenutelným, velmi smutným a emotivním zážitkem, který doporučuji všem, jež chtějí nahlédnout do dětského světa, který není vždy tak veselý, jak by měl být.

    - 02.09.2020


  • Pöthe, Peter: Síla nevysloveného - autor recenze: Zuzana Kalousová

    http://casopisagora.cz/2020/07/sila-nevysloveneho-pribehy-z-psychoterapie-deti-a-dospivajicich/

    Po knížce s názvem Síla nevysloveného – Příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících jsem sáhla ve snaze rozšířit si jako psycholožka obzory v oblasti dětské psychoterapie. Publikace mě však k mému překvapení oslovila na několika úrovních. Prakticky hned po přečtení prvních stránek jsem si začala uvědomovat, že její četbu nebudu řadit pouze do kolonky “profesionální růst”, ale vrátím se k ní i v čase vyčleněném na zábavu. Příběhy, které autor otevírá, rozmotává a proplétá jako pět různě barevných vláken, mě totiž pohltily a dojaly i (nebo možná především) na osobní úrovni.

    Autorem publikace je Mudr. Peter Pöthe, psychiatr a psychoterapeut působící v Praze. Je autorem mnoha odborných článků a monografií. Mezi nimi jsou například: Dítě v ohrožení nebo Emoční poruchy v dětství a dospívání. Věnuje se psychoterapii dětí a dospívajících, jezdí pomáhat traumatizovaným dětem a rodičům do uprchlických táborů, přednáší na konferencích, organizuje a vede výcvik dětské psychoterapie atd.

    V této knize se mu podařilo docílit zdařilého spojení poutavého a poučného. Vyprávění jednotlivých osudů je takřka beletristické. Čtenář se zřídkakdy dozví o jednom charakteru více informací najednou, podobně jako v psychoterapii, hodilo by se možná dodat. S koncem popisu každého sezení se vyprávění přesune k dalšímu příběhu, a tak čtenář napjatě otáčí stránku za stránkou v očekávání, jestli se dozví, jak bude osud jednoho hrdiny pokračovat, jenomže mezitím se začte do dál, a brzy je úplně ponořený do textu, od kterého se nemůže odtrhnout.

    Jako psycholožka jsem velmi ocenila možnost nahlédnout “do dílny” zkušeného odborníka a seznámit se s tím, jak používá psychoterapeutické techniky, staví se k procesu psychoterapie, udržování hranic ve spolupráci s klienty, komunikaci s rodiči, ale i jak nakládá s praktickými záležitostmi jako je zacházení s místem, časem, prostorem i vybavením.

    Ačkoli se v anotaci píše o pěti protagonistech: Honzíkovi, Sandře, Oliverovi, Romanovi a Alici, já osobně jich napočítala šest. Vzhledem k tomu, že je kniha psaná v první osobě z pohledu odborníka, je totiž šestým hlavním hrdinou autor sám, když nám skrz příběhy svých klientů přináší i střípky svého vlastního. Jedním z největších přínosů knihy je dle mého názoru právě autorova ochota sdílet se čtenářem svůj vnitřní svět, ukázat tu tenkou hranici mezi profesionálním a osobním, jenž snad každý pracovník v pomáhajícím oboru hledá jako Svatý grál.

    Publikace Síla nevysloveného je velmi pěkně zpracovaná po všech stránkách. Čtenářovu pozornost na první pohled upoutá už barevná obálka, na níž je použitý obraz s názvem Kouzelník malířky Veroniky Holcové. Za sebe musím říci, že nechat se nalákat a zvednout knížku z regálu rozhodně stojí za to. Má potenciál zaujmout, a to jak profesionály z oboru, tak širokou veřejnost. Poskytuje vhledy do procesu psychoterapie a cesty k uzdravení, které, troufám si tvrdit, přijdou k užitku úplně každému.

    - 16.07.2020


  • Pöthe, Peter: Síla nevysloveného - autor recenze: Marie Těthalová

    Jak to vypadá, když na terapii začne chodit dítě nebo dospívající člověk? Známý dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe se rozhodl běžným čtenářům zprostředkovat právě tuto zkušenost. Ve své nové knize nabízí příběhy několika dětí a mladých lidí, a také psychologa, který k němu chodí na supervizi. Příběhy reprezentují průřez obtíží, které mladé lidi a děti přivádějí do terapeutické ordinace. Snížený pocit vlastní hodnoty, který je u Alice doprovázen ještě obtěžováním ze strany jejího otčíma, pocit, že nikam nepatří, což u Sandry posiluje rozvodový boj jejích rodičů… Zkušenost s vážnou nemocí rodiče, která skončí bohužel úmrtím, pak zažívá klouček Roman, a o trochu mladší Honzík se zase vyrovnává s tím, že jej rodiče nechtěli a on skončil u pěstounů, kteří mu sice poskytují láskyplnou péči, ale odmítnutí se do něj zakouslo a stále bolí. Mladý psycholog pak na supervizi hovoří o chlapci, se kterým pracuje v dětském domově a který stejně jako Honzík trpí odmítnutím. Pöthe popisuje jednotlivá sezení, která často probíhají velmi neformálně. V bezpečném prostředí si děti dovolí projevit agresivitu a frustraci, která plyne z jejich náročné situace, a někdy dovolí i smutku, aby vyšel na povrch. A psycholog se přitom někdy pořádně zapotí.

    Kniha je velmi autentická a nabízí vhled do osudů dětí, s nimiž často pracujeme i my učitelé.

    Možná stojí za to zamyslet se nad tím, že dítě, které zlobí, se v sobě s něčím pere, i že dítě, které se začne po smrti blízké osoby projevovat agresivně, není vzteklé na okolí, ale na to, co se stalo, a možná i iracionálně samo na sebe, že „dopustilo“ to, co se stalo. Ačkoli nejde o odpočinkové čtení, doporučila bych knihu všem učitelům, a především výchovným poradcům.

    autor recenze: Marie Těthalová
    Recenze byla zpracována pro časopis Informatorium 3-8 3/2020

    - 14.07.2020

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)