Černobílé prázdniny

Černobílé prázdniny

Šavlíková, Lucie

Portál, 2018

275 Kč220 Kč

SklademAkce 20 %

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Prázdniny v českých lesích jsou snad nejkrásnější na světě. Zejména v chaloupce s rozkvetlou zahradou, co by kamenem dohodil od rybníka s topoly na hrázi. Honzík by u tetičky Pravoslavy s prapodivným účesem, která sice píše s tolika chybami, že by z toho paní učitelku snad trefil šlak, ale zato vypráví báječné pohádky a snídá žužu, nejraději zůstal bydlet natrvalo. Už proto, že má potíže s vyslovováním r a ř, když je nervózní, a u tety panuje klid a pohoda.
Když se Honzík jednoho dne proboří nohou do dutiny skryté pod pařezem, objeví tam podivuhodný svět obývaný zvířátky. V tomhle světě je na všechno dost času, popíjí se tu čaj z porcelánového servisu, vyprávějí se pohádky, a když je někdo statečný a neohrožený, klidně může mít všechny vady řeči, co jich jen je, nikdo se tím nezabývá. Kdykoli se objeví nějaké nebezpečí nebo narušitel, Honzík a jeho noví kamarádi dají hlavy dohromady a s přehledem situaci vyřeší. A na konci čeká skutečně nečekané překvapení…
Lucie Šavlíková působí jako nakladatelská redaktorka. Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě UK a k literárním překladům se ve volném čase ráda vrací. Stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství. Po létech práce s texty jiných autorů, zejména těch dětských, se rozhodla zkusit štěstí a napsat také něco vlastního. A tak vznikly Černobílé prázdniny, které jsou její literární prvotinou. Žije v Praze, má tři dospělé děti a jednu čokoládově hnědou fenku.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Ilustrátor:Komárková, Ilona

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1305-5

  • Počet stran / vazba:120 / Pevná

  • Rok vydání:2018

  • Kód:14907501

  • EAN:9788026213055

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Čtenářské recenze

  • Šavlíková, Lucie: Černobílé prázdniny - autor recenze: Jarmila Skopalová

    Jezevec Petr, černobílé zvíře, které - jak jinak - v téhle knížce mluví a vypráví příběhy, je kámoš hlavního hrdiny, toho času maroda. Tahle knížka je totiž opravdu a zcela záměrně věnována všem dětem, které „teď leží nemocné v postýlce a čekají, až jim někdo něco hezkého přečte. Protože společně strávený čas je nejlepší lék na všechny neduhy“. To je věnování autorky knihy Černobílé prázdniny Lucie Šavlíkové čtenářům. A protože v Portálu, kde kniha vyšla, dětem opravdu rozumějí, nedá mi zase jednou nezopakovat, že knížka má senzačně velká písmenka, tentokrát i větší rozestupy řádků a obal je vodě - tedy i čaji nebo sirupu proti kašli - odolný. Hrdina knížky je tedy marod. Má vysokou horečku, divoké sny o zmutovaných psech a největší (a asi jedinou) výhodou marodění bude příjezd tety Slávky. Ona totiž umí tu největší dobrotu na světě - strouhanou mrkev s jablkem a citronem. Tady jsem si hned vzpomněla na svoje dětství a vám se to nejspíš stane také. Že bychom si i my dospělí nastrouhali tuhle dětskou dobrotu a zalezli do peřin s knížkou? Tak tedy, teta Slávka přijede, udělá dobrotu, ve které je „asi nejvíc vitamínu dé, protože je to děsně dobrý“, a rozhodne, že městské dítě potřebuje změnit vzduch. Po počátečních rozpacích obou rodičů je sbalen obrovský batoh s plyšáky, autíčky, pumpičkou na kolo pro případ, že by teta nějaké kolo měla (a ještě spoustou dalších věcí, které si děti nutně musí vzít s sebou), a vyrazí se vlakem do místa s krásným názvem Pařízek. Tam začíná velké dobrodružství, přátelství s jezevcem Petrem a dalšími zvířátky, se kterými se malý Honza seznámí trochu dramaticky. Teta Slávka -vlastně Pravoslava - rozumí potřebám kluka z města. Tak třeba čtyři špekáčky zcela jasně nestačí, ke snídani může být i žužu a jako správná teta má taky svatou trpělivost se všemi lumpárnami, které Honza provádí. Autorka Lucie Šavlíková je editorkou a překladatelkou, podílela se na několika projektech, které podporují dětské čtenářství a toto je její literární prvotina. Opravdu krásné ilustrace vytvořila Komára - Ilona Komárková, maminka čtyř synů a také majitelka schopnosti nakreslit obrázek, který je jasný, výrazný a přesto tvoří obrovský prostor pro dětskou fantazii.

    autor recenze: Jarmila Skopalová
    Recenze byla zpracována pro Knižní novinky

    - 05.04.2019

  • Šavlíková, Lucie: Černobílé prázdniny - autor recenze: Daramegan
    http://daramegan.cz/detska-kniha/cernobile-prazdniny-lucie-savlikova/

    Lucie Šavlíková je překladatelka a nakladatelská redaktorka. Stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství. Žije v Praze, má tři dospělé děti a jednu čokoládově hnědou fenku.

    Černobílé prázdniny je krásnou, dětskou pohádkou, která vás mile překvapí, nejen, co se týče obsahu, ale také ilustrací. Po celou dobu čtení jsem si užívala vše, co si autorka pro malé čtenáře připravila a přiznám se, že nejednou jsem se upřímně, od srdce zasmála.

    Celý příběh začíná ve chvíli, kdy je malý Honzík nemocný a rodiče se rozhodnou poslat jej na víkend do přírody, k pratetě Slávce do chaloupky v lese. Už ve chvíli, kdy se tam Honzík objeví, se mu zatají dech z nádhery, kterou vidí. Nejen nádherná chalupa, ale také příroda, která jej obklopuje.

    Moc se mu u pratety líbí a proto je nadšený, když jej rodiče pošlou o prázdninách na týden k ní.

    A že toho stihne za ten týden hodně. Potká Biwoje, jezevce, vypráší lišce kožich a hlavně, dozví se jedno z největších tajemství rodiny, které se snažili všichni jeho blízcí utajit nejen před ním…

    Černobílé prázdniny jsou krásnou pohádkou, která bude všechny děti lákat k tomu, aby strávily pár chvil v lese. Když budou potichu, třeba zahlédnou myšku Sisi, zajíčka Pizizubku, nebo třeba rejsčí rodinu. Líbilo se mi, jak autorka kladla důraz na to, že naše příroda je úžasná sama o sobě, a nemusíme za odpočinkem a dobrodružstvím jezdit někde za hranice do cizích zemí.

    Jak už naznačuje obálky knihy, tak ilustrace jsou veselé, milé a všeříkající. Autorka ilustrací, Ilona Komárková, nakreslila všechny, počínaje Honzíkem, Slávkou a konče jezevcem Petrem tak, aby i ty nejmenší děti poznaly, kdo je na obrázku a obrázky pobavily všechny čtenáře. Až uvidíte Honzíka při „strašení“ lišky, věřte mi, že se zasmějete.

    „Abr, habr, vrba, smrk,

    člověk ať jsem, než bys mrk!“

    Dalším významným plusem, což začínám oceňovat v každé dětské knize, tak je papír, na kterém je vytištěna. Tady je jedná o tvrdý, křídový papír, tudíž Černobílé prázdniny se hned tak neošoupou, ani když se stanou tou nejoblíbenější knížkou v dětské knihovně.

    Pokud máte doma dítě, popřípadě děti, které se chtějí u knížek nejen pobavit, ale také něco naučit, zažít pořádné dobrodružství a zasmát se, tak tato kniha je pro ně jako dělaná. Písmo sice nepatří mezi největší, takže můžou některé děti potřebovat sem tam pomoc, ale obrázky jsou na každé stránce a při každém otočení je čeká překvapení v podobě krásně barevné ilustrace.

    Věřím, že Černobílé prázdniny si místo ve vaší domácí, dětské knihovně určitě zaslouží. Zasmějí se i rodiče, protože aristokrat-lev nebo imíč pobavilo i mne.

    - 21.03.2019

  • Šavlíková, Lucie: Černobílé prázdniny - autor recenze: Andelinka
    http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/knihy-casopisy-film-divadlo/recenze-cernobile-prazdniny/

    Právě se mi do rukou dostala čerstvá novinka z nakladatelství Portál autorky Lucie Šavlíkové s názvem Černobílé prázdniny. Ilustrátorkou knihy je Komára, pod tímto pseudonymem se skrývá česká výtvarnice Ilona Komárková.

    Knížka vypráví o chlapci jménem Jan Meles, který bývá často nemocný. Tatínek si vymyslel fiktivního kmotra jezevce Petra, který po něm posílá Honzíkovi dárky (sádrová zvířátka, ovoce apod.), aby se brzy uzdravil. Uzdravování však neprobíhá úplně hladce, proto se Honzíkova tetička Slávka (vlastním jménem Pravoslava) nabídne, že ho vezme k sobě na rekonvalescenci do Pařízku, což je malá chaloupka u lesa, ohraničená zahradou s vyřezávaným plaňkovým plotem.

    Teta je vůbec trochu zvláštní – píše se samými gramatickými chybami, vypráví báječné pohádky a snídá žužu. Nedaleko tetiny chaloupky žije pan myslivec Chvojka s jezevčíkem Bivojem, kousek dál objeví Honzík doupě jezevce Petra, který je značně podobný tetě Slávce a dokonce má i stejně velké mezery v pravopise. Ten mu při společných setkáních začne povídat různé pohádky, například o vykotlaném pařezu, který se chtěl stát znovu smrkem, o zajíci se srdcem v kalhotách, o psu Bivojovi, o lesních strašidlech Hátě a Šůře a mnohé další. Během barvitého líčení těchto příhod objeví Honzík jedno velmi zvláštní rodinné tajemství. Jaké je, to ale neprozradím, dozajista se však u jeho objevování budete bavit stejně dobře jako moje devítiletá dcera, která se při čtení knížky často smála, až se za břicho popadala.

    Knížka je psána velmi poutavým jazykem, je vtipná a zábavná, velikost písma je vhodná pro začínající a mírně pokročilé čtenáře. Je bohatě doplněna moc pěknými ilustracemi, které stylově dokreslují dějovou linku knihy. Pevná vazba i všitá látková záložka zaručí, že se vám knížka bude číst pohodlně.

    - 21.03.2019

  • Napínavé čtení pro první i druhý stupeň - autor recenze: Saba Hurtak
    https://www.blaznivamama.cz/2019/01/2x-napinave-cteni-pro-prvni-i-druhy.html

    Nějak v poslední době zanedbávám tipy na čtení pro větší děti. Což je třeba napravit. :)

    A proto tu mám pro vás hned dva tipy na knihy, které zaujmou děti od 8 - 12 let. Obě knížky se čtou velmi dobře, jsou napínavé, místy vtipné a nechybí v nich nečekaná překvapení. :)

    Lucie Šavlíková - Černobílé prázdniny

    Tahle knížka, která má nádherné ilustrace od Komára, zaujme především děti na prvním stupni. Hlavním hrdinou je Honzík Meles, kluk, který hodně stůně. A vždy, když stůně, jezdí ho hlídat podivná prateta Pravoslava, která má zvláštní rozcuchané černé vlasy s šedinami a nikdy nesundává svůj baret. Jednou dostane nápad. To městské prostředí Honzíkovi vůbec neprospívá. Kdyby byl u ní na chalupě, obklopen přírodou, určitě by se hned uzdravil. A tak se domluví s rodiči a vezme Honzíka s sebou. A protože se blíží letní prázdniny, zůstane Honzík rovnou celé léto.

    U tety se seznamuje se zahrádkou, ale i s lesem, který je všude kolem. Protože miluje zvířata, zajímá ho i vše, co v lese žije. Jednou se vydá k hajnému, aby kouknul, zda nemá v hájovně nějaká zraněná zvířátka na ošetření. Místo nich ho však pořádně prožene jezevčík Biwoj. Jak Honzík utíká, propadne se mu v lese noha a šlápne rovnou do jezevčí nory. Jaké je jeho překvapení, že jezevec mluví a dokonce se jmenuje Petr, stejně jako pohádkový jezevec, od kterého mu údajně tatínek vozí dárky, když je nemocný?

    Honzík se postupně seznamuje nejen s jezevcem Petrem, ale i s dalšími lesními obyvateli. Poslechne si pohádky, které Petr rád a výborně vypráví a také vyřeší problém se vzteklým jezevčíkem Biwojem. Zkrátka zažije plno dobrodružství.

    Takhle knížka je naprosto kouzelná. Jednak se odehrává uprostřed lesa, jednak zvířátka mají lidské vlastnosti a jejich historky děti pobaví i poučí. A děti se zasmějí, ale také se budou bát. Zároveň se zamyslí nad chováním lidí, kteří mohou v lese škodit, jako některá zvířata, např. liška.

    Černobílé prázdniny jsme četly s Nelčou, ale četla jsem je i já sama. Nelinku bavily hlavně pohádky jezevce Petra, ostatní příběh, který prožíval Honzík už tolik ne. Ale Nele jsou tři roky. Na takovou dlouhou pohádku je ještě příliš malá.

    Mně se knížka moc líbila a Honzíkova láska ke zvířátkům mě pohladila na duši. Kéž by si z ní děti vzaly příklad a milovaly zvířata, tak jako hlavní hrdina.

    - 15.03.2019

  • Vítejte v lese! - autor recenze: Vendi
    vendi13.blogspot.com/2018/11/knihovna-l-savlikova-cernobile-prazdniny.html#more

    Očekávání:

    Jak se neopakovat, Skoro uvažuji, že bych tento bod zrušila. Na druhou stranu snad pokaždé jdete do knihy či příběhu s nějakým očekáváním nebo přáním, ne? Ať tedy dlouho nebilancuji a nepokouším se okecávat – zaujal mě námět. Bez náhledu, bez podrobnějších informací jsem z edičního plánu zvolila prázdniny v českých lesích, protože to je prostor pro fantazii a hlavně zvířátka jako dělaný.

    Skutečnost:

    A schválně – kolik z vás, když jste byli malí, chtělo trávit prázdniny v lese nebo minimálně někde na cestě za dobrodružstvím? Přesně tohle vám tato kniha dá. Prázdninové dobrodružství plné legrace, ale i vážnosti, malých ponaučení, vtipných poznámek a zvratů, šišlající myšku, moudrého jezevce, vystrašeného zajíce a raubířského psa. Mimo jiných tedy.

    Především vše působí reálně. Není umění vytvořit úplně nový svět. Tedy, pěkně kecám. To rozhodně umění je. Ovšem z mého pohledu mi přijde obtížnější vzít už existující základ a s ním pracovat. Zasadit pohádkový příběh, který se nakonec vůbec jako pohádka netváří, do prostředí, které všichni důvěrně známe. Kdo ještě nikdy nebyl v lese? Já kousek od jednoho velkého bydlím a umím si hravě představit, že má hajný vzteklého psíka. Nemusím ani čekat na hajného. Náš soused má rovnou dva. Nebo že v lese pod pařezem bydlí jezevec.

    Číst příběh, který pro dětskou fantazii může být hravě během chvilky realitou? Který si vybaví, když půjde kolem mraveniště nebo zakopne o pařez? Neuvěřitelné. Ano, teď je ještě malá a spíš jde o to, aby kniha, kterou čteme, bavila mě. Ale za pár let se k ní může vrátit a číst ji sama. Příběh si připomene a bude ho zase vnímat úplně jinak.

    Nádherné jsou i kresby. Ano, zvířátka jsou polidštěná. Přesto nakreslená tak, že i mrňous nemá problém je identifikovat. V knize najdete jak menší, tak celostránkové ilustrace a jsou vážně zdařilé. Reálné a zároveň pohádkové. Vím, že to spojení zní poněkud krkolomně. Vezmeme to jinak – děti mají zpravidla bujnou fantazii. Rádi si věci představují, bez ohledu na to, jestli je jim pět nebo dvanáct. Mají třeba imaginární kamarády, v jejich fantazii ožívají plyšové hračky i panenky. Proč ne zvířata v lese? Knihy, které tohle podporují, a zároveň zachovávají realističnost ve smyslu, že jezevec je noční tvor, může trošku zapáchat a je mrzout? Tomu tleskám!

    Stejně tak vidíte, že ne každý pes je přítulný mazlíček. Liška je ve skutečnosti taky pořádný záškodník a ne jen milé rezaté zvířátko a podobné nuance, které dávají příběhu a knize hloubku. Autorka dokáže podnítit i dospělou fantazii a vzbudit nadšení i u dospělých – tedy podle mého názoru a vlastní zkušenosti, neb já se na každé čtení před spaním těšila ještě víc, protože mě zajímalo, co Honza vyvede příště a s čím se setká.

    Délka kapitol je cca tři až čtyři strany. Někdy zvládnete tři, jindy jen jednu. Dá se však díky této ideální délce předčítat i menším dětem, byť je primárně určena pro větší. Celkem najdete v knize dvacet kapitolek. Co oceňuji dál? Větší písmo. Pro děti ideální a upřímně – i pro rodiče, pokud mají nějakou vadu zraku. Za sebe dávám pět z pěti. Smekám nad výborně odvedenou prací ze stran autorky, ilustrátorky i nakladatelství. Víc takových krásných a nápaditých knih.

    - 14.01.2019

  • Šavlíková, Lucie: Černobílé prázdniny - autor recenze: Martina F
    https://knihu-prosim.blogspot.com/2018/11/cernobile-prazdniny.html

    Lucie Šavlíková je kromě redaktorky a spisovatelky také překladatelkou. Čtenáři se mohli s jejími překlady setkat v knihách jako je např. Třináct relikvií, Citlivá místa, či Ztřeštěný dům na stromě. V letošním roce však napsala také knihu pro děti. Jaká byla?

    Honzík tráví velké prázdniny u tety Pravoslavy v chaloupce u lesa. Teta Pravoslava je hrozně zvláštní osoba - nosí podivný účes, její pravopis je opravdu příšerný, ale jinak je u ní Honzíkovi moc dobře. Bydlí v domku s krásnou a obrovskou zahradou. Honzík, aby se seznámil s okolím, si udělal procházku po lese. Jenže narazil na Bivoje, protivného jezevčíka pana hajného. Bivoj Honzu pořádně prohnal, jenže ten zakopl a nohou se doslova propadl do země. V díře bydlel jezevec Petr a světe div se - když jezevec promluvil, Honzík mu rozuměl! A tak začalo Honzíkovo letní dobrodružství.

    Když myslím dobrodružství, tak pořádné dobrodružství. Honza se seznamuje nejen s jezevcem Petrem, ale také s dalšími lesními zvířátky, například se šišlavou myší Sisi a také se zajícem Pizizubkou a již jednou zmiňovaným jezevčíkem Bivojem. Hlavní úkol prázdnin je jediný - zneškodnit Bivoje, aby přestal dělat neplechu, nelekal ostatní lesní zvířátka a aby v lese nastal konečně klid. Podaří se obyvatelům lesa a Honzovi vymyslet nějaký plán?

    Anotace této knihy mě zaujala. Navíc knihu napsala česká autorka a to mám ještě radši. Takže Černobílé prázdniny byly jasnou volbou na několik večerů. Lenka Šavlíková příjemným způsobem zkombinovala reálný svět s tím pohádkovým. Honzík je obyčejný kluk, který bydlí ve městě. Občas se mu špatně vyslovuje r a ř, ale není v tom sám. Vždyť taková šišlavá Sisi je na tom hůř:

    "Ž-ždlavíčko, š-š-šoušede," vypískla koktavě. "Čo to tu máte ža hlomotluka?""Ále, to je takovej jeden, no, hromokluk," zabručel jezevec Petr. "Včera mi rozšlápl servis a dneska už by mi rozbil i sváteční konvici!""A nejni von nákej moč nebežpečnej?" ptala se myška. "Neložšlápne mě? To by bylo neštěští. Já šem totiž myš hložně důležitá, abyš věděl, hlomokluku." A vypjala hrudníček, i když jsem viděl, že se strachy třese jako osika. Měl jsem pro ni pochopení. Věděl jsem, jaké to je šlapat si na jazyk a obdivoval jsem její statečnost. "Vážně? To mě moc těší, paní Hložnědůležitá, já jsem Honza Meles a jsem tady na víkend u pratetičky," představil jsem se vzorově, aby viděli, že mám vychování. Páni, já už mluvil se zvířaty jako by se nechumelilo! (str. 41)

    Pak tu máme jezevce Petra. Takového bručouna jste snad ani nepotkali. Ale za to umí vyprávět úžasné příběhy. A právě o tyto příběhy byla kniha doplněna. Navíc byl text psán kurzívou a pozadí stránky mělo okrovou barvu, aby se příběh odlišil od toho hlavního.

    A o čem tyto vsuvky jsou? Najdete v nich příběhy o statečnosti, přátelství i vzájemné pomoci. Jsou to jenom tři vyprávěnky, což je škoda, malý čtenář by jistě ocenil víc takových mikropříběhů.

    Pohádka je napsaná jazykem, který je pro dětské ucho krásně slyšitelné. Najdete zde převážně dialogy, popisy jsou spíše v příbězích, které vypráví jezevec Petr. Navíc je kniha doplněná o ilustrace Ilony Komárkové, která si nechá říkat Komára. Musím říct, že se mi obrázky moc líbí. Použité barvy nejsou křiklavé a stejně jako u textu určitě dětem padnou do oka.

    V každé pohádce musí být jak kladní, tak i záporní hrdinové. Takoví jsou i tady. Autorka negativní postavy sice vykreslila jako zlé či otravné, ale děti se jich nemusí bát. Pohádka nemá za cíl postrašit, ale pobavit a trochu i poučit.

    Kniha je vhodná pro děti do třetích tříd, ale dle mého si příběh mohou přečíst i starší děti, nic jim v tom bránit nebude.

    - 14.01.2019

  • Šavlíková, Lucie: Černobílé prázdniny - autor recenze: Pavla Skládalová
    http://atakpisu.blogspot.com/2018/11/cernobile-prazdniny.html

    Dlouho jsem se těšila, až budu moct na podzimní knižní novinku Černobílé prázdniny, jejíž autorkou je Lucie Šavlíková, napsat recenzi. A tak, když balíček s nadílkou z nakladatelství Portál dorazil, měla jsem velkou radost. Po pár dnech na mě však stále čekal na psacím stole a já ne a ne najít tu správnou chvíli na čtení.

    Překvapivě jsem se do pohádkového příběhu začetla jednoho pátečního rána. Seděla jsem v kavárně, před sebou šálek voňavé kávy a hlavou mi běžel program náročného dne. A tu na mě z kabelky vykoukla hlava jezevce se šibalským výrazem v očích. Knihu jsem vytáhla a začetla se do ní. A usmívajíc se četla a četla a četla, dokud mě nedohnal kvapící čas…

    Hlavní hrdina, devítiletý Jan Meles, bývá často nemocný, a tak ho pratetička Pravoslava, bydlící v chaloupce u lesa, vezme na pár dní k sobě na zotavenou. Honzovi se u tety moc líbí. Obdivuje její krásnou zahradu, může jíst sladkosti, které mu maminka zakazuje, běhá po lese, jak dlouho chce. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že rozumí řeči zvířat! A dokonce se seznámí s někým, o kom mu tatínek již odmalička vypráví různé historky – s jezevcem Petrem!

    Ten, vedle Honzy Melese, zastává v ději taktéž důležitou úlohu, což lze poznat už ze samotné kompozice kapitol. Autorka totiž kombinuje zážitky, jež slyšíme z úst Honzy Melese, s příběhy vyprávěné jezevcem Petrem. Ty v sobě vždy nesou nějaké mravní ponaučení a hlavně jsou neskutečně bohaté na různorodé jevy z češtiny. Nejedno srdce češtináře zaplesá!

    Začněme např. od kapitoly O pařezu, který chtěl být ztepilým smrkem. Soukromě jsem si ji nazvala Óda na pravopisné špíčky. Lucie Šavlíková je do textu zakomponovává natolik přirozeně, že si dětské oko a ucho v daný moment sotva uvědomí, že se jedná o problematické slovo, ve druhé chvíli si ho díky autorčině jazykovtipu zapamatuje a v posledním kroku vše přirozeně a s lehkostí ukládá do paměti.

    A to nemluvím o tom, jak si autorka bravurně pohrává s češtinou! No řekněte sami, nejsou slova jako hromokluk (s. 41), bubačka a bubukraj (s. 70) nebo lesky (s. 71) – rozumějte mluvící lesní řečí – kouzelná?

    Češtinářský exkurz bych uzavřela poukázáním na množství přísloví, pořekadel a rčení, např. šili se mnou všichni čerti (s. 36), třese se jako osika (s. 41), strach má velké oči (s. 44). Opět pěkná příležitost k tomu, abychom děti seznámili s pestrostí české slovní zásoby a dědictvím lidové slovesnosti.

    Oproti tomu ostatní kapitoly upoutají spisovným (způsobným) vypravěčským stylem Honzy Melese, správně okořeněné dětským slovníkem a vtipnými úvahami nad jednáním dospělých: „[…] když to viděla maminka, vůbec z toho neměla radost. Ba právě naopak, zuřila ještě víc než naše paní učitelka třídní, když je přepracovaná.“ (s. 12)

    Podtrženo sečteno. Samotný text je velmi čtivý, humorně napsaný, pobaví jak děti, tak i dospělé. Pomyslnou třešničkou na dortu je všudypřítomná dávka napětí, nedávající hned jasnou odpověď, jak příběh Jana Melese a jezevce Petra skončí. Když už si totiž myslíte, že zápletka bude rozluštěna a děj plynule doběhne do konce, hop a je tu ještě něco napínavějšího.

    Úsměv na rtech mě doprovázel skutečně od první do poslední kapitoly, a to nejen díky krásnému příběhu, ale i povedeným ilustracím Ilony Komárkové (publikující pod jménem Komára). Doufám proto, že se kniha bude jednou stejně jako mně líbit i mému synovi. Úplně to vidím – léčíme se doma s nějakou virózou, jsme zachumlaní pod peřinou a já mu čtu o velkém dobrodružství Honzy Melese, které začalo nejinak než také pořádným nachlazením.

    - 14.01.2019

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)