Pokud se poohlédnete po dětské literatuře ze severu, zajisté se k vám dostane paleta knížek od finského autora Tima Parvely, jehož jméno se stalo ve Finsku i u nás uznávaným pojmem.

Parvela přitahuje pozornost především humorem a dobrou stravitelností i pro méně čtivé děti. Mezi jeho doposud česky vdaná díla patří kromě novinky Koumákův blog knížky o Elle a dětské sci-fi série Kepler62 sepsané společně se Švédem Bjornem Sortlandem.

Když se mi do ruky dostal Koumákův blog, přistupovala jsem k němu s mírným předsudkem. Kepler62 se mi velmi líbí a jeho několik dílů můžu jedině doporučit. Zato Ella, která má obecně velmi dobré ohlasy, mi nějak nesedla. Nejsem zkrátka zastáncem humoru, který spočívá v tom, že se někomu stane něco nepříjemného a ostatní se smějí. Kam se poděla ta pro Sveřany typická vlídnost a laskavost, kvůli které máme všichni rádi Mumínky?

Jenže něco na tom Parvelovi přeci být musí! A já doufám, že něco víc, než sranda jako z Tak neváhej a toč.

Koumákův blog mě naštěstí přesvědčil, že autorův úspěch bude nejspíš zasloužený.

Motiv prvních prázdnin, na které protagonista Pate dostane darem papírový blok pro psaní deníku, ale ruku v ruce s dobou dá přednost založení online blogu, který komentují jeho spolužáci, je příjemně soudobý a nabízí literárně nápaditou formu, která oživí stránky, co tak nemají šanci slít se do moc dlouhého textu. Knížku navíc doprovází obrázky od Pasiho Pitkänena, který už je skoro klasikem mezi finskými ilustrátory knížek pro děti. K Parvelově stylu se výborně hodí – jsou podobně rázné a tak nějak bez pohádkových příkras.

A aby zajímavé formě nechyběl zajímavý obsah, rozvíří poklidné prázdninové vody příjezd strýčka, jehož jméno se lehce zkomolí s názvem exotického ptáka emu. Autor navíc hezky navazuje na známé prostředí, protože Pate je spolužák Elly a čtenáři se tak alespoň okrajově znovu shledají s postavami známými z dřívějška.

Prázdninové dobrodružství točící se ohledně strýčkových zvyků a názorů, které jsou zpočátku zcela jiné, než na jaké je Pate z domova zvyklý, ale pak se kvůli jistým okolnostem zcela promění, má příjemně svižný spád a rozhodně nebude nikoho nudit. Parvela se sice místy opět přiklání k mnou neobdivovanému typu humoru – ano, občas se někomu něco nepříjemného stane, ale zůstává to celkově v milém podání bez zbytečné škodolibosti, kterou jsem občas cítila u Elly. Pokud vás zrovna nepobaví něčí nechtěné šplouchnutí do vody, pobaví vás dost možná jazykový humor, za který dávám plus. Čtivá dětská oddechovka na prázdniny jako dělaná.

Timo Parvela má v mé knihovně stálé místo. Jeho příběhy o holčičce Elle a jejích kamarádech jsou milé a odpočinkové. Tentokrát se však hlavní postavou stal Pate, Ellin spolužák.

Je konec školního roku (ve Finsku začíná dětem volno už v červnu) a Pate dostane od pana učitele sešit, do kterého si má psát zážitky z prázdnin. Kamarád Tuukka však blok vyhodí do koše s tím, že je to staromódní a založil Patemu blog. A prázdniny mohou začít.

Středobodem knihy je pták emu, který by měl Pateho hlídat. Jakože, cože? To jako fakt? Jenže ze pštrosa se vyklubal úplně jiný emu a to strýček Teemu. Strýček Teemu je trochu divný patron. Je neuvěřitelný pedant a jeho hláška „Čas je drahý. Je ho málo, a proto je nesmírně vzácný a nemělo by se jím plýtvat.“ se v textu objevuje vcelku často. A nejdůležitější ze všeho je, že Teemu nemá rád děti, což Patemu moc do karet nenahrává. Jednoho prázdninového dne se však něco změnilo. Strýček Teemu se seznámil s instruktorkou plavání Karoliinou.

Koumákův blog je rychlá jednohubka, která spíše pobaví než poučí. Díky grafickému zpracování celé knihy je to záležitost na jeden večer.

Knihu doprovází ilustrace Pasiho Pitkänena, kterého mohou čeští čtenáři znát z knih Tuutikki Tolonen (série o sourozencích a bubácích) nebo ze série Kepler62. Jeho obrázky jsou vtipné a výstižné.

Timo Parvela zůstává věrný svému stylu psaní. Dialogy i scény byly humorné, trošičku mi přišlo, že tlačil na pilu, ale na druhou stranu se nesnažil být vtipný za každou cenu.

Nejzajímavější postavou byl bezesporu strýček Teemu. Autor ho vyobrazil jako podivína, který trousí ironické poznámky. Pate jim nerozumí a ve své malé hlavičce si je přebírá po svém.

Titul ocení především malí čtenáři ve věku devíti desíti let. Už jenom díky tomu, že text je zajímavě graficky zpracovaný, jim písmenka budou vyhovovat.

Strýček nebo pták? Jak vypadá oblastní plavecký šampion? Kdo je Karoliina? Kolik má vlastně Pate tatínků? Zmatek nad zmatek , ale děj knihy do sebe náramně hezky zapadá.

Pokud jste četli knižní sérii o holčičce Elle a oblíbili jste si hlavní hrdiny těchto knih, měli byste vědět, že v tomto roce vyšla v nakladatelství Portál kniha Koumákův blog. V této publikaci se budete moci překvapivě setkat s Tiinou, Hannou, Samppou, Patem a dokonce i s Provokatérem. Jelikož publikaci napsal finský spisovatel Timo Parvela , tak tento fakt až tolik překvapující není. Jeho počinem je právě série knih o Elle. Ve srovnání s Ellou, v níž všechny postavy vystupují „naživo“, v Koumákově blogu se s nimi setkáváte pouze on –line v komentářích na blogu. To knize ale vůbec neupírá na vtipnosti, ba právě naopak.

Výjimku tvoří pouze hlavní postava – Pate, který svůj blog píše. A proč píše právě blog?

Od pana učitele dostal blok, aby si do něj o prázdninách psal svůj deník, ale zamíchal se do toho jeho kamarád Tuukka.Ten mu „pomohl“ blok vyhodit do koše a založit supertajný internetový blog. Ten je tak „tajný“, že k jeho článkům přispívají svými komentáři všichni Pateho spolužáci. A tak se prostřednictvím blogu dozvídáme, že k Patemu přijíždí na návštěvu strýček Teemu. Pate ale nejprve pochopí, že má přijet emu, což je jakýsi druh pštrosa. Nachystá se tedy na příjezd tohoto velkého ptáka, jeho fantazie nezná mezí a strýčka ukládá do postele připomínající spíš hnízdo vystlané senem a větvičkami. Strýček má ale také své „mouchy“ a tak se děj rozjíždí na plné oprátky. O dobrodružství není ani v této knize slavného finského autora nouze.

Timo Parvela je původní profesí učitel, píše knihy jak pro děti, tak pro dospělé. Jeho publikace byly přeloženy do více než třiceti jazyků a získal za ně řadu ocenění. Ve Finsku i u nás doma je tento spisovatel nepopiratelnou hvězdou.