Na každou dovolenou dětem přibalím do kufru překvapení, vlastně rovnou dvě. Vždycky jedna nová knížka a jedna hra. Něco nového neokoukaného se nám už nejednou osvědčilo. A protože je potřeba sladit zájmy a schopnosti pětileté holky a tříletého kluka, musím to vždycky dobře promyslet. Knížky v tomto případě volím spíš "povídkové" než encyklopedické, abychom měli uklidňující materiál před spaním po náročném dni. V Neapoli nám dělala společnost Nela a růžová velryba, v Chorvatsku Zubr. No a do Tater jsme si vezli Kůzlátka z nakladatelství Portál.

Předpokládám, že pohádku o kůzlátkách znáte. Je notoricky oblíbená mezi rodiči, v klasické verzi totiž pojednává o zlobivých mláďátkách, které neposlechnou svoji maminku, a draze za to zaplatí. Boj dobra se zlem. Poučení pro děti. Nástroj pro rodiče. Klasika, která by v našem repertoáru chybět neměla.

Jenže tato kniha není taková, jaká se na první pohled zdá. Je to kniha 2 v 1. Z jedné strany jeden příběh, z druhé strany příběh jiný. Jeden je o těch neposlušných kůzlátkách, kdežto z druhé strany si přečtete o kůzlátkách poslušných. O kůzlátkách městských, vychytralých. Ty vlkovi neotevřou. Ani náhodou.

O klasickém příběhu psát asi nemusím, ale na tom druhém - modernějším - prostě musím zdůraznit ten ostrovtip, který bude děti bavit. Mě totiž baví taky. Před chvílí jsem knihu zrovna dočetla a musela jsem se smát společně s Klárkou a Kubíkem.

Kromě samotného nápadu popsat v jedné knize dvě varianty příběhu musím vyzdvihnout překrásné a propracované ilustrace slovenského výtvarníka Vladimíra Krále. Často se mě ptáte na věkové určení - tak v tomto případě doporučuju pro děti 3+. Text je jednoduchý, svěží, čtení celkem tak na 15-20 minut.

Ani neviem, prečo túto knihu nemáme doma v slovenčine. Počula som o nej veľa dobrého, ale nejakou náhodou nás míňala. Teraz ju máme požičanú z brnenskej knižnice. A je to veru láska na prvé prečítanie.

V knihe nájdete dve rozprávky: o kozliatka poslušných aj neposlušných. Tú o neposlušných napísala Mária Rázusová-Martáková a je to presne tá klasická rozprávka, ktorú všetci dobre poznáme. Kozliatka ostanú doma samé, nechajú sa oklamať vlkom a ten ich zožerie. Našťastie mu mama koza ukáže, čoho je rozzúrená matka schopná. Vlkovi rozpára brucho a všetky kozliatka odtiaľ vyskáču živé a zdravé.

Okrem poučenia, že treba mamku poslúchať, nájdete v príbehu aj pesničku, opakovanie a tradičné stupňovanie deja. Jazyk je ale svieži a príbehu nechýba ani vtip. Takže sa číta veľmi dobre.

Poslušné kozliatka Jaroslavy Blažkovej majú tiež rovnaké klasické prvky: pesnička, opakovanie… Len to poučenie na záver je trošku iné. Poučí sa totiž samotný vlk. Príbeh je trochu zmodernizovaný. Kozliatka sú tri a mamka musí do práce. Vlk kozliatka nezožerie, radšej sa zamestná a na jedlo si zarobí. Pre útlocitných rodičov – bruchá sa tiež nepárajú. Mimochodom, oceňujem vydavateľstvo Portál, že aj v českom preklade ostali slovenské mestá.  Srandy si teda v tejto verzii užijete podstatne viac. Pampúchovi sa najviac páčilo vlkovo komolenie pesničiek. Netreba asi dodávať, že práve táto časť je u detí obľúbenejšia.

Kniha je v slovenskom vydavateľstve Buvik naozajstným hitom. Nemalú zásluhu na ich úspechu majú nepochybne fantastické ilustrácie oceňovaného Vladimíra Krála. Jeho diela sú ľahko rozpoznateľné (určite ho poznáte z Vianočného mystéria). Dovolím si tvrdiť, že je to umenie pre deti v tej najprístupnejšej forme. V prvej časti sa drží zemitých, akoby “klasických” farieb. Vlk je tu hrozivý a kozliatka nevinne bielo-modré. V tej druhej ale používa viac veselších farieb, kopu ružovej a sviežej modrej. Aj vlk sa síce snaží byť ramenatý zloduch, ale na prvý pohľad je jasné, že je skôr smiešny. Postavy sú mierne štylizované, ale stále ľahko rozpoznateľné. Technika, výber fariet a hlavne kompozícia je ale niečo iné. Moja obľúbená je dvojstrana s vlkom načúvajúcim pod maličkým okienkom. To už totiž nie je tuctový obrázok v detskej knihe. Toto je umelecká ilustrácia.

Ak vám v knižnici chýbajú klasické rozprávky, ktoré sú nielen zábavné, ale dokonca aj krásne spracované, určite odporúčam túto buvikovskú sériu dvoj-rozprávok. Okrem Kozliatok v nej nájdete aj Ako šlo vajce na vandrovku / Tri prasiatka a najnovšia aj Janko Hraško / O Janíčkovi. Vhodné pre deti od 4 do 7 rokov.

Kniha s poslušnými i neposlušnými hrdiny

................Přečtete pohádku, knížku otočíte vzhůru nohama a čtete druhou.......................

Dvě pohádky o kůzlátkách spojené do jedné knihy najdete v publikaci Kůzlátka s podtituly Pohádka o kůzlátkách, ale neposlušných a Pohádka o kůzlátkách, ale poslušných.

Pohádky doplňují obrázky slovenského ilustrátora Vladimíra Krále. Pohádka o neposlušných kůzlátkách je klasika. Maminka koza jde na pastvu a doma zanechává sedm malých kůzlátek. Mají zákaz komukoliv otevírat. Avšak neposlušná kůzlátka přesto otevřou vlkovi a ten je sežere. Najezený vlk se potácí ke studánce, aby zapil vydatný oběd. Maminka koza se mezitím vrací domů, zastihne vlka, rozpárá mu břicho, z něhož vytáhne své neposlušné ratolesti. Ty se ze své neposlušnosti poučí a nikdy už vlkovi neotevřou.

Tímto se dostanete do poloviny publikace. Nyní ji můžete otočit o 180 stupňů a čekat na vás bude Pohádka o kůzlátkách, ale poslušných. Postup můžete zvolit samozřejmě i obrácený – přečíst si nejprve Pohádku o poslušných kůzlátkách a teprve poté o neposlušných.

Pohádka o poslušných kůzlátkách na mě zapůsobila poněkud moderním dojmem. Maminka koza má jen tři děti a musí chodit do práce. Vlk má na nose brýle s temnými skly a text jeho písně rozesměje kůzlátka i čtenáře. Místo ke kováři si to zamíří k učiteli zpěvu... co mu poradí? Jak pohádka dopadne? Nemohu prozradit vše a tak jen „naťuknu“, že i závěr nebude stará známá klasika. Knihu vydalo v loňském roce nakladatelství Portál.