Náš život se neubírá vždy směrem, jaký jsme si vysnili. Tím spíše, když se věci začnou hodně komplikovat a my nechápeme, co se vlastně děje a co dělá Bůh v našem životě. Jaká je naše prvotní reakce? Snažíme se Bohu vzdorovat? Chceme utéct pryč? Nebo se rozhodneme mu důvěřovat, i když se nám strachy třesou kolena?