Kniha přibližuje jádro poselství mladé karmelitky, jež zemřela ve věku pouhých 24 let v roce 1897 a kterou papež Jan Pavel II. prohlásil o sto let později za učitelku církve. Chtěl bych zde ukázat, v čem spočívá ona „zcela nová cesta“ neboli „malá cesta“, již Terezie objevila, žila a později také předávala druhým. Vnímala, že Bůh chce tuhle cestu ukázat zástupům „malých duší“, všem lidem slabým a zranitelným, aby je tak pozvedl až k nejvyššímu stupni lásky. Správně tušila, že smrtí její poslání rozhodně nekončí… Nečekaně rychlé šíření Terezčina učení pokračuje i nadále. Je důkazem toho, že její touha nebyla pouhou iluzí, což plně koresponduje s Otcovou moudrostí, který „tyto věci ukryl před moudrými a učenými, a odhalil je maličkým“ (Lk 10,21). Dobrý Bůh v tom opět překonal všechna její očekávání. P. Jacques Philippe se narodil roku 1947 v katolické rodině v Lotrinsku ve Francii. Vystudoval matematiku a informatiku. V roce 1976 vstoupil do Společenství blahoslavenství. Čtyři roky prožil v Izraeli, nejdříve v Nazaretě, pak v Jeruzalémě. V roce 1981 odjel do Říma. Tam vystudoval teologii a roku 1985 byl vysvěcen na kněze. V Itálii strávil celkem třináct let. Absolvoval ještě kanonické právo a byla mu svěřena odpovědnost za kněze a seminaristy Společenství blahoslavenství. V současné době působí ve Francii.