Kontemplativní společnost (The Contemplative Society), která stojí v centru práce a poslání autorky knihy, chce zprostředkovávat všem křesťanům každodenní praxi mystické modlitby. Vytváří centra po celém světě, která tvoří vnitřní síť pro ty, kdo se chtějí učit žít z kontemplativní moudrosti křesťanských tradic. Cynthia Bourgeaultová je konfesně zakotvena v Episkopální církvi Spojených států amerických. Je aktivní duchovní této misijně zaměřené protestantské církve, která se hlásí k anglikánské tradici. Jak upozorňuje Wikipedie, „k církvi se hlásí jen asi 0,8 % amerických občanů, ovšem více než čtvrtina amerických prezidentů byla členy této církve“. Cynthia Bourgeaultová však proslula svými duchovními obnovami po celém světě napříč konfesemi. Z této činnosti poté vyrůstají její knihy o modlitbě, meditaci a mystice všedního dne. Část svého života žije v osamocenosti v duchu klasické tradice poustevníků v Maine, v nejvýchodnějším a zároveň i nejsevernějším státu kontinentální části Spojených států amerických ležící na východním pobřeží Severní Ameriky v Nové Anglii. Tvoří společně s trapistickým mnichem Thomasem Keatingem (1923), kamaldulským poustevníkem Brunem Barnhartem (1931) a s (českému čtenáři) dobře známým františkánským kazatelem Richardem Rohrem (1943) ve Spojených státech silný proud, který se snaží rozvíjet vizi křesťanské sapienciální moudrosti pro dnešní dobu.
Modlitba usebrání je populární metoda modlitby nebo křesťanské meditace, která klade důraz na vnitřní mlčení. Své kořeny nachází v kontemplativní modlitbě církevních otců především raného období mnišského hnutí na křesťanském Východě, čerpá z benediktinské tradice lectio divino a často se nechává inspirovat Oblakem nevědění, důležitým dílem středověké anglické mystiky, a samozřejmě i spisy sv. Terezie z Avily a sv. Jana od Kříže. Sama metoda má svůj kořen v obrodném hnutí katolicismu ve Spojených státech, které vycházelo z praxe, výuky a publikací trapistického opatství ve Spenceru ve státě Massachusetts na východním pobřeží USA (vzpomeňme například Williama Meningera, M. Basila Penningtona a již zmíněného opata Thomase Keatinga).
Cynthia Bourgeaultová metodu modlitby usebrání rozvíjí společně s Thomasem Keatingem od roku 1988. Považuje ho za svého učitele a mistra, proto také napsal k celé knize krátký, ale dobře do výstižné zkratky komponovaný úvod. Kniha obsahuje všechny potřebné kroky k dobře pedagogicky promyšlené praxi modlitby: vysvětlení metody, tradice a psychologie modlitby usebrání a především velmi praktický, až doslovně puntičkářský itinerář. Zaměřuje bdělost na srdce a jeho schopnost vnitřní pozornosti, na to, jak modlitbu uvodit, vstoupit do ní a jak ji rovněž vztáhnout k běžnému křesťanskému životu. Cynthia Bourgeaultová jako zkušená praktička neváhá svými postřehy provokovat, ba přímo vyburcovat k překročení příliš pasivních postojů a podnítit k zásadnějšímu obratu v životě modlitby a podnítit především ke změně modlitebních návyků. Je pro ni zásadní, jak porozumět tichu, ujasnit motivace a záměry modlitby. Proto vysvětluje apofatický ráz modlitby, sebepřijetí a stálé očišťování od falešných představ o sobě.
Ráda opakuje axioma svého učitele, že čas strávený při modlitbě je krátká dovolená od sebe sama. Je pohlazením, když slyšíme, žemodlitba usebranosti je něco jako cestovní pas pro nebe. Místo falešného budování vlastního náhledu na sebe sama ukazuje na podivuhodnou léčbu božské terapie, která je nás schopna proměňovat za předpokladu, že se učíme umírat sami sobě. Jestliže pohlédneme na všechny přednosti tohoto způsobu modlitby, můžeme říci, že tato podoba zbožnosti živí srdce a dává dobré rady pro ty, kdo o modlitbu usilují i dnes. K tomu všemu přispívá i lahodný překlad Pavla Kolmačky, který spojuje pozornost k textu samému s jeho melodickým vyzněním. Možná by českého čtenáře potěšily odkazy na již do češtiny přeložená a vydaná klasická díla spirituality (Oblak nevědění; Řehole sv. Benedikta; Stupně k ráji).
prof. Pavel Ambros, Cyrilometodějská teologická fakulta UPOL
Recenze zpracována pro nakladatelství Portál.
