Drobná knížka právě do kapsy (navíc sympatického, téměř čtvercového formátu) Přátelská sněhová vločka patří do kategorie pseudomystiky pro mladší školní děti. Hlavní hrdinkou je desetiletá Jana, které jednoho dne spadne na nos vločka. Jana – na rozdíl od normálních dětí – netruchlí, že nenapadl pořádný sníh, protože vloček bylo málo, ale tuhle svoji jedinečnou zkušenost střetu s vodní materií pojmenuje František a pouští se na dlouhou filosofující cestu, na jejímž konci stojí koncept Boha.
Protiváhou Janě je její technokratický, o trochu starší bratr, jehož materialistická selhání v průběhu cesty za neopakovatelností padajícího sněhu postupně selhávají. Netřeba prozrazovat, k čemu asi tak Jana – za jemné pomoci chápajících rodičů - dojde.
V české literární tradici, pokud vím, podobné texty víceméně absentují, zato Američané, kteří milují nejrůznější druhy církví a sekt – a taky psychoterapii - jich mají přehršle. Autor M. Scott Peck (1936-2011) sám byl psychoterapeut a jak praví přebal knihy, jeho „esejistické knihy se staly klasikou duchovní a populárně psychologické literatury v tom nejlepším slova smyslu“. V případě podobných knih nejde obvykle o nijak složité opusy, pojetí boha je tu vysvětleno prostě, z laického pohledu vycházejícího z přesvědčení, že Bůh je tak nějak všude kolem nás a ve všem. Takové knihy – a Přátelská sněhová vločka není výjimkou – mají zcela zřetelnou výchovnou ambici, proto je ovšem trochu složitější odhadnout, kdo je přesně cílový čtenář. Jestli rodiče, kteří na duchovno při výchově tak docela neresignovali, ale odmítají explicitně katolické pojetí, a nebo zvláště intelektuálně/duchovně založené děti raného školního věku. Rozhodně to není četba vhodná pro milovníky napínavých příběhů a dramatické zápletky, té se případnému zájemci – na rozdíl od dobra, vřelého literárního obětí a velmi naléhavého pedagogického vedení – nedostane. Výhodou je překlad Ondřeje Fafejty usilující z dílka udělat text co nejbližší českému uživateli: nebojí se ani počeštěné geografie, což je v záplavě dětské literatury plné nesmyslně odbytých překladů (zejména zrovna jmen) příjemné osvěžení.
Autorka recenze: Marta Ljubková
zdroj: www.mestoprodeti.cz