O sexu a sociální nerovnosti
Jan Lukavec
Změnit pohled na psychicky nemocné a seznámit se svým pojetím sexuologie. To jsou hlavní cíle knižního rozhovoru, který s psychiatrem a sexuologem Martinem Hollým vedla Marie Těthalová. Hollý pracoval ve Fakultní nemocnici Trenčín, v současnosti je ředitelem Psychiatrické léčebny Bohnice. V knize se tak věnuje i reformě systému psychiatrické péče, o kterou usiluje, nicméně širší čtenářstvo asi zaujme srozumitelnost, s jakou vysvětluje základy svých oborů. Té napomáhají inteligentní, ale nikterak odborné otázky.
Hollý se snaží přiblížit medicínskou klasifikaci nemocí, ale dostává se i k čtenářsky vděčným příběhům pacientů. Například mluví o ženě trpící obsedantně-kompulzivní poruchou, která před usnutím několikrát vstala z postele, aby v místnosti, v níž potmě ležela, zkontrolovala, jestli skutečně zhasla. Rozebírá i podmínky, které zvedají počty pacientů – jako výrazná sociální nerovnost, jež přitom zvyšuje množství nemocí u bohatých stejně jako u chudých. Záslužně řeší také otázku, s níž se zřejmě setká každý: jak odlišit, kde končí stařecká zapomnětlivost a začíná demence. A pokorně přiznává, že na některé případy nestačí a pacienta posílá například za katolickým knězem (a bývalým exorcistou) Vojtěchem Kodetem.
Coby sexuolog se zde Hollý věnuje zejména asymetrii, s níž je stereotypně posuzováno sexuální chování mužů a žen. Nicméně poukazuje i na opravdové rozdíly: struktura ženské sexuality je podle něho komplikovanější než mužská a pobídkou nemusí být jen touha. Může jít o vyjádření lásky k partnerovi a součást závazku. Ženin sexuální cyklus má v jeho pojetí jiné pořadí než u muže; může začínat racionálním rozhodnutím a vzrušení přichází postupně. Stejně jako všechna ostatní témata, i ta sexuologická umí představit informovaně a jasně, ale nikdy přitom nepřekročí hranici směrem k bulváru.
Autor je redaktorem serveru iLiteratura.cz.