Titul sepsal Philippe Brasseur, spisovatel, nezávislý kreativec, ilustrátor, organizátor a šéfredaktor časopisů pro mládež, tak jej popisuje na svých stránkách nakladatelství Portál, které vydalo tento působivý počin! Námět je tradiční a přesto jsem podobné zpracování a návod pro rodiče, kteří touží vychovat ze svého dítka malého čtenáře, ještě neviděla.

Na knize se podílela česká ilustrátorka Michaela Bergmannová, o které si můžete přečíst informace v úvodu. Na černobílých kresbách, které dílo doplňují, dala záležet. Ilustrace působí hravým a příjemným dojmem, jsou veselé, lehce nadnesené a klidně sklouznou k pohádkovému světu a okouzlí. Z nakladatelství Portál mi poskytly zajímavý medailonek, který s poděkováním dodávám.

Počin se rozkládá na sto čtyřiceti jedna stranách a obsahuje množství kapitol, zatímco se dělí na několik podstatných částí. Ty vám vyjmenuju, poznáte dle nich snadno zaměření a můžete si tak udělat obrázek, o co všechno se vás autor snaží obohatit.

• Jak vytvořit atmosféru, ve které máme chuť si číst
• Jak (si) číst příběh „jen tak pro radost“
• Jak oživit čtení knihy?
• Jak nezabloudit v knižním lese
• Hrajeme si se slovy (v knihách)
• Hrajeme si s obrázky v knihách
• Vymýšlíme příběhy a inspirujeme se v knihách
• Jak s knihami malovat, vyrábět a vynalézat
• Kniha na jevišti
• Čtenářský inspiromat

V úvodu se dozvídáme, komu je kniha určená. Tedy nám, rodičům, ale také samozřejmě knihovníkům a lektorům, kteří pravidelně pracují s dětmi a pomáhají jim stejně jako my, objevovat svět kolem sebe. Autor vysvětluje, proč se rozhodl pro uvedení této knihy na trh. Rozhled, inspiraci a pomoc rodičům, kteří opravdu touží svým dětem vnuknout cit pro čtení. V úvodu se taktéž dozvíte, jaké knihy jsou pro hry vhodné. Dozvíte se, kdo titul napsal, jak jsem vás informovala, tak také ilustroval, a dokonce i přeložil, což beru jako velké plus, protože často se o překladatelích nemluví, což je škoda. I oni vkládají do díla kus sebe a dotváří ji. :) Samozřejmě nechybí ani návod, jak dílo používat.

Grafické ztvárnění je podobné jako u podobných knih tohoto žánru, které u nakladatelství Portál vychází. Je to hezky členěné, žádné zahlcení textem. Oddělené kapitoly, odsazení, vytučněné části. Na první pohled zkrátka velmi pěkně rozdělené, takže máte pocit, že textu je vlastně minimum, i když je ho vlastně víc než byste čekali. Vše je příhodně rozložené na stránce, takže se to i šikovně čte. Navíc je text ozvláštněný o černobílé kresby, které tomu dodávají zábavný až pohádkový nádech, takže když vám děti budou nakukovat přes rameno, budou mít pocit, že tohle je kniha přímo pro ně a nikoliv pro vás. I to snadněji rady z této publikace přijmou. U některých kapitol nechybí ani informace pro kolik dětí se hra hodí, od kolika let a co všechno bude nutné si obstarat. Nechybí ani ukázky textu, návody na intonace, apod. Opravdu vše je velmi detailní, až mě to mnohdy překvapilo.

Mně se hrozně moc líbí právě ztvárnění, skvěle se mi četlo. Kniha, jak jsem vám představovala, se zabývá různými náměty a pomáhá vám rozšířit své vlastní hranice fantazie a inspirovat vám k dalším zajímavým pokusům o přivedení dětí ke čtení. Občas dochází nápady či trpělivost, ale s touhle publikací jsem chytila druhý dech a bylo fajn vyzkoušet si některé návrhy na vlastní kůži. Samozřejmě je možné si vše přizpůsobit a pracovat s autorovými podněty tak, jak se to hodí vám.

Publikace umožňuje věnovat se jednomu a více dětem, takže i pokud je váš poklad jedináček, vůbec nevadí. Klidně si můžete hrát a číst pouze s ním. Já se věnovala svým dvěma chlapečkům od věku tří a sedmi let a někdy to vrzalo, jindy to šlo jako po másle. Hodně záleží na povaze dětí a zda mají zrovna náladu, chce to vystihnout. :)) Za sebe mohu doporučit, autor má fantazii, umí pracovat s dětmi i tématem a nabízí skvělé alternativy, jak s dětmi trávit čas a ukázat jim, že čtení je radost.

Opravdu začínám mít dojem, že v Portálu mají radar a kdykoli mě napadne „Chm, už mě fakt nepřekvapí.“ v poště přistane kniha, která mě šokuje. Ne v negativním slova smyslu. Je to hodně podobné jako se zákonem schválnosti (i slavný Murphy by k tomu určitě řekl svoje), kdy vás napadne, že už jste viděli a zažili všechno, a přesně proto se vám v příštích chvílích stane nějaká naprostá pitomina, aby vám došlo, že to tak ani v nejmenším není. Takže… kdo chce mít doma malého knihomola?

Ten by měl tomuto titulu věnovat zvýšenou pozornost. Ano, v některých z nás je láska ke knihám odmala. V jiných chvíli je, pak odezní a zase třeba nečekaně přijde. Vše závisí na mnoha proměnných. U nás doma se četlo. Nijak extrémně, avšak četlo. Na základní škole někdy kolem třináctého roku jsem v knihovně objevila Stephena Kinga a bylo vymalováno. Sem tam přijde období, kdy i měsíc dva nečtu, jenže to už má zase jiné souvislosti a důvody.

Ne, že bych chtěla svou dceru nutit do čtení nebo na ni vyvíjet nátlak. I v jejich pěti letech pozoruji chvíle, kdy kolem knih chodí obloukem a stejně tak jindy bez nich nedá ani ránu a nosí mi jednu za druhou. Nebo mi velice ráda krade moje a předčítá si imaginární příběhy.

Z mnoha důvodů jsem ráda, že se mi do ruky dostalo 1001 her s knížkou. Knihy jsou důležité. Podporují naši fantazii, dávají nám impulsy, přinášejí úlevu, radu či únik. Díky nim vnímáme gramatiku, rozšiřujeme si slovní zásobu i obzory. A nezáleží na tom, zda přečteme 1 knihu za měsíc nebo 10. Čísla nejsou podstatná.

Co se v knize mimo jiné dozvíte?

• jak vytvořit prostředí, které podporuje chuť ke čtení,
• jak vybrat vhodnou knihu,
• jak čtení knihy oživit,
• jak se v množství knih orientovat,
• jak si hrát se slovy a ilustracemi z knihy,
• jak si vymýšlet příběhy inspirované knihami
• jak s knihami malovat, vyrábět a vynalézat a mnoho dalšího.

Napadlo vás třeba někdy vytvořit knižnímu hrdinovi občanský průkaz? Namalovat podle knihy komiks nebo připravit křížovku? Tipy jsou rozděleny do devíti částí plus jako bonus následuje závěrečná, desátá, kde najdete inspiraci na konkrétní výběr knih, weby, aktivity, pomůcky a další.

Tipy na hry začínají od 18 měsíců dítěte a podle anotace jsou až do osmi let, i když za sebe bych řekla, že některé jdou aplikovat klidně i na desetileté čtenáře, ne-li klidně starší. Některé mám chuť prubnout sama na sobě! Spousta vás toho určitě napadne na základě toho, co si přečtete. Přece jen vy sami znáte svoje děti, sourozence, vnoučata či synovce a neteře nejlépe a víte tak, čím je správně nadchnout. Toto je pro vás tedy jen jakési vodítko a odpich.

Rovněž se to hodí pro učitele a učitelky, vychovatelky nebo i knihovnice, které mohou v knihovně vymyslet nějakou tu hru, aby zaujaly dítka, která chodí s maminkami třeba jen jako doprovod. Vždy platí, že fantazii se meze nekladou a ta dětská je zvlášť kouzelná a nezkažená. Asi jako dotaz té mé cácorky, proč v kostele nedělají pizzu, když místa tam mají dost. Věděli jste, že v Číně mají knihy nohy? Dokážete pojmenovat správně jednotlivé části knihy? Ano, i knihomol na prahu čtyřicítky se může v této publikaci ledacos přiučit a dozvědět.

Mám v těch superlativech pokračovat nebo už mě máte po krk? Dobře, chápu, pro dnešek stačilo, už je to dlouhé jako týden před výplatou! Nápaditost, přínos, originalita, roztomilost, praktičnost i nedocenitelnost dnešního kousku jasně naznačují, že nemůže dostat méně než pět a jednu malou symbolickou hvězdičku k tomu. I když se titul tváří nenápadně, možná až zbytečně a tuctově, skrývá úplný opak a aspiruje na nejlepší kousek tohoto roku nebo minimálně jeho prvního pololetí. Takové knihy totiž MAJÍ SMYSL!