Nejde o to se změnit, naopak je třeba znovu objevit, kdo jsme.

Tato slova jsem si pro sebe vybrala za motto knihy.

Moje nedávná osobní zkušenost s hlubokým smutkem a zklamáním mi ukázala, že jsem se bála projevit své vlastní já. A kniha mi pomohla nahlédnout, co mi to připomíná z mé minulosti. Slovy autorek:

Mohl to být třeba učitel, který (dítě) před zbytkem třídy ponížil, soused nebo blízký příbuzný, který využíval dětské zranitelnosti, či autoritativní rodič.

Podle nich má reakce na životní situaci nebyla vůbec divná, autorky krásně vysvětlují, že jde o uvědomění si souvislosti. Důležité je přijmout skutečnost, že tehdy jsem byla jako dítě bezmocná, ale teď už ne. Pomáhají člověku tu zkušenost integrovat a vyvodit z ní důsledky pro svou současnou situaci. Tím mohu obohatit svůj život, ušetřit svou energii a přispět tím světu, který mi lépe porozumí, když se otevřu. Jejich slovy ze mne může být svět dokonce ohromený!

Přínosně vysvětlují, že citliví lidé nejsou ani divní nebo nemožní, dokonce ani mimo. Potřebují objevit vlastní sílu. Autorky uvádějí milé příklady na trénování NE! Kniha je vůbec napsána mile, ba dokonce roztomile. Lidsky.

Zaujal mne kontrolní seznam k nastolení rovnováhy, definice vysoké citlivosti i emoční inteligence, testy osobních hranic a rozesmála mne jejich krabička poslední záchrany. S radostí jsem přijala různé návody jak při přetížení pečovat o vnitřní hranice.

Po přečtení mám ještě potřebu zdůraznit, že vysoce citlivé nejsou jen ženy, vysoce citliví jsou i muži. Extroverti i introverti.