Na první pohled se může zdát, že pod lákavým názvem publikace se skrývá jen další ze seberozvojových knížek, kterých v současné době na trhu nalezneme poměrně velké množství. Trénink hodného psychopata se ale od většiny příruček trochu odlišuje. Jeho autoři, Kevin Dutton a Andy McNab, nejsou typickou dvojící, zaměřující se na osobnostní růst, kteří by se vás snažili pozitivními řečmi přesvědčit o tom, že jen jejich kniha je ta, která vám změní život. Kevin Dutton je britský psycholog a spisovatel, specializující se na psychopatii (jeho nejznámější kniha je Moudrost psychopatů, 2012) . Andy McNab je bývalý britský voják speciálních jednotek SAS, spisovatel a… psychopat. Ten hodný. Alespoň po většinu svého života. Kevin Dutton měl možnost během své výzkumnické kariéry poznat mnoho psychopatů, těch špatných i těch dobrých. S Andym McNabem našli mnoho společných témat, stali se přáteli a společně napsali již dvě publikace.

Trénink hodného psychopata (s podtitulem Jak zvládat život, místo aby nás život ovládal, 2023), volně navazuje na knihu Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu, která v ČR vyšla v roce 2015 a zaznamenala velmi pozitivní ohlasy po celém světě.

Oba autoři se snaží předat ty nejzákladnější životní rady, o kterých se během společných let zkoumání přesvědčili, že jsou nejefektivnější pro spokojený život. Zabývají se všemi důležitými oblastmi jako je práce, vztahy, životní úkoly, ale také odpočinek či zdraví. Kniha obsahuje pouhé tři kapitoly, které jsou ale dále členěny a v každé jednotlivé části dostaneme Tipy od hodného psychopata s konkrétním návodem, co dělat, a jaké změny to v našem životě může přinést.

Velký plusem příručky je její příjemný, neformální jazyk. Sdělované informace nejsou zaobaleny do líbivých formulací, naopak jsou předávány jednoduše, hravě, se surovou lehkostí a místy trochu bez servítek. Nechybí zde humor, osobní příběhy, příklady z praxí z celého světa nebo výsledky zajímavých studií. Součástí je i krátký osobnostní dotazník, který může čtenáře o něco více obohatit při cesta za lepším já.

Záporem může být až přílišná stručnost a nedostatečné rozvinutí některých zajímavých myšlenek, které by si jistě zasloužily více prostoru. Autoři své poznatky rozepsali sice na 224 stran, mnoho z nich ale není naplno využito (např. někdy je na jedné straně jen opravdu velmi málo textu, jinde pro větší dramatičnost sdělení je věta rozdělena po slovech na řádky), a kniha tak obsahově působí mnohem útleji.

Trénink hodného psychopata je příjemným zpestřením velké nabídky seberozvojových knih. Pro čtenáře, kterým se do rukou mnoho takových publikací nedostalo, může být jistě velkým přínosem. Obávám se ale, že pro někoho, kdo se psychologii věnuje více aktivně nebo již má za sebou několik příruček na cestě ke spokojenějšímu životu, příliš nových poznatků nepřinese. Nicméně čtení knihy bylo zábavné a předávané informace jsou smysluplné a trefné.

Asertivita na hraně, avšak stále v mezích pravidel: Trénink hodného psychopata.

Je to příběh, jak ze špatného románu. Před dávnými roky našli dva dny před Silvestrem na schodech katedrály v Londýně igelitovou tašku a v ní pár hodin staré nemluvně. Z něj se po čase stalo mluvně a zamířilo cestou zločinu. Několik malých dokonce už udělalo. Pak ale v šestnácti letech tohle stvoření zatoužilo stát se pilotem a vstoupilo do armády. Zde prokázalo vynikající schopnosti, vyučilo se kázni a ku podivu i morálce.

Muž s pseudonymem McNab se stal členem elitní britské jednotky SAS. Tím dojemný příběh nekončí. Válku v Zálivu už mnoho současníků nemá v živé paměti. Nicméně stávalo se, že ze spřátelených arabských zemí létaly rakety na Jerusalem. Nebylo možné bombardovat spřátelené země, ale daly se tam posílat spojenecké výsadky, z Británie SAS, které odpalovací základny ničily.

Velitelem jedné takové byl McNab. Spadli blbě. Kousek od nich byl asi dvanáctiletý pasáček koz. Členové komanda doporučovali podříznout ho. McNab tehdy údajně řekl: Jsme SAS, nikoliv SS a zahájil ústup, který nedopadl dobře. Nakonec je ale pustili.

A to zaujalo oxfordského psychologa Kevina Duttona, který na rozdíl od Hareho (ten pracoval jen v kriminálech) věřil také na dobré psychopaty: neurochirurgy, záchranáře, hasiče, světce, astronauty, kteří stejně jako ti zlí byli bez strachu a tím pádem tak trochu Marťani. Zkuste si na chvíli představit, že nemáte strach se všemi důsledky!

Když se tihle dva dali dohromady, vznikla nejprve první knížka a nyní druhá, kterou vydalo nakladatelství Portál a která nese název:: Trénink hodného psychopata. Ty rady jsou k nezaplacení. Zatímco cvičebnice asertivity vás postupně učí, tenhle text vás vtahuje do živých situací a vypráví, co s nimi. Je tam někde také dotazník vašeho naladění, ale hlavní jsou živé příběhy, jejichž se stáváte účastníkem.

Oba autoři již mají za sebou zkušenost začátečníků a zdaleka nedospěli k únavě klasiků. Je to pěkné čtení a nedoporučuju je večer, protože pak budete zhasínat až daleko po půlnoci, a to se nemá.