Zatímco prvním rokům dítěte je na knižním a časopiseckém trhu věnována prvořadá pozornost, věkové období neméně důležité – tedy puberta, jako by neexistovalo. Přesto tu je a z nezanedbatelné části problematické. Pro rodiče. Pro mladého člověka vždycky. Stejně jako se v prvních letech člověka utváří základ osobnosti, v pubertě lze mnohé pokazit nevhodným přístupem, neboť, jak praví básník Fráňa Šrámek: „Po špičkách má se choditi kolem mládí, neboť tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech; po špičkách chodit, a ne řinčeti řetězy. Mládí klesá s trpí, vstává a trpí. Spikli se proti mládí: zdraví se mrzačí, ranění neobvazují a zbloudilým neukazuje se cesta.“
Kniha Dítě na zabití se přirozeně nevyjadřuje poetickým jazykem, zato věcně probírá veškerou problematiku dětí a dospívajících. To, co v dobách Šrámkových hrdinů mrzačilo mladé lidi, má dnes podstatně jinou, dokonce lákavější podobu: svody světa, plného falešných idolů, planých slibů a falešných hodnot, povrchnosti, vnitřní prázdnoty. Jak snadno se z někdejšího roztomilého batolete najednou stává „dítě na zabití“, problematické, nesnesitelné, zlobivé, hyperaktivní.
Jaké jsou potřeby dítěte? Vědět, že je milováno a přijímáno, že něco umí a dovede. A také musí mít jasné hranice – mantinely. Autor se zabývá v podstatě všemi aspekty výchovy dětí, učí správně komunikovat, naslouchat: „Jestliže od dítěte očekávám pozornost, musím mu ji sám věnovat dříve, než ji budu žádat od něj,“ cituje Jiřinu Prekopovou a nabádá – méně mluvte, více naslouchejte. Ovšem jak přimět k rozhovoru puberťáka se sluchátky na uších…
Autor, psycholog a psychoterapeut Petr Štípek zná dětskou problematiku ze své praxe a rodiče, kteří se nevědí se svými potomky rady, v podstatě vede a provází situacemi, které je zaskočí nepřipravené a nabízí cesty řešení. Nakolik je rodiče přijmou, je už jen na nich.
Kniha je přehledná, připomíná spíš učebnici či skripta už svým rozvržením – cvičeními, konkrétními příklady, hesly a doporučeními. Tím, že se zabývá problematikou dětí obecně, výborně poslouží nejen rodičům problematických dětí, ale všem, které výchova dětí zajímá. Což by měli být všichni zodpovědní dospělí.
Jindřiška Ptáčková