Hodnocen

Edukační knižní série o přírodě má další přírůstek. Co napoví stromoví napsala Vladimíra Ottomanská a vyšla v roce 2022 v nakladatelství Portál.

Anička s Honzíkem jsou dvojčata. S mámou a tátou bydlí v Praze, ale každý víkend jezdí za babičkou a dědou na venkov. Tam prožívají opravdové dobrodružství.

S dědečkem chodí ven na procházky do lesa a on jim pokaždé vypráví o každém stromu. Těch stromů je deset, deset je i kapitol v této knize.

Na začátku každé kapitoly jsou nakreslené listy, plody a celý strom. Pod obrázky jsou napsány základní informace. Pak už si můžete přečíst příběh dětí a na konci kapitoly následují čtyři otázky, které se týkají opět daného stromu. Tentokrát musí být děti pozorné, protože odpovědi jsou obsaženy přímo ve vyprávění.

Knižní příběh patří k těm lepším, které už v této edici vyšly. Rodina Navrátilových je moc sympatická. Honzík a Anička jsou dvojčata, která chodí ještě do mateřské školy, ale to neznamená, že je nic netrápí. Na jejich trápení a bolístky jsou tu stromy, které mají kouzelnou moc a jsou velkou útěchou. Kouzelnou moc má i dědova špacírka, která je vyrobená ze všech deseti stromů, o kterých je v příběhu zmínka.

Autorka vytvořila ideální rodinu, kde se mají všichni rádi a v nouzi si pomáhají. Dědeček je symbolem moudrosti a babička strážkyní rodinného krbu. Chalupa je místo, kam se všichni rádi vrací a cítí se tady v bezpečí. Autorka vede malé čtenáře k lásce k přírodě, ke stromům a ke svým bližním.

Knihu ilustrovala má oblíbená Eva Chupíková, která má na svědomí celou sérii. Její obrázky jsou úžasné, jemné a pohladí nejednu dětskou dušičku.

Kniha je vhodná ke čtení do mateřských škol jako součást komunitního kruhu. Děti se dozví nejen hodně informací o přírodě, ale také se poznají vzájemně mezi sebou.

Poznají vaše děti stromy? Umí přiřadit správné listy? U nás jen málo. A proto mě zaujala knížka Co napoví stromoví, která obsahuje příběhy pro děti. Zároveň se ale čtenáři učí poznávat stromy, zjistí, v čem jsou pro nás užitečné a zábavnou formou objeví přírodu zase trochu jinak.

Obsah knihy

Anička a Honzík často pobývají u babičky a dědečka, kde zažívají různá dobrodružství a zajímavé příhody. Mimo to se ale díky prarodičům dozvídají různé zajímavosti o stromech.

Jednoho kde, když se sourozenci mezi sebou pošťuchují, je děda osočí, že se chovají, jako by měli dubové hlavy, protože ani jeden nedokáže ustoupit. Proč vlastně dubové? Děda jim to rychle vysvětlí. Dubové dřevo je tvrdé, protože dub je mohutný strom a roste i tisíce let.

Děti jsou překvapené. O dubu toho moc neví. Ani by ho samy nepoznaly. A tak se dědeček rozhodne, že vyrazí do lesa, aby dětem ukázal různé stromy. A postupně jim o dubu prozradí mnohem více.

Jindy je zase děda vezme do parku na kaštany nebo se projde s Aničkou k lísce, kde najdou krásné oříšky, které jsou jako od Popelky.

Na Vánoce jdou děti s dědečkem do lesa pro jedličku, kterou mu slíbil hajný Rambousek. Děti se o jedličce dozví, že se jí přezdívá královna lesa, že se z jejího jehličí vyrábí olejíčky, které lidem pomáhají při nemocech…

Děti se dále seznámí v rámci příběhů s modřínem opadavým, jasanem ztepilým, břízou bělokorou, vrbou bílou, javorem nebo třeba lípou malolistou.

Na počátku každé kapitoly na děti čeká obrázek daného stromu, včetně jeho listu, jehličí či šišky. A nechybí ani pár zajímavostí.

Na konci každé kapitoly se nachází pár otázek, které prověří, co si děti o daném stromě zpamatovaly. Součástí jsou i správné odpovědi, kdybyste si nebyli jistí.

Formát knihy

Kniha má velikost podobnou formátu A5 a má pevnou vazbu a integrovanou záložku.

Celkové hodnocení

Kniha Co napoví stromoví z Nakladatelství Portál přináší příběh o sourozencích Aničce a Honzíkovi, kteří se díky svému dědečkovi dozvídají různé zajímavosti o stromech. Dědeček se v nich vyzná, a tak děti vezme do lesa nebo do parku, kde jim stromy ukazuje a říká o nich různé zajímavosti, které děti ani netušily.

Kniha je doplněna o obrázky daných stromů, takže se děti učí zároveň poznávat, jak jednotlivé druhy vypadají. Na konci každé kapitoly je pár jednoduchých otázek, které prověří, jak děti dávaly pozor a co si zapamatovaly.

Kniha je vhodná pro děti od 5 let a jedná se o zajímavou formu, jak děti seznámit se stromy, které okolo nás můžeme často vidět. Za mě rozhodně skvělý způsob, jak děti naučit stromy poznávat. Příběhy jsou chytlavé a děti se učí nevědomky. Sama mám v tomto směru nedostatky a všechny stromy bych asi nezvládla pojmenovat, takže jsem ráda, že se holky alespoň díky knížce dozví, jak některé stromy vypadají.

Dnes si na úvod dáme bojový úkol! Vyjděte ven (klidně imaginárně, pouze v hlavě) – do parku nebo do lesa a řekněte mi zcela upřímně: Kolik stromů s jistotou poznáte? Já bych slušně pohořela, to přiznávám rovnou a bez mučení. Proto dnešní kousek není jen pro cácorku, ale i pro mě a třeba se konečně naučím stromy poznávat. Alespoň některé!

Začneme čísly: 104 stránek rozdělila Vladimíra Ottomanská do 10 kapitol, ve kterých nám prostřednictvím ilustrací Evy Chupíkové a příběhu jedné rodinky pomůže získat informace (a zafixovat si je) o celkem 10 stromech – 2 jehličnanech a 8 listnáčích!

Cílovou skupinou jsou děti od pěti let a pro ty zvolila autorka naprosto perfektní způsob sdělení. Na úvod každé kapitolky najdeme ilustrovaný přehled charakteristiky daného stromu - jeho vzhled bez listů, listy, plody, případně květ + čtyři základní informace. Dalo by se říct, že jde o jakousi encyklopedickou část. Poté následuje příběh, který na sebe po jednotlivých kapitolách navazuje, je tedy vhodné číst ho popořadě – ku příkladu i proto, že se časově pohybujeme chronologicky od podzimu, přes zimu, jaro a léto zase k podzimu.

Na závěr každé kapitoly, ve které na děti čeká nejedno dobrodružství v přírodě a i nějaké to ponaučení či moudro, jsou vždy čtyři otázky, na nichž můžeme společně otestovat, zda jsme při čtení všichni dávali pozor a co jsme si zapamatovali. Odpovědi nemusíte lovit zpětně v textu, jsou u otázek vypsané. Ajedna otázka je vždy kreativní a slouží k zamyšlení.

Co napoví stromoví učí malé zvědavce nenásilnou cestou, která je pro děti nejlepší, nejsrozumitelnější a nejpřínosnější – ukázkou v praxi. Nudnou a strohou teorii, které si dítka dost užijí v hodinách přírodovědy, zabalila Vladimíra Ottomanská do realisticky laděného příběhu s jemnými pohádkovými prvky. Korunu nasazují něžné ilustrace Evy Chupíkové, kterým nemám naprosto co vytknout.

Vezměte děti do lesa či parku – ať už jako sourozenci, rodiče, prarodiče, učitelé či v rámci nějakého kroužku – a poznávejte spolu s nimi. Každý si podle mě lépe věci vštípí a zapamatuje, když k nim má reálný obrázek či konkrétní skutečný vjem a teorii je tak možné spojit s něčím hmatatelným. Poklona a poděkování za publikaci, která vzdělává hravou formou.