Co lepšího předčítat předškolákovi a prvňačce než vtipnou knihu o dětech z první třídy? Klárka s Kubíkem dlouhodobě tíhnou spíš ke knihám z reálného prostředí (samozřejmě jsou výjimky), baví je poslouchat příhody, které jsou jim blízké a do kterých se dokáží snadno vcítit. Když jsou navíc texty vtipné a když se v nich objeví i nevinný kousek dobrodružství, máme vyhráno. A přesně taková je série finského autora Timo Parvely o školačce Elle. Sama mám pro severskou literaturu slabost a jsem ráda, že pomalu objevuju i pole dětských knih ze Skandinávie. V nakladatelství Portál vyšly o svérázné Elle zatím 4 díly, my máme jen první s názvem Ella ve škole. Jsem si ale jistá, že další se u nás zabydlí brzy. Moje děti totiž Ella a její originální kamarádi fakt baví.

V prvním díle se s Ellou seznámíme. Poznáme její třídu, její kamarády, jejího učitele. A o třídě to celé vlastně je. V celé knize jsou popsány podrobně tři příhody, které děti v první třídě potkají, ty jsou ještě pro lepší přehlednost a členitost textu rozděleny na dílčí kapitolky. Děti budou pátrat po tom, proč je jejich učitel tak divný, seznámí se s divadlem a vypraví se na výlet do ZOO.

V knize najdeme všechny možné dětské charaktery, což je velice osvěžující. Ne všichni jsou tady bystří a správní, na což jsme zvyklí z jiných knih. Jsou zde i děti uplakané, přecitlivělé, rozumově pomalejší, drzé i přechytřelé. Děti takové, jak je dobře známe. I dospělí jsou zde vykresleni reálně - se svými starostmi i slabostmi.

Styl vyprávění je velice osobitý a humorný, některé dětské hlášky jsou vážně kouzelné. U čtení se často smějeme.

Na první čtení to není. Textu už je poměrně dost, písmenka nejsou žádní obři. Pokud vybíráte knihu k samostatnému čtení, bude super už pro zkušenější čtenáře, alespoň od druhé třídy. Obecně si myslím, že pobaví děti na celém prvním stupni. Při předčítání dospělým už je kniha fajn srozumitelná i předškolákům.

Knihy jsou proloženy četnými ilustracemi, za mě trochu škoda, že jsou jen černobílé. Barevné by se jistě dětem líbily víc. Já osobně s tím problém nemám, mně přijdou i tak půvabné. Jednoduché a výstižné. Nepřebíjí kvalitu textu.

V Portálu vyšly krom tohoto dílu ještě Ella a kamarádi, Ella v Laponsku a Ella a superstar. Ale asi se máme ještě na co těšit, bývalý učitel Timo Parvela jich má na kontě přes dvacet!

Jestli čtete můj blog nebo mě sledujete na sítích (díky za to!), nemohlo vám uniknout, že jsem někdy až nekritický fanda severské literatury. I když už dávno nejsem dítě, čtu i norsko-finskou sérii Kepler62. Je výborná. Nor Bjorn Sortland a Fin Timo Parvela se v jejím psaní střídají. Celou sérii dokonale ilustruje Pasi Pitkänen, dodává ji nezaměnitelnou atmosféru.

Timo Parvela ale nepíše jen o vesmírném dobrodružství, stvořil i úplně normální (tj. s vlastní hlavou a poslouchající jen někdy) prvňačku Ellu a její kamarády. První tři příběhy vyšly v jedné knize i v češtině. Děti v nich pátrají po vyděrači, nacvičují vánoční hru a jedou na školní výlet.

„‚Paní ředitelka na nás tlačí s vánoční hrou na školní slavnost,‘ oznámil pan učitel. ‚Hurááá!‘ křičeli jsme a vyhazovali jsme do vzduchu všechno, co se zrovna nachomýtlo na lavici. Všichni jsme měli ohromnou radost, až na Samppu, který se rozplakal, protože jeho nová guma zůstala na lampě. Pan učitel ničím neházel. Jenom seděl za katedrou a mnul si spánky. Já si myslím, že v duchu už chystal naši vánoční hru.“

Samppa pláče skoro pořád, Pate a Tukka se vymýšlejí jednu blbinu za druhou, Ella a další holky spřádají bezchybné teorie založené na bohaté dětské fantazii, na kterou je veškerá dospělácká logika krátká. Pan učitel od všech dostává pěkně naloženo. Lehce flegmatik, lehce rezignoval, ale děti na něj nedají dopustit. Výborná je i jeho manželka, třídní vedlejší první třídy, tu nerozhodí naprosto nic. Jedním slovem dokáže dát do latě manžela učitele i děti.

Kniha je zajímavá v několika ohledech. Timo Parvela je sám učitel, to se cení. Když jsem text četla, hodně mi připomínal tvorbu Šimka a Grossmanna. Jestli máte rádi jejich povídky ze školního prostředí, četli jste je sami, četli vám je rodiče nebo prarodiče a líbily se vám, Ella je sázka na jistotu. Český překlad ilustrovala Magda Veverková Hrnčířová. Obálka knihy je barevná, ilustrace v knize jen černobílé, pro mě nezvyklé, ale efektní, dceru to zaujalo. Srovnávala jsem českou a finskou Ellu a česká se mi líbí víc. Trochu připomíná pojetí Heleny Zmatlíkové. Postavy jsou o něco reálnější, finské jdou na hranici karikatury.

Ellu nejvíc ocení předškoláci (hlavně ti, co jsou poslední rok ve školce, kdy se už o škole hodně mluví) a mladší školní věk.

Moje hodnocení: 85 %

Hodnocení dcery: bavilo mě, jak děti zlobčily. Já zlobit nebudu, až budu chodit do školy. Ella má hezkou čelenku ve vlasech, koupíš mi ji taky?

„Já jsem Ella. Chodím do první třídy. Máme příjemnou třídu a příjemného pana učitele. Nebo jsme měli, protože pan učitel už není, co býval.“ Tak obyčejně začíná první do češtiny přeložená kniha z velké série příběhů o malé finské školačce, které si získaly zájem malých i velkých čtenářů po celém světě.

Finský spisovatel Timo Parvela (nar. 1964) si získal oblibu čtenářů zejména díky osobitému smyslu pro humor, který je blízký dětem, ale oslovuje i jejich rodiče, takže proměňuje čas s knihou na dobrou noc v oboustranně zábavnou kratochvíli. Autor, sám zocelený učitelským povoláním, dokáže psát s nadhledem živé a veselé příběhy nejen ze školního prostředí. Knih o Elle publikoval už bezpočet – ve Finsku vycházejí od roku 1995 a téměř každý rok přibývají nové, některé byly dokonce zfilmovány. Nezanedbává ale ani své další literární hrdiny a z jeho bohaté bibliografie se nyní do češtiny překládá oblíbená dětská sci-fi série Kepler62.

Kniha Ella ve škole nabízí tři hlavní příběhy, které jsou rozděleny na menší, svižně ubíhající kapitoly. Nejdřív Ellina třída pátrá po tajemném vyděrači, který podle všech indicií trápí jejich oblíbeného učitele. Upřímná snaha pomoci ale situaci zkomplikuje mnohem víc než samotný vyděrač. Ve druhé příhodě třída s velkým nasazením a s nulovými zkušenostmi nacvičuje divadelní představení a ve třetí se vydává na výlet, který je nakonec poučný nejen pro žáky, ale i pro pana učitele. Ani jedna z těchto epizod se neobejde bez absurdních situací, jež vznikají většinou proto, že dobráčtí školáci berou pokyny doslova a všechno kolem sebe vnímají jako hru. Tato jejich speciální schopnost neustále testuje výdrž milovaného pana učitele, který to se svými svěřenci vůbec nemá jednoduché. Čtenáře kromě nadhledu a milých žertů, jež chvílemi přecházejí až do grotesky, potěší originální pojetí všedních situací a přirozená schopnost malých hrdinů udělat dobrodružství z každé drobnosti.

Ella je prvňačka a její příhody jsou tak určeny primárně školákům věkově jí blízkým, jako oddechovou literaturu je ale ocení všichni lidé, kteří se nestydí číst knížky pro mladší publikum. Přestože hlavní hrdinkou je Ella, vystupuje vždy společně se spolužáky a vypravěč věnuje všem postavám pozornost rovným dílem. Elliny příhody jsou vytištěny většími písmeny pro menší čtenáře (nebo pro unavené dospělé oči) a jsou doplněny vkusnými ilustracemi Magdy Veverkové Hrnčířové.

Knížka potěší naivním, přesto originálním humorem a jazykem plným slovních hříček, které jsou dětem srozumitelné, ale v žádném případě nepodceňují jejich intelekt.