Petr Horáček je výtvarník a autor řady krásných knih pro děti. Jeho tvorba je známá a oceňovaná i v zahraničí. Z dlouhého seznamu vydaných knih zmiňme alespoň ty, které jsou v Česku patrně nejznámější: Papuchalk Petr, Husa Líza, Husa Líza a vánoční hvězda, Nový domek pro myšku a novinka, kterou k českému vydání připravilo nakladatelství Portál, O myšce, která se nebála. V následující recenzi jsem se zaměřila na dnes už „klasiku“ současné literatury pro děti, knihu Husa Líza. Veselý, milý příběh pro předškoláky se dočkal překladu do několika jazyků a opakovaného českého vydání.

Husa Líza nechce být jednou z davu, tedy přesněji řečeno jednou z houfu. Líza chce být „jiná“. Kdyby byla třeba tukan, mohla by hlasitě klapat zobákem, kdyby byla netopýr, mohla by se pověsit hlavou dolů a plácat křídly. A co teprve být takovým tučňákem, slonem nebo klokanem? Zasněná hrdinka dětské knížky si v představách idealizuje život jiných zástupců živočišné říše a sní o tom, že by byla jednou z nich. Změní husa Líza názor a začne být spokojená s tím, co má, a bude šťastná tím, kým je?

Pokud máte přehled o současné literatuře pro malé děti, jistě vám neuniklo jméno Petr Horáček. Autor, který spojuje hravý text s překrásnými ilustracemi, ví, jak dětského čtenáře zaujmout. A nejen toho dětského. Jsem si jistá, že ten, kdo si některou z knih autora prolistuje, chce ji pořídit svému dítěti do knihovničky. A právě Husa Líza se dá bez nadsázky a oprávněně označit za knižní bestseller. Čím děti, jejich maminky a také i mě tato útlá kniha s jednoduchou zápletkou okouzlila?

Jednoduše vším. Je to kombinace krásných barevných ilustrací, které zachycují pro děti atraktivní zvířata v jejich poměrně realistické podobě, s půvabným a vtipným textem. Děj jsme si již nastínili. Nutno říct, že i na několika málo větách textu, které kniha obsahuje, umí Petr Horáček pracovat s gradací napětí. Tedy napětí z pohledu dětí, které si svéráznou hrdinku od první stránky oblíbí a sledují její cestu k závěrečné pointě a předané životní zkušenosti. V nečekanou chvíli se husa dostane do potíží, musí doslova běžet jako o život, ale samozřejmě vše končí happyendem. Jak také jinak.

Ač je jazyk přizpůsoben předškolnímu dítěti – text je bohatý na citoslovce, která jsou navíc graficky zvýrazněna, a navozují tak až jakýsi akustický vjem, věty jsou kratší a využívají opakování slov – z vlastní zkušenosti mohu říct, že Husa Líza rozvíjí jazykový cit dítěte. Oceňuji hlavně využívání českého kondicionálu, neustálé opakování podmínkových vět Kdybych byla..., mohla bych... učí dítě správné tvorbě složitějších větných konstrukcí.

Kniha je svým celkových zpracováním ideální pro batolata a předškoláky. Malý formát, menší počet stran, velké písmo a nádherné ilustrace na křídovém papíře. S Husou Lízou vám do knihovničky přibyde opravdu krásná dětská kniha. A že budete muset Husu Lízu každý den několikrát citovat? Nebojte se, tenhle text se vám nezprotiví a pravděpodobně se jej děti brzy naučí nazpaměť samy.

Na knihy Petra Horáčka mě poprvé upozornila máma. To byl můj syn ještě malé miminko. Tehdy jsem sehnala „pouze“ Papuchalka Petra. Ostatní tituly byly beznadějně vyprodané. Teď, když je syn o rok starší a začínají ho lákat ilustrace knížek, které mu před spaním předčítám, k nám konečně přiletěla i Husa Líza.

V čem jsou Horáčkovy dětské knihy tak výjimečné, ptáte se? Vysvětlení je prosté. Tento autor, žijící ve Velké Británii, je výtvarník a spisovatel. Zde bych zdůraznila slovo výtvarník a dodala s úžasnou fantazií. Na jeho literárních dílech je to skutečně znát a odtud pramení ona výjimečnost. Když listujete knihou, z každé stránky k vám promlouvají jedinečné, kouzelné obrázky.

Pokud Petr Horáček dává velký prostor ilustracím, je tedy přirozené, že text příběhu zastává spíše jakousi sekundární roli. Své místo tu proto mají jednoduché věty, krátká souvětí a citoslovce, jež přirozeně korespondují s obrazy. Autor si pohrává s velikostí písmen, tvarem slov a vět a vtipně je zakomponovává do ilustrací. To ovšem nijak nesnižuje kvalitu a poslání příběhu. Ba naopak.

Husa Líza je příběh o huse, která si přála být něčím neobyčejná a odlišovat se od uniformity husího hejna. Chtěla např. umět viset hlavou dolů jako netopýr, plavat pod vodou jako tuleň, skákat jako klokan, řvát jako lev. A právě setkání se lvem se jí stalo osudné. Ne, nebojte se, všechno dobře dopadne. Nakonec Líza zjistí, že může být v životě, čím jen bude chtít. A že když se chce/musí, najde v sobě schopnosti třeba klokana, tuleně, dokonce i lva. A že není špatné mít husí rodinu a přátele, mezi nimiž najde své útočiště.

Na závěr by mělo být uvedeno, komu bych recenzovanou knihu doporučila. Tentokrát ale s jednoznačným soudem váhám. Ano, knihu Husa Líza psal Petr Horáček pro malé děti a líbit se bude (prostřednictvím rodičů či prarodičů) skutečně jak nejmenším, tak i dětem mateřskou školkou povinné. Myslím, že i prvňáčci v ní ve svých čtenářských začátcích najdou jisté zalíbení. Já bych ji ale dnes ráda doporučila všem maminkám, babičkám, tetám, slečnám a paním, jež se rády obklopují krásnými věcmi a holdují různým formám výtvarného umění. Proč? Protože když si knihu prohlédnete pořádně, zjistíte, že držíte v rukou takový malý umělecký klenot, který potěší každou uměleckou dušičku. Tak si udělejte radost!

Husa Líza je výbornou, jednoduchou knihou s úžasnými ilustracemi, kterou můžete číst starším dětem, ale i těm nejmenším nebo si v ní můžete listovat také sami. Věřím, že Vás zaujme stejně tak, jako zaujala mě.

Není to jen tak ledajaký příběh, je to spíše bajka, která končí ponaučením. 

Je jednou z nejoblíbenějších dětských knih, stejně jako třeba Papuchalk Petr. A co na ní všichni tak vidí? Proč je tak moc oblíbená a proč jsou z ní všichni paf?

Pojďme do ní společně nahlédnou :-)

Husa Líza se jednoho dne rozhodla, že nebude jako ostatní husy, nechce být jako ostatní husy. Řekla si, že by chtěla být jiná a tak se vydala do světa.

Na svoji cestě se začala srovnávat s jinými zvířaty. Zkoušela je napodobovat a snažila se k nim zapadnout, být jedním z nich.

Kdyby byla netopýr, mohla by viset hlavou dolů. Kdyby byla tukan, mohla by hlasitě klapat zobákem. Kdyby byla tučňák, mohla by se klouzat.

Kdyby byla žirafa, mohla by se natáhnout hodně vysoko. Kdyby byla klokan, mohla by skákat, skákat a skákat. Kdyby byla pštros, mohla by opravdu rychle běhat.

Ilustrace jsou malovány vtipně a výrazy Husy Lízy mnohdy nemají chybu. Já osobně se u knihy neustále jen směju :-D Přitom je to docela vážný příběh! :-D

Co se stane, když potká lva, a napodobí jeho řev? Ha! Tak to asi dělat neměla. Díky tomu si ale vyzkoušela vše, po čem kdy snila.

Až jí samotné nakonec dojde, že je někdy asi lepší být stejná jako jsou ostatní .. ale zase ne pořád ;-)

Kniha je malého formátu, který je akorát do dětských ruček. Je psána větším písmem a některá slova jsou hodně zvýrazněna, takže je vhodná také pro začínající čtenáře.

Říkáte si, že to je kniha pro děti, ale já po ní sáhnu kdykoliv mám špatnou náladu (což je bohužel zrovna dnes) a musím říct, že mi je hned líp. Zasměju se nad tím, jak husa Líza šaškuje, jak se jí mění výraz v tváři a jak se snaží jít tvrdohlavě za svým.

Ale co si budeme povídat, já se jí totiž vůbec nedivím. Já si taky na všechno musím přijít sama a vsadím se, že nejsem jediná :-).