Dětská spisovatelka Daniela Krolupperová je autorkou mnoha úspěšných a oceňovaných knih. Do rukou se mi tentokrát dostala její pohádka – Jde sem lesem. Prázdninový příběh zavede malého chlapce Toníka na napínavý výlet do lesního království. Jaká dobrodružství ho v lese potkají, prozradí kniha, kterou vydalo nakladatelství Portál.

Hurá prázdniny! Toník je obyčejný kluk, který žije se svojí maminkou a tatínkem ve velkém hlučném městě. Chodí do třetí třídy a ze všeho nejraději tráví svůj čas na tabletu. Jak typické pro dnešní děti! Toník však pojede na letní prázdniny k babičce, která žije v maličké vesničce. A odvykací „kůra“ od moderní technologie může začít. Toník se vůbec netěší. Ale co se dá dělat…

Toník nevidí, jakou má pohádkovou babičku. Takovou, jakou by chtělo každé dítě. Neumí si objednat lístek na vlak elektronicky, za to pozná každou bylinku a dělá z bylinek i mastičku. Toníka to ale nezajímá.

Až jednou začne babička vyprávět pověst o „jejich“ skále, kde hluboko v lese stojí Krákorec. Na Krákorci stál hrad. A tam žil loupeživý rytíř Bolemil. Byl loupeživý a krutý. Měl pět synů (ti zemřeli v dětském věku) a jedinou dceru Hátu. Ta se zamilovala do mladého mlynáře z mlýna na jejich říčce Vlčavě. Ale Bolemil její lásce nepřál. Dokonce ji zazdil ve věži. Za pár dnů si to rozmyslel a stěnu vylomil. Háta v ní však nebyla. Zmizela z hradu. Bolemil ze vzteku a žalu rozbořil hrad a puklo mu srdce. Protože způsobil mnoho zla, nenašel po smrti klid. Od té doby tady straší.

Toník jde na druhý den s babičkou natrhat malinové a ostružinové lístky na bylinkový čaj a chlapec má za úkol nasbírat bandasku borůvek. Jenomže jak zjišťuje, nejde to tak snadno. Trhání je jednotvárné a hrozně ho to nudí. Babička popojde kousek dál na maliní a ostružiní. Kdežto chlapec škobrtne a bandaska mu vypadne z ruky. Převrhne se a vysype se. Taková škoda. Toník dostane vztek a do bandasky kopne. Ale to chlapec neměl dělat. Protože jestli něco lesní skřet nesnáší, tak to je rušení lesního klidu. Ovšem Toník do bandasky kopne podruhé a ejhle! Toník překročí bludný kořen. Najednou nevidí babičku, která stála na plácku… No ovšem, kdo přeskočí bludný kořen, ten jen tak někoho neuslyší. Tedy až na lesního skřeta, strážce lesního klidu. A tak Toníkovi začíná docházet, co způsobil a začíná jedno velké dobrodružství.

Seznamuje se s lesním skřetem, panenkou z levandule, panenkou z heřmánku či skřítkem z medvědího česneku. Co vše prožije, se nechte překvapit v knize s nádhernými ilustracemi Evy Chupíkové. Narazí Toník i na Bolemila?

Kniha nás seznámí s některými léčivými rostlinami, o kterých si před každou kapitolou můžeme přečíst. Rostlina je zde názorně nakreslena. Na konci každé kapitoly nás čeká vždy pět otázek, které jsou i vzhůru nohama zodpovězeny. Můžete si tedy ověřit, jaké znalosti máte či jak vám po četbě zůstanou. Toto spojení s životem rostlin a příběhem je mi sympatické, milé a naučné.

Ale kniha přináší i jiné poselství, a to úctu k oné pohádkové babičce, která má skutečně srdce ze zlata a zastává staré bezelstné hodnoty, jež mohou být dnešním mladým lidem cizí… Důležité je očím někdy neviditelné. Chlapec nejdříve vidí vrásčitou stařenku, ale až časem objevuje její pravé hodnoty, jako je laskavé srdce a moudrost. Co myslíte? Naučí i chlapec něco babičku? Tento kouzelný příběh mě chytl za srdce. Nadchne i vás?

Kniha Jde sem lesem v sobě skloubila příběh s poznáváním. Děti se díky ní dozví základní informace o vybraných bylinkách, se kterými se mohou v lese často setkat. A přitom ještě mohou sledovat napínavý příběh o Toníkovi.

Obsah knihy

Toník je moderní chlapec. I když chodí teprve do třetí třídy, bez internetu a televize nedá ani ránu. Když se dozví, že pojede na prázdniny k babičce, zděsí se, co tam bude dělat. Vždyť babička nemá tablet, na televizi má jen pár programů, bydlí na malé vesnici a je děsně staromódní.

Babička má ale jiné věci a dovednosti. Umí pracovat s bylinkami a také hezky vyprávět. Toníkovi poví třeba příběh o rytíři Bolemilovi, který nechal zazdít svou dceru, aby se nevdala za mlynáře…

Jednoho dne se babička s Toníkem vydají do lesa na borůvky, aby mohla babička udělat borůvkové knedlíky. Jenže Toníka sbírání nebaví. Je pomalý, nejde mu to, a když mu bandaska upadne a i to málo, co měl, se všude rozsype, kopne vzteky do bandasky. To ale neměl dělat. Lesní skřet nemá rád, když někdo dělá v lese hluk. Rozzlobí se a hodí Toníkovi do cesty bludný kořen. A tím začíná dobrodružství, o kterém se

Toníkovi ani nesnilo.

Toník zjišťuje, že babička je pryč, nemůže najít cestu a pouze bloudí. Přitom potká různé zajímavé postavy – skřítka z jitrocele, panenku z levandule, skřítka z medvědího česneku…

Tito obyvatelé lesa Toníkovi díky bylinkám pomohou vyléčit zvrtl kotník, štípance od komárů, škrábance a jiné bolístky, které si na své cestě udělá. Pomohou mu také v hledání skřeta, kterému se chce Toník za své chování omluvit a poprosit ho, aby se mohl vrátit k babičce. Jenže při cestě potkají Bolemila. Vrátí se nakonec Toník k babičce? A co ještě v lese zjistí?

Kniha má kromě příběhu na začátku každé kapitoly obrázek jedné bylinky a k ní také zjistí děti různé zajímavosti – jak vypadá, čím je charakteristická i na co se nejčastěji používá. V příběhu se pak o dané bylince také hovoří. Čtenáři tak v praxi vidí, jak se dá bylinka využít.

Na konci každé kapitoly na děti čeká pár krátkých otázek, které prověří, jak poslouchaly příběh a co se také o dané bylince naučili. Pod otázkami jsou uvedeny (obráceně) i odpovědi, takže si můžete snadno ověřit, jestli máte pravdu.

Formát knihy

Kniha je ve formátu A5. Má pevné desky, klasické stránky z měkkého papíru a je tenká.

Celkové hodnocení

Kniha přináší zajímavý příběh o babičce, kterou dnes už jen tak nenajdeme. Babička používá na různé problémy převážně bylinky – umí dělat mastičky, odvary, pamatuje si o rostlinkách vše důležité… Pro naši generaci to ještě není tak neobvyklé, ale menší děti se s takovými lidmi tak často nesetkají. Proto mě příběh zaujal a jsem ráda, že jsme díky spolupráci s Nakladatelstvím Portál mohli knihu pořádně pročíst.

Líbí se mi, že je součástí každé kapitoly seznámení s bylinkou a děti zjistí, na co se dá používat. Většinou jsou uvedeny potíže, se kterými se děti často setkávají (bolest bříška, hlavy, odřeniny, nevolnost aj.). Snáze si tak mohou představit, na co opravdu bylinka je a proč je tak důležitá. Obrázky rostlin jsou povedené, bylinky jsou podobné realitě.

Ostatní ilustrace v knize mě moc nenadchly – není to teda zrovna můj styl, navíc mi přijdou disproporční a temné. Jinak je ale kniha povedená, stejně tak jako otázky na konci každé kapitoly.

Kniha je vhodná pro předškoláky a především pak mladší školáky.

Spisovatelka Daniela Krolupperová patří mezi současné, oblíbené a kvalitní autory literatury pro děti a mládež. V projektu jsme již uvedli recenzi na její knihu Vánoční tramvaj. Roku 2016 vydalo nakladatelství Portál titul Jde sem lesem. Jak v klukovi z města probudit zájem o přírodu? Znají vaše děti tradiční bylinky a vědí k čemu se používají? Pokud ne, sáhněte po této netradiční pohádce, která byla také uvedena do prestižního projektu Nejlepší knihy dětem.

Příběh vypráví o třeťákovi Toníkovi, který je nucen trávit půlku prázdnin u babičky na venkově. Pochází z města a mezi jeho záliby patří především „pařba“ na tabletu a počítači. Zpočátku se u babičky nudí, připadá mu pomalá a nezajímavá, její zahrádka, zvířectvo ani okolní příroda ho moc neoslovují. Toníkova babička je nadšená bylinkářka. Díky ní Toník poprvé poznává kouzlo a sílu léčivých rostlin. Jednou se s babičkou vydá do lesa na borůvky. Tam na něj čeká velké dobrodružství. Protože rušil lesní klid, potrestá ho lesní skřítek tím, že bude v lese bloudit a nenajde cestu ven. Na své pouti potkává léčivé byliny a skřítky, kteří je chrání, a jiné lesní bytosti. Pronásleduje jej také duch zlého rytíře. Podaří se Toníkovi prolomit kouzlo a nalézt cestu z lesa? Neublíží mu duch zlého rytíře? Poučí se ze svých chyb a změní svůj pohled na přírodu? To už si musíte přečíst sami.

Jak už je u autorky zvykem, prolíná v ději realitu s fantazií. Tento příběh však skrývá ještě něco navíc. Zdařile kombinuje faktické informace o bylinkách s pohádkou. V úvodu každé kapitoly nacházíme celostránkovou ilustraci bylinky se stručným popisem jejích vlastností, výskytem a využitím. Setkáte se tak například s kopřivou dvoudomou, měsíčkem lékařským, jitrocelem nebo medvědím česnekem. Na závěr jednotlivých kapitol jsou připojeny otázky s klíčem sloužící k upevnění získaných poznatků. Odpovědi na ně lze v textu dobře nalézt. Součástí děje je také pověst o skále, na níž stával hrad patřící loupeživému rytíři, který v závěru příběhu sehraje nečekanou roli.

Co se týče jazykové stránky, některé pojmy bude třeba zejména mladším dětem blíže objasnit, např. „rumiště“ či „rokle“. Běžně se narazíme také na termíny z digitálního světa jako džípíeska, online, nebo tablet.

Příběh je čtivý, nepostrádá napětí, kouzla a nadpřirozené bytosti, jak to ve správné pohádce má být. Konfrontuje digitální moderní svět s tradičním, využívajícím plody přírody, což je velmi aktuální téma.

Toník sklonil hlavu a uviděl docela malinkou panenku. V rukou držela drobné kvítky fialové barvy a dělala s nimi jakési čáry nad zarudlými štípanci. Kde se jich kvítkem dotkla, tam kůže přestala svědit. Bylo to skoro jako zázrak. (…) „Já jsem panenka z levandule. To je moje bylinka. Pomáhá proti svědění. A navíc svou silnou vůní odpuzuje hmyz. Kdyby sis kápl na kůži kapku levandulového oleje, vůbec by ses komárům nezamlouval. Můj levandulový čaj zase uklidňuje a přivolává spánek.“ (Str. 34)

Líbí se mi rýmovaný název titulu a také hravé pojmenování jednotlivých kapitol, které počínaje druhou kapitolou vytváří jednu větu, jejíž jednotlivá slova zároveň předznamenávají děj. Kniha má mnohostranné využití. Příběh a herbář děti pobaví a nenásilně poučí nejen o vlastnostech a využití bylinek, ale také o tom, jak se chovat v lese. Vsuvka o pověsti nabízí příležitost, jak poznatky o ní dále rozvinout.

Dospělé čtenáře jistě zaujme a pobaví pasáž o skřítkovi a jeho knize, jež v sobě skrývá narážku na Karla Čapka:

V ruce držel knihu s nápisem Karel Čapek, Sebrané spisy a tvářil se docela přátelsky. (Str. 55)

Na můj vkus se chlapci příliš často stávaly nějaké nehody, které sloužily jako východisko pro představení síly léčivých rostlin. S ohledem na název titulu by asi čtenář očekával, že se dozví informace o lesních bylinách. Ale těch, které rostou skutečně v lese naleznete jen pár. Mnohem více se dozvíte o těch, které vídáme na zahrádkách nebo v okolí luk.

V knize se setkáme se dvěma druhy ilustrací. První souvisí s příběhem a druhé poměrně věrně znázorňují bylinu, o které bude v kapitole řeč. Výtvarné ztvárnění Evy Chupíkové nelze charakterizovat jinak než slovy nepřehlédnutelné, podmanivé a snové. Kresby skvěle vystihují atmosféru lesa a okolní přírody a příběh vhodně doplňují. Věřím, že každého čtenáře vtáhnou a nepustí. Skoro bych řekla, že díky nim skutečný les vidíte, cítíte a pohybujete se v něm.

Titul bych doporučila už pro předškoláky a děti mladšího školního věku. Výtečně se hodí na prázdninový čas, seznámení s podobou, výskytem a využitím vybraných bylinek a čtení před procházkou do lesa. Věřím, že ho ocení i dospělí.