Vizuální obálka knihy není na první pohled tak výstižná, aby bylo hned patrné, že se bude jednat o dětský příběh zabývající se frazémy. Kdybych si nepřečetla anotaci, možná bych si publikaci dle obálky nevybrala. Po podrobnějším nahlédnutí do knihy mi již titulní ilustrace dávala větší smysl. Díky jednoduchým příběhům a zvídavosti dětí od útlého věku bych řekla, že ji lze předčítat i předškolním dětem.

Za mě se jedná o geniálně zpracovaný nápad. Většina z nás používá v běžné mluvě mnoho frazémů, a kdyby se nás děti zeptaly, co znamenají, domnívám se, že ne vždy bychom jim dokázali ustálené spojení správně vysvětlit. Možná bychom byli nuceni říct stejnou větu uvedenou jako podtitul knihy: „To se jen tak říká.“ Proto si myslím, že je kniha určena nejen pro děti, ale i pro dospělé, aby věděli, jak dětem frazémy přirozeně vysvětlit na příkladech ze života. A možná i vy zjistíte, že ne vždy víte, co jednotlivé frazémy znamenají.

Obsah knihy uvedený na konci knihy obsahuje 28 krátkých příběhů. Z názvu kapitoly se dá dobře odtušit, o jakém frazému příběh bude. Dostatečně velké písmo je vhodné pro četbu dětí ve věku 10-12 let. Každému frazému jsou v knize věnovány 3-4 strany, přičemž každá kapitola obsahuje barevnou celostránkovou ilustraci, takže příběhy jsou poměrně krátké, což považuji pro děti za velký klad. Čtivý text obsahuje dostatek přímé řeči, vizuálně oddělených odstavců.

Příběh pojednává o dvojčatech Báře a Tomáši prožívající různá dobrodružství s frazémy. Hned na začátku kapitoly vysloví někdo s dospělých v rámci dané situace FRAZÉM, který je napsán červeně VELKÝM TISKACÍM PÍSMEM a děti v knize se ho pokouší doslovně vyzkoušet. Dospělá osoba na konci kapitoly dětem význam vysvětlí a ještě než příběh skončí, nastane situace, kdy je vysloven nový frazém, který bude následovat v další kapitole. Následující kapitola však nenavazuje na předchozí v rámci plynulého textu.

Na příkladu se pokusím přiblížit obsah jedné kapitoly: Bára se bojí, že zvorá písemku a mamka jí řekne, ať nemaluje čerta na zeď. A proč ho nemají malovat? Tomáš zkusí tedy namalovat na zeď Mikuláše – to se taťka rozčílí, proto zkusí namalovat čerta na spodek horní palandy. Jakmile si Bára lehne, lekne se, přivolá mamku a ta vysvětlí, že malovat čerta na zeď se jen tak říká. Znamená to nepřivolávat něco nepříjemného – jako Bára s písemkou. A protože dal bratr na čerta plakát, Bára mu řekne: „Ty máš teda kliku, brácho.“ Následuje další kapitola s názvem: KLIKA.

Myslím, že bude přínosné vypsat zde kompletní seznam všech frazémů, které v knize najdete: Jednoduché jako facka, nedělej z komára velblouda, šlak trefí, nemaluj čerta na zeď, mít kliku, nevidí na špičku nosu, bušit do toho jak hluchej do vrat, jako hrách na stěnu házet, trefit dvě mouchy jednou ranou, nemá všech pět pohromadě, trhni si nohou, nasadit brouka do hlavy, nemá hlavu ani patu, táhnout za jeden provaz, sbalit si svých pět švestek, mít toho plný brejle, chodit kolem horké kaše, házet do jednoho pytle, obě ruce levé, vycucat z prstu, jedou jako po másle, zvládnout levou zadní, slyšet trávu růst, skočit na špek, z bláta do louže, nechytej mě za slovo, za pět minut dvanáct, rozumíš tomu jak koza petrželi.

Myslím, že autorka zpracovala všechny nejčastěji užívané frazémy. Na konci publikace je pro děti znovu všechna „to se jen tak říká“, akorát trochu popletená a úkolem dětí je opravit – vhodné cvičení po dočtení knihy.