Zimní pohádka o víle, zlém kouzlu a naději - autor recenze: Iveta Nováková https://www.ctemeceskeautory.cz/2020/12/recenze-snehova-vila-daniela-krolupperova.htmlSpisovatelka Daniela Krolupperová patří k našim nejlepším autorům literatury pro děti a mládež. V „Projektu“ jsme již uvedli recenze na její knihy Vánoční tramvaj, Jde sem lesem a Zákeřné keře. Roku 2018 vydalo nakladatelství Portál titul Sněhová víla. Zachumlejte se do peřin a nechte se okouzlit zimní atmosférou této zasněžené pohádky, kde na vás čeká sněhová víla, zlý čert, zakletí, ale také naděje.
Věděli jste, že na správný průběh zimy musí také někdo dohlížet? S příchodem zimy přilétá na svět sněhová víla Apolenka, aby dohlížela na sněžení, lesk rampouchů, barvu sněhu, zmrzlá jezírka... Jenže jeden zlý čert toto roční období nemá vůbec rád, proto sešle na Apolenku zákeřné kouzlo, které způsobí, že jí začne chlad vadit a bolet. Apolenka neví, co má dělat. Zůstane-li v mrazu, zmrzne, půjde-li do tepla, roztaje. Moudrý výr Vladimír jí poradí, že ji může zachránit jen petrklíč. Ale jak ho najít, když země je pokrytá sněhem a za okny bytů koukají jen fíkusy či vánoční hvězdy? Apolenka už pomalu ztrácí naději, že se jí podaří kouzlo zlomit. Naštěstí se blíží Štědrý den a tehdy se dějí zázraky…
Daniela Krolupperová opět stvořila nápaditý, jednoduchý a jemný pohádkový příběh, který je psán jako souvislé vyprávění. Pojetí „boje“ dobra a zla je trochu netradiční – zlo zastupuje čert, dobro sněhová víla, ale tyto postavy nejsou tolik aktivní, jak jsme v pohádkách zvyklí. Důležitější úlohu nese nadčasové poselství Vánoc o naději, pomoci druhým a o potřebě otevřít srdce.
Stačilo sklonit se, podat ruku a nabídnout dlaň. A především dobře se dívat. Neboť člověk s velkým srdcem dokáže uvidět nevídané. Třeba vílu. Anebo dobrého člověka. (str. 94)
Krátký text na jednobarevném podkladě zčásti tvoří zřetelný předěl od celostránkových ilustrací, místy je vsazen přímo dovnitř. Toto kombinované pojetí je neobvyklé, ale dodává titulu zvláštní zimní kouzelnou atmosféru.
Co se týče jazykové stránky, opět se setkáme s krásnou a bohatou češtinou. Perličkou je, že jedné z postav autorka přisoudila zálibu ve čtení knížek, což dělá s chutí a ráda. V tomto příběhu to hraje i klíčovou roli. Daniela Krolupperová tak nepřímo dává najevo, že čtení je opravdu důležité a potřebné pro život.
Pod bohatými ilustracemi, laděnými do jemných tónů modré, fialové, béžové a bílé, je podepsaná Lucie Dvořáková, která se spisovatelkou spolupracovala již na několika titulech. Nesetkáváme se jen s konkrétními kresbami doplňujícími děj v knize, ale také s kresbami souvisejícími se zimou a Vánocemi – sněhové vločky, rampouchy, zasněžené střechy domů, vánoční cukroví. Výtvarný doprovod souzní s atmosférou celého vyprávění, působí tajemně, zimně, ale i trochu smutně, stejně jako zima, a povyšuje tak celou knihu o úroveň výš.
Velikost i rozložení textu odpovídá potřebám začínajícího čtenáře, ale k předčítání ho ocení už i předškoláci.
Samozřejmostí jsou pevnější stránky, díky nimž kniha bez úhony přečká i méně šetrné zacházení malých dětských ručiček.
Pohádka zcela jistě potěší především malé slečny a milovnice víl od tří let výše. Příběh by si možná zasloužil více zvratů, ale i takto probudí ve čtenářích tu pravou předvánoční a zimní atmosféru, proto máte-li chuť na netradiční zimní pohádku s nadčasovým poselstvím, směle po ní sáhněte.