Pokusy v kuchyni, dobrodružný příběh o zvídavém chlapci i určování času. To všechno se ukrývá v jedné knížce, kterou jsme právě dočetli.

Štěpán je velmi bystrý chlapec. Zajímají ho technické věci, které rád rozebírá. Za nejbáječnější místnost v domě považuje dílnu, v níž se s tatínkem učí, jak zacházet s nářadím. Maminka se snaží nezůstat ve vzdělávání synka pozadu, a proto mu ukazuje zajímavé pokusy v kuchyni, které Štěpánka samozřejmě také baví. Není proto divu, že na otázku, čím by chtěl být, bez váhání odpovídá: „Budu vynálezcem!“

Zábavná kniha popisující Štěpánův zápal pro vědu nese název Štěpánův podivuhodný stroj.

Napsala ji známá česká spisovatelka dětské literatury Zuzana Pospíšilová. Publikaci vydalo nakladatelství Portál. Kromě zábavných pokusů se v ní děti dočtou o Štěpánkově prázdninovém pobytu u dědečka a babičky. Dědeček má doma na stěně starožitné hodiny. Co myslíte, že se stane, když se takový kluk ocitne sám v noci s takovými velkými pendlovkami? A jaké tajemství se skrývá u prarodičů na půdě? Víc nebudu prozrazovat, kdyby si některé z dětí chtělo knihu přečíst.

Kniha je určena pro předškolní děti nebo pro čerstvé školáky, kteří mají rádi nejrůznější stroje a rádi si čtou s rodiči. Mimo jiné příběh o Štěpánovi dětem nenásilně a hravou formou osvětluje základní terminologii spojenou s určováním času - malá a velká hodinová ručička, časové úseky ciferníku a další vědomosti spojené s určováním času.

Nás doma kniha neobyčejně bavila. Zkusili jsme si udělat i nějaké pokusy, například ten s rozpouštěním kostky ledu u maminky v kuchyni. Kniha se mně i mým dětem velmi líbila.

Drobná knížka: ŠTĚPÁNŮV PODIVUHODNÝ STROJ vypráví příběh o zvídavém klukovi, který chce být vynálezcem. Příběh na 64 stranách je rozdělený do 12 kapitol. Text na sebe plynule navazuje; posluchač ani nezaznamená, že jsme přešli do další kapitoly. Ilustrace dominuje nad textem a vzhledem k velmi krátkým kapitolám bych knihu doporučila malým čtenářům z 1. stupně ZŠ.

Děj je nenáročný, čtivý a pochopitelný pro předškolní děti. Kniha děti zpočátku seznamuje s některým nářadím (svěrák, vodováha, různé druhy kleští), jeho funkcí, použitím i vzhledem velmi věrohodně zachyceným na kresbách. Kresby jsou ostatně v celé knize velmi detailní, kresebně propracované, působící reálně, mnohdy obsahující i popis (slovní, číselný). Ilustrátorka přesně zobrazila obsah textu a v mnoha případech ho ještě dále doplnila. Kromě nářadí nás kniha seznamuje s pokusy, které mohou zkusit děti se svými rodiči – např. vzít dvě kostky ledu – jednu pocukrovat, druhou posolit a sledovat, která se roztaje dřív. Od začátku do konce kniha nenásilně učí hodiny, a to jak poznávat čas, tak i typům hodin.

Štěpán jede o prázdninách za babičkou a dědou. V obývacím pokoji ho zaujmou hodiny – pendlovky, které se rozhodne v noci tajně prozkoumat, aby zjistil, jak fungují. Jenže ho objeví dědeček, hodiny mu vezme z ruky, aby je vrátil na původní místo, přitom si nevšimne otevřených dvířek a všechna ozubená kolečka se z nich vysypou po místnosti. Štěpán v noci hodiny sám opraví. Když to dědeček zjistí, ukáže mu na půdě tajnou truhlu s mnoha různými typy nefunkčních hodin, které se má za úkol pokusit opravit. Z hodin, co opravit už nejdou, použije Štěpán hodinové součástky a vytvoří z nich jeho vlastní vynález.

Při výběru knih upřednostňuji ty, které kromě zajímavého děje děti vzdělávají či vychovávají. Tyto knihy mají v mé knihovně nezastupitelné místo a ráda se k nim pravidelně vracím. Dají se velmi dobře využít při probírání témat v MŠ. Děti se tak nenásilnou formou dozvídají další nové poznatky a co víc? Díky pohádkovým příběhům si je i dobře pamatují. Tento příběh lze využít při seznamování dětí s časem (režim dne), anebo v týdnu zaměřeném na pokusy.

Zuzana Pospíšilová patří už léta mezi stálice české literatury pro děti. Tvorba této dětské psycholožky je opravdu bohatá, na svém kontě má velký počet knih, které mimo jiné vynikají krásnými ilustracemi. Vedle pohádek píše i básničky, překládá verše určené dětem, ukázky její tvorby se objevují i v čítankách. Ostatně výtisky titulů Zuzany Pospíšilové najdete snad v každé školní knihovně. V roce 2019 vydalo nakladatelství Portál knihu Štěpánův podivuhodný stroj, která je jako stvořená pro malé vynálezce či vynálezkyně.

Štěpán je malý chlapec, kterého fascinuje svět vědy, objevů a vynálezů. Bystrýma očima pozoruje vše kolem sebe a poznává fyzikální zákonitosti, které si už my, dospělí, ani neuvědomujeme, protože je bereme za samozřejmé. No uznejte, copak se denně zamýšlíte nad fungováním různých strojů a přístrojů?

Malý vynálezce má to štěstí, že ho v jeho zálibě podporují chápající rodiče a porozumění pro jeho výzkumy má i babička i dědeček. No i když... vlastně nastane chvíle, kdy Štěpán dědu opravdu rozzlobí. Během týdenní návštěvy u prarodičů totiž chlapec nahlédne do obývacího pokoje a zaujmou ho zvláštní hodiny. Hodiny kyvadlové neboli pendlovky. A to by nebyl Štěpán, aby se novému objevu nepodíval na zoubek, přesněji řečeno na ozubená kolečka.

Nová kniha Zuzany Pospíšilové bude asi nejpřitažlivější pro děti (hlavně chlapce) předškolního a mladšího školního věku. Obzvlášť pokud jsou stejného založení jako zvídavý hrdina, který nejraději tráví čas s tátou v dílně. Rodiče i prarodiče jsou v knize zobrazováni jako ryze pozitivní bytosti – laskavá maminka, pracovitý a klidný tatínek, milá a pečující babička, rozumný dědeček. Taková typizace postav je v literatuře pro děti naprosto v pořádku a malý čtenář ji vlastně i očekává.

Autorka tu čtenářům (či posluchačům předčítaného textu) předkládá pozitivní vzory, a to zejména v oblasti mezilidských vztahů a komunikace. Štěpán vyrůstá v milujícím prostředí, maminka a tatínek se mu dostatečně věnují, trpělivě odpovídají na jeho zvídavé otázky a umožňují mu objevovat svět.

Vedle beletristicky pěkně zpracovaného příběhu plní text také naučnou funkci. Vaši potomci budou po dočtení dost pravděpodobně motivováni k provádění jednoduchých pokusů, k učení se hodinám, k pomáhání rodičům při domácích pracích. Dozvědí se, že pokud je člověk snaživý, houževnatý a trpělivý, může dosáhnout svých vysněných cílů.

Textu dominují dialogy, psané výhradně spisovnou češtinou, výrazové prostředky jsou voleny tak, aby byly srozumitelné i menším dětem. Kniha je členěna na pojmenované kapitoly, jejichž děj na sebe plynule navazuje. Zmínit musím také parádní ilustrace Evy Chupíkové, na ty se skutečně nemohu vynadívat.

Komu knihu doporučit? Dětem předškolního či mladšího školního věku a jejich rodičům, kteří mají rádi milé, pozitivní příběhy doplněné krásnými obrázky.