Bacha, potopa! - autor recenze: Vendihttps://vendi13.blogspot.com/2020/05/knihovna-m-engler-tri-ovecky-na-arse.htmlExistují témata, která způsobí na čele (i jinde) spoustu vrásek, a přitom povědomí o nich patří mezi základní všeobecné znalosti. Všichni jistě máme v živé paměti aféru s Jidášem u maturit… Nebudu se pouštět do srovnávání důležitosti mezi jmenovaným a potopou světa, jenže někde se začít musí a upřímně – dětem bude ta potopa skrz zvířátka podstatně bližší a ne - ani já, ani děda (můj táta) nejsme věřící, spíše naopak. Tedy takhle: Děda je zarytý ateista a jak sám říká, pokud vleze do kostela, budou ho muset znovu vysvětit. Se mou je to trochu komplikovanější. Nemám problém s vírou, vadí mi jiné věci, ovšem o tom potom. Respektive jindy a jinde. Dnešní otázka tedy nezní, zda věříte či nikoli, ale zda si myslíte, že by vaše děti, vnoučata či sourozenci měli mít o tématech z bible nějaké povědomí. A než si odpověď rozmyslíte, jukneme se, co na to ovečky!
Tři ovečky, Kudrnka, Kulíšek a Kopýtko, žijí spokojeně na louce, kde dělají to, co ovce obvykle dělají. Pasou se, vyhřívají se na sluníčku, trochu si zdřímnou, pak se zase pasou. Jednoho dne začne pršet. Prší a prší a voda stoupá, je jim už po kolena a nemohou se pást, protože tráva je pod vodou. Podaří se jim dostat na Noemovu archu s ostatními zvířaty a vyzrát na vlka, medvěda a lva?… celá anotace zde.
Co by, šly na to od lesa! Aneb jak se poprat se zásadním pravidlem, že na archu Noe pouští jen páry? Jenže ovečky jsou tři – Kudrnka, Kulíšek a Kopýtko. Ba co víc, průšvih! Na arše už pár oveček je! Vymyslí tedy kulišárnu, která je přivede nejen k netradičním přátelstvím, ale i závěrům.
Není to tedy jen o potopě jako takové, nýbrž i o přátelství, spolupráci a nevyzpytatelnosti života, což ocení a uvědomí si spíše dospělí, dítka to vnímat nebudou. Ty uhranou nejspíš ilustrace, které sem tam působí divoce skoro až na hranici přeplácanosti. A jindy dokonale vystihnou náladu, aniž by byl potřeba jakýkoli text.
A propos text – toho tu není mnoho. Na můj vkus dokonce málo a znáte mě, s tím mám zpravidla trochu (rozuměj celkem dost) problém a frflám. A budu špačkovat i tady. Mohlo to být lepší! Když si autor s ilustrátorem dali takovou práci s grafickou částí knihy, mohli vyšperkovat rovněž text.
K obrázkům – nádhera. Opět jiný styl. Ne vysloveně dětský. Zvířata reálná, za což velké díky! Některé stránky vypadají jako kombinace fotografie a kreslení. Jiné zase jako když vezmete obrázek, vystřihnete a znovu do knihy nalepíte. Naprostá paráda. V tomto směru mohu výlučně chválit a znovu a znovu knihou listovat.
Primárně jsou Tři ovečky na arše určeny dětem od pěti do osmi let. Nemám na kom otestovat. Cácorce budou v létě teprve čtyři a v tomto směru není zrovna „směroplatná“, neb jak vidí zvířátka, okamžitě je miluje a bere za vlastní, nejde-li o mravence či mouchy. Poetičnost nebo cokoli o potopě jde v současné chvíli naprosto mimo ni. Starším dětem už to, myslím, půjde co do vnímání lépe a odnesou si něco i z děje. A když už zmiňuji děj – tři ovčí pravidla by se občas hodila i nám, dospělcům. Jaká? Inu, to už se musíte obrátit na knihu, přece nebudu spoilerovat a prozrazovat vám vlastně to nejpodstatnější. Ať nejsem úplně zlá, máte jedno v přiložených náhledových obrázcích.
Závěrečné hodnocení místo neustálého okecávání? Váhala jsem mezi trojkou a čtyřkou. Jak jsem tak sepisovala recenzi, vychází mi z toho krásná a uspokojivá čtyřka. Žádné obavy, není to jen o nahuštění biblického tématu do dětských hlaviček, spíš o vtipu, přátelství, životě, spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Od každého hezky trošku a každý si z knihy odnese to své.