Abych pravdu řekla, nemám k číslům zrovna kladný vztah. Pravděpodobně proto, že jsem už od druhé třídy měla dvojky z matematiky, které se pak po několika letech změnily na trojky a ty už mě provázely celou základní školu. Na střední jsem měla mít matematiku jen do druháku, ale nakonec nám ji nechali i ve třeťáku a já pravidelně první pololetí propadla a na konci roku to doháněla i přes doučování s kamarádkami, učitelkou a tak nějak mám na ten předmět blok.

Holky mají na škole Hejného matematiku a já se snažím podpořit kladný vztah k číslům různými způsoby. Například touto báječnou knížkou s názvem Velká malá čísla, kterou máme ve spolupráci s nakladatelstvím Portál a která je plná všemožných zajímavostí ze světa čísel, protože právě čísla tvoří náš svět a bez nich by byl život složitější.

Tak se na tuto knihu pojďme podívat blíže :-).

PO OTEVŘENÍ KNIHY

Hned jakmile knihu otevřete se můžete zastavit a podrobně si prohlídnoutnkaždý detail. Dokážete najít a určit všechna čísla? Jsou tam vůbec jenom čísla? Můžete i vyzkoumat kolik kterého čísla na té dvoustraně najdete a když už budete v tom počítání, spočítejte rovnou všechny postavičky.

NAVIGACE

Obsah knihy je v tomto případě zajímavě vyřešený a pojmenovaný jako navigace. Na této dvoustraně vidíte teploměr, hodiny, kalendář, závaží, ruce a mnoho dalšího. O tom všem si totiž postupem stránek přečtete a dozvíte se mnoho zajímavostí, které jste ani nevěděli.

LISTUJEME KNIHOU

Svět je nemyslitelný bez čísel. Čísla jsou všude a pomáhají nám pozorumět světu, usnadňují nám život a i když je zrovna nemáme úplně v lásce, nedokázali bychom bez nich fungovat. Zkuste se zamyslet nad tím, jak často v průběhu dne používáte čísla a jak byste některé situace vyřešili, pokud byste ta konkrétní čísla neznali.

Jazyk, kterému rozumějí všichni. Lidé po celém světě používají čísla podle stejných základních pravidel sčítání, odčítání, násobení i dělení. S čísly se dají hrát i jednoduché hry, které vás překvapí - například jako vidíte na straně níže.

Zajímavostí je, že i zvířata umějí počítat. Lysky vědí, kolik vajíček snesly. Hyeny skvrnité se před útokem na jinou smečku zaposlouchají, kolik různých hyeních volání uslyší. Samička gambusie komáří na jediný pohled pozná hejno tří a čtyř ryb apod.

Výměnné obchody probíhaly už v našem dětství velmi efektivně a neustále. Hlavně, když jsme měnili pogy nebo kartičky Pokemonů/hokejistů hahaha. Ale když nejste vedle sebe, obchodování je mnohem složitější, jinak se nedá spravedlivě směňovat. Tak začaly vznikat různé měrné jednotky a čísla.

Jak počítaly starověké civilizace? Používaly ruce, tyčinky i tabulky. Na následujících stranách se dočtete, jak to měli Sumerové, Babyloňané, staří Číňané, staří Římané a dočtete se také o deseti symbolech, které dnes používáme jako čísla. Indicko-arabské číslice se dnes používají téměř po celém světě, protože těchto deset znaků dokáže zapsat jakékoli číslo bez ohledu na to, jak je velké.

Dočtete se také, kteří lidé objevili matematiku. Seznámíte se sEukleidésem, Archimedésem, Hypatií z Alexandrie i Brahmagupta. A jak tedy vznikly první míry odvozené z přírody? Loket využívali staří Egypťané, krok byla starořímská jednotka délky, Římané používali dlaň a takto byly první míry odvozeny od svého těla a okolního světa.

Moderní způsoby měření a vážení jako nový a jednodušší systém. Po Velké francouzské revoluci se noví vládci chtěli zbavit všech starých způsobů, jak se co dělalo a nastal tak čas ohromných změn. A zvlᚍ důležité bylo stanovení jednoho metru a jednoho kilogramu. Zajímavostí je, že dopravní značky v USA a Velké Británii stále užívají systém palců, stop a mil.

Zpočátku nebylo zavedení metru úplně snadné, ale postupně se jeden metr stal celosvětovou společnou (standardní) jednotkou pro měření vzdálenosti. Na základě délky jednoho metru můžeme dnes změřit jakoukoliv vzdálenost a to i mikroskopické rozměry bakterií.

A dostáváme se ke kilogramu jako nového standardu hmotnosti. Tato jednotka byla založena na váze krychle o hraně 10cm naplněné vodou. Jelikož hustota vody závisí na teplotě, zvolili si vědci bod mrazu a to teplotu, kdy se voda mění v led.

No a co takové vynalezení peněz? Obilí, lastury mince. Ještě před penězi si lidé vyměňovali zboží mezi sebou a prováděli tak směnný obchod. Jenže to nebylo vždy tak jednoduché a tak jako platidlo přijímali každodenní věci, které potřebují všichni a tím se obchod zjednodušil. Řešením bylo vyrobit mince a ty začali razit například staří Lýdové.

Později se lidé učili měřit teplotu. Lidské tělo dokáže díky nervovým zakončením v kůži dobře vnímat rychlé změny teploty ale když teplota zůstává stejná, každý z nás jí cítí jinak a proto bylo potřeba vymyslet způsob, jak se změří. Tím se dostáváme k Fahrenheitovi a Celsiovi.

Dalším zajímavým tématem je měření času a kalendáře. S tím souvisely každodenní východy a západy Slunce, jarní růst květin, podzimní zbarvení listí apod. Kalendář, který používáme dnes se vyvíjel postupně 5000 let. S tím souvisí si den, měsíc a rok, které vycházejí z pohybů zeměkoule.

Kalendář je systém, který pojmenovává jednotlivé dn a seskupuje je do pravidelných delších časových úseků. Staré kalendáře se lišily od jednoho kraje k druhému podle toho, z jakých důvodů potřebovali lidé čas zaznamenávat. Prastaré monumenty jako například Stonehenge možná vznikly právě kvůli učování času.

Moderní kalendář jako 500 let starý vynález. Ve starověkém Římě císař Julius Caesar zavedl kalendář, podle nějž se rok skládal z 365 dnů a každé čtyři roky se jeden den přidal, aby kalendář zůstal v souladu Slunce. Dočtete se také o juliánském kalendáři a tradičním čínském kalendáři.

Jeden svět, jedny hodiny .. to bylo na čase! V Evropě bylo dříve celkem běžné, že v jedné vesnici nebo městě měli jen jedny jediné hodiny a často dobře viditelné na vysoké věži. Poledne ale tehdy nebylo ve 12 jako dnes ale ve chvíli, kdy bylo Slunce nejvýš na obloze. Železniční polečnosti ve Velké Británii zatoužili po lepším řešení a tak .. no nebudu vám přece psát všechno, to už si přečtětě sami hahaha! No a časová pásma máme, že se Země neustále otáčí.

Den rozdělený na 24 částí, měření Země, od přibližnému k přesnému, počítání v šedesátkách, minuty a vteřiny. Na to všechno je zaměřena další dvoustrana, která vypráví o tom, jak lidé vymysleli systém na měření času a proč bylo potřeba změřit celou zeměkouli.

Vteřinka? V jednom okamžiku se může seběhnout spousta věcí a co například? I to se dočtete v této knize. Prozradím vám to, že za vteřinu stihne mozek zpracovat 77 různých obrazů přijatých očima. A co takové vzorce a čísla? Mezi přírodou a čísly existují fascinující souvislosti. Zde se dočtete o Fibonacciho posloupnosti, nekonečnu, fí a zlatém řezu i pí.

Zatímco náš mozek si poradí s devíti číslicemi a nulou, počítače používají jenom nuly a jedničky. Tohle je velmi zajímavá dvoustrana, která už mi začala zamotívat hlavu a ještě, že máme Tomáše, který tomu rozumí a ke všemu přidá ještě svůj vlastní výklad - zvlášť, když se jedná o takové technické věci. A seznámíte se také s talentovanou matematičkou Adou Lovelaceovou.

Miluju šifry odjakživa a nejvíc mě bavily na táborech. Dokonce jsme si je i vymýšleli s partou na sídlišti, aby nám nikdo jiný nerozuměl. Šifry se dají rozluštit jen pokud víte jak. Některé jsou jednoduché, že se píše pozpátku a jiné jsou už složitější. Na této dvoustraně se o tématu šifer dozvíte mnoh ozajímavých informací.

Čísla sice začínají počítáním, ale sahají v našem životě mnohem dál a jakmile tento princip pochopíme, můžeme začít čísla používat k tomu, abychom porozuměli celému našemu světu. Stále ale ještě nevíme zdaleka všechno. Pořád řešíme mnoho zatím neřešitelných problémů a mnoho tajemství vesmíru.

ZÁVĚREM

Tohle je jedna z knih, do které se společně všichni ponoříte a jednotlivá témata ještě více rozvíjíte. My s Tomem u této recenze mluvili tolik, až jsem zapomínala psát a celá recenze mi trvala dvojnásobek průměrného času, který knižních recenzí trávím. Ale je to chytlavé téma, zajímavé a i když mám k matematice až odpor, dozvěděla jsem se mnoho nového. Kniha je psaná větším písmem, takže nedělá problém ani mladším čtenářům a hlavně je psaná snadno zapamatovatelným způsobem.

Odkud se vzala nula a jaému jazyku rozumí počítače? Abychom lépe porozuměli světu kolem nás, vymýšleli lidé v průběhu staletí chytré způsoby, jak se vyznat v čase, jak sjednotit délku nebo váhu věcí kolem sebe, jak stavět města, měřit teplotu a jak vždycky najít cestu domu.

Kniha je určena dětem od 8 let ale zaujme i zvídavější mladší děti a určitě zaujme i starší děti, kteří třeba aktuálně ve škole probírají podobná témata. Kniha je většího formátu a  svými ilustracemi je nadčasová, zábavná a zajímavá.

Tato kniha je nejen skvělým čtením pro dospělé, ale také výborným nástrojem pro práci s dětmi. Při využití knihy s dětmi jsem byla příjemně překvapena, jak snadno dokáže zaujmout i mladší čtenáře. Isabel Thomas skvěle kombinuje jednoduché a srozumitelné vysvětlení složitých témat s krásnými ilustracemi, které pomáhají dětem lépe pochopit abstraktní matematické pojmy. Děti se díky ní dozvěděly, jak čísla fungují ve světě kolem nás a proč jsou pro naše životy tak klíčová.

„Velká malá čísla“ je ideální volbou pro rodiče, učitele nebo kohokoli, kdo chce dětem ukázat, jak mohou čísla zjednodušit a osvětlit různé oblasti jejich života. Kniha nejen, že rozvíjí matematické myšlení, ale také zvyšuje zájem dětí o vědecké a technické obory, což je v dnešní době velmi cenné.

Čísla jsou všude kolem nás. Učení o číslech je matematika, která nám odhaluje vzorce a vztahy mezi čísly. Dává nám pochopit dějiny vesmíru.

I když možná nemáte rádi matematiku jako předmět ve škole, našla jsem způsob, jak si s čísly pohrát a pochopit některé zákonitosti. Kniha velká malá ČÍSLA s podtitulem Čísla, která tvoří náš svět je encyklopedie, která potěší jak velké, tak malé čtenáře, kteří mají rádi čísla. Už samotný „obsah“ je koncipován jako navigace, v níž si může čtenář vybrat, jestli začne knihu studovat kalendářem starověkých civilizací, osobami nadanými v oboru matematiky, tajnými šiframi, kapitolou o prvních mírách odvozených z přírody nebo dá přednost kapitole o vynálezu peněz. Samozřejmě, že každého může zajímat něco jiného, proto si každý najde v knize to své.

Mně nejvíc zaujala kapitola, v níž jsem si mohla s čísly hrát. Podle návodu jsem si vyzkoušela, jak funguje Kaprekarova konstanta. Ať jsem začala jakýmkoliv čtyřciferným číslem, vždy jsem došla k výsledku 6174.

Velkou úlohu v knize hrají ilustrace. Jsou dílem slovenské ilustrátorky Daniely Olejníkové.

Málokdo si uvědomuje, že čísla a čas jsou lidské vynálezy. Jsou to vynálezy tak velkého významu, že pomáhají více než 8 miliardám lidí žijících na Zemi uspořádat jejich životy. Odhalení matematických vzorců skrytých přírodě nám zase pomáhá vysvětlit historii naší planety i život na Zemi.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/martinamickova/neco-pro-velke-i-male-matematiky.Bg25010127