Nevrlý jednooký vlk v zoologické zahradě a malý africký chlapec, který ho upřeně pozoruje přes mříže. Co mu chce? To ještě nikdy neviděl vlka? Chlapec se ani nehne. Dívá se pozorně, doopravdy. V očích Modrého vlka se míhá zasněžená aljašská krajina, život v divočině i jeho zajetí člověkem. V očích dítěte se zrcadlí písečné duny a vyprahlé pláně savany, stopy války, která z něj udělala sirotka, i putování napříč kontinentem. Jsou jejich osudy tak rozdílné? Ani jeden z nich neměl na vybranou…
Pennacův příběh je palčivě aktuální: Co s lidským světem, plným sobectví, nezájmu a krutosti? Dokážou lidé žít v míru s přírodou, se zvířaty i se sebou navzájem? Pennacova odpověď je jasná: pokud si zachováme laskavost, věrnost, dětskou schopnost snít a ochotu naslouchat, dokážeme se změnit – a tedy i svět.