Blíží se Vánoce, a tak se dívám po knihách na toto téma. Něco se vždy najde, ale u mě vedou dětské knihy, a jednu z nejhezčích letos vydal Portál. Na první pohled mě zaujala ilustracemi. Příběh je vystaven a odvyprávěn stejně hezky. Moc se mi líbí hlavní myšlenka knihy. Je stějně důležité dávat dárky jako je dostávat.

V mém věku mám radost z každého dárku, protože za tím vidím hlavní myšlenku, a to udělat mi radost. Takže já někomu stojím za to, aby nad tím přemýšlel a dal mi dárek. To je úžasné. Já prostě tímto způsobem přemýšlím a těším se, že rozdám spoustu radosti. Nezáleží na hodnotě, ale na motivaci.

V příběhu je hlavní hrdina druhák Šimon, který jde s otcem večer vyvenčit pejska a na chvíli zůstane na náměstí sám. Stojí vedle dřevěného vyřezavaného betlému. V tom se stane zárak a figurka koledníka oživne. Začne si povídat se Šimonem a malinko si postěžuje, že spoustu lidí projde kolem, ale nikdo nedá žádný dárek figurkám. Šimon o tom hodně přemýšlí a spolu se sestrou a kamarády podarují figurky užitečnými dárky. A to se stane další zázrak, který si už musíte přečíst sami.

Příběh je moc hezky napsán a pochopí ho i malé děti. Začínající čtenáři si ho mohou sami přečíst, protože je tištěn velkými písmeny na kvalitním papíře a na každé straně jsou ilustrace.

Hodnocení: 90%

…i to jsou pro mě vánoční svátky. Hana Zobačová nám minulou portálovskou pohádkovou knihu přeložila a dnes držím v rukou její autorskou. Navíc tematickou k období, které už je za dveřmi. Pojďme si tedy ukázat, o čem jsou také Vánoce!

Máme totiž tendence vnímat je až příliš komerčně. Nakupovat kvanta jídla a věcí. Dostávat sami sebe pod tlak, že toho nemáme dost, že všechno není dokonalé. Mračíme se na sebe, utrhujeme, jsme vzteklí, agresivní, vystresovaní, nepříjemní… Nadechněte se, vydechněte a zastavte. Opravu o tomhle svátky jsou? Já už vím, že ne. Od roku 2017, kdy zemřela mamka, bych Vánoce s velkou chutí zrušila. Co ale čert nechtěl, cácorka je miluje, takže to dost dobře nejde. Pojímám je ovšem jinak. Stále je to pro mě hodně nostalgický a bolavý čas, nicméně i období, kdy zpomalím. Nešílím. Co stihnu, stihnu. Co nebude, to nebude. Protože to není o dokonalosti, nacpané lednici a dardě roztrhaného balicího papíru. Pro mě jde hlavně o společně strávený čas. O sledování pohádek pod teplou dekou. O společném pečení cukroví a dělání blbinek, jakož i o listování knihami.

Proč ten rozvláčný úvod? Protože i Hana Zobačová se vám/nám snaží ukázat, že se na Vánoce dá dívat i jinak. Lidštěji, poetičtěji, přínosněji a to nejen dětskýma očima. Co je podle vás podstatou Vánoc? Máte na to odpověď? Napadlo vás se nad tím někdy pozastavit nebo se taky necháváte strhnout stereotypy, které nastavilo vaše okolí?

Společně se školákem Šimonem se vydáme na večerní procházku, která nám nadhodí, že není důležité jen dostávat, ale také přemýšlet… spolupracovat… dávat… a úplně obyčejně být. Něžný poetický příběh s jemným nádechem magie s nenápadným poselstvím a krásnými ilustracemi. Přesně to je Zázrak o Vánocích.

Opakuji to v poslední době často a dnes to zazní zase – nic komerčního a o to jsem nadšenější, že je to z pera české autorky. Vše navíc doplněno jemnými a uhrančivými ilustracemi, které nejsou prvoplánově dětské, ale mají zvláštní kouzlo, zejména v očičkách zachycených postav. Nechci srovnávat, ale podobné pocity, jako obrázky Magdy Veverkové Hrnčířové ve mně vyvolávají ilustrace Heleny Zmatlíkové. Je to zvláštní hřejivé a přátelské cosi, co nejde slovně výstižně definovat.

Textu je tak akorát, aby si Zázrak o Vánocích dokázal sám přečíst i začínající malý knihomol. Cílovou skupinu bych viděla v rozmezí pěti až deseti let. Nenásilná, přesto podmanivá forma sdělení dělá ze zdánlivě jednoduchého příběhu něco nadčasově kouzelného, poučného a poklidného, co se nádherně hodí na společné čtení v adventním čase a následném povídání na libovolné vánoční téma, které může zahrnovat zvyky, betlém, rodinné tradice, menší filozofování (děti se totiž často umí pozastavit nad neuvěřitelnými věcmi), rozjímání a podobně.

Hodnocení: 5/5

První adventní neděle se kvapem blíží, tak myslím, že je nejvyšší čas na vánoční knížky pro děti. Tak pojďme na první letošní tip.

Vánoční příběh o Šímovi, který se jednoho večera vydá s tatínkem na procházku. Když dorazí na náměstí, stane se něco neuvěřitelného.

Jedna postava z dřevěného betléma si kýchne! Je to malý chlapec-koledník a dokonce i mluví…Táhne mu na krk, chybí mu šála. A nejen jemu…

Tímto zážitkem začíná jedno velké dobrodružství, kdy nejen Šimon, ale i jeho sestra a děti ve třídě dávají dohromady věci, které postavičkám z betléma chybí. Pastýřská hůl, rukavice, šátek,…

„Za chvíli byl betlém celý nazdobený a děti i s hlídačem podstoupily, aby si svoje dílo prohlédly.“

Příběh totiž nese jedno krásné vánoční poslání. A to, jak velkou radost máme, když něco darujeme druhým.

Ze začátku jsem byla k příběhu vcelku skeptická, zvlášť když se v textu objevilo pojmenování Marie jako Maruška. Ale byla to jediná, mně nesympatická pasáž. Jinak se příběh line ve velmi milém duchu. Líbí se mi přiblížení postaviček z betléma, originalita a opět ten přesah

Knížka obsahuje celkem 11 kapitol ideálních třeba na čtení před spaním.

Pro děti od 5 let.

(Moje doporučení - Knížka obsahuje poměrně dost ilustrací, takže bych četla klidně i mladším, jen možná pozor na množství přímé řeči. Té je tam poměrně hodně. Zároveň je vhodná i pro začínající čtenáře, vzhledem k velikosti písma.)

Znáte město proslavené právě betlémy?