Hroch je smutný. Někdo mu totiž řekl, že zelení hroši neexistují.

Jeho kamarádi se mu snaží pomoct. „Máme tě rádi takového, jaký jsi,“ říkají mu. Jenže hroch vidí, že oni vypadají přesně tak, jak „mají“, a on ne.

Tak smutně kráčí podél řeky , pozoruje rybky , které jsou každá jinak barevná, a ptáky , kteří zpívají každý svou písničku . A pomalu mu začíná docházet, že jinakost je vlastně nádherná věc.

Na konci zjistí, že být jiný znamená být jedinečný . A že právě to z něj dělá někoho výjimečného.

Krásný, jemný příběh o sebe-přijetí, odlišnosti a přátelství, který potěší malé čtenáře i rodiče

(Věk: od 4 let)

V nové knize Petra Horáčka řeší své trápení zelený hroch. Někdo mu totiž řekne, že zelení hroši neexistují. Ostatní zvířecí kamarádi se mu to snaží vymluvit. Ale to se to mluví žirafě, která je žlutá nebo slonovi, který je šedý jako všichni ostatní sloni.

Hroch je příliš smutný a neslyší, co za ním kamarádi volají. Později si ale všimne, že ryby ve vodě mají každá jinou barvu. Stejně jako ptáčci vypadají každý trošku jinak a jinak i zpívají.

Běží to říct kamarádům. Ti mu mezitím dovedli ukázat růžového hrocha. A představte si, že zelený hroch vůbec nevěděl, že mohou existovat i růžoví hroši!

Někdy se díváme kolem sebe a přesto nevidíme to důležité. Naštěstí existují kamarádi, kteří nás mají rádi takové, jací jsme.

Krásně ilustrovaná kniha s dobře vypointovaným stručným příběhem.

Český ilustrátor Petr Horáček je u nás doma velmi oblíbený. Přestože cácorka už nastoupila do třetí třídy, stále jeho tituly vyhledáváme. Ony totiž pohladí po duši a přimějí k zamyšlení i dospělého.

Osobité ilustrace doprovází příběh, který tentokrát otevírá téma jinakost. Něco, s čím se setkáváme všichni a velmi často. Nejde jen o to být jiný a připadat si proto sám, ale i cítit se kvůli tomu vykolejený a mimo. Co si v takovém případě počít? A je to opravdu záležitost negativní?

Pestrobarevná knížka vybízí k dialogu, který pomůže dětem nebát se odlišovat. Vše sděleno formou, která je jim šitá na mítu a jakou si oblíbí. Není to jen případ veselých barev a polidštěných zvířátek, ale i množství textu a jednohubková délka 24 stran. Zelený hroch se přidal na čestnou poličku hned vedle publikací Motýlek, motýl a Ztracená ponožka, což jsou momentálně dvě nejoblíbenější „Horáčkoviny“ u nás doma.

U Petra Horáčka nás baví a ohromuje nápaditost a především nadčasovost jeho kousků. Jejich sdělení, radost a společně strávený čas budou aktuální, hravé a důležité teď, stejně jako za deset či dvacet let. Nejde o komerční z prdu kuličku, po které za dva roky nevzdechne pes, protože ji převálcuje jiná. Svěží barvy a ilustrace, které působí plasticky, hřejivě, ale zároveň si zachovávají jistou dávku realističnosti, hrají prim a nepřestávají bavit. Jen tak dál!