Lynch, Charlotte; Kidd, Julia: Cvičení pro rozvoj řeči - autor recenze: Marie TěthalováTermín logopedická cvičení většině lidí připomene nácvik některé hlásky s použitím souboru slovíček, někdo se setkal s logopedickými sondičkami nebo vibrátorem. Abychom ale mohli nacvičovat výslovnost, musí se řeč dítěte nejprve vůbec rozvinout. Základní komunikační dovednosti se nedají rozvíjet klasickými logopedickými metodami, zde nám pomohou různé hry a zábavná cvičení.
Právě taková najdeme v knize Cvičení pro rozvoj řeči, která je určena rodičům a vychovatelům dětí do pěti let (cvičení jsou pochopitelně použitelná i pro starší děti s mentální retardací, zde rozhoduje mentální věk dítěte).
Preverbální řečové dovednosti ( např. oční kontakt, udržení pozornosti) cvičíme během hry se zvukovými hračkami, osvědčují se tradiční písničky a říkadla, leporela. Aby cvičení byla úspěšná, je nutné minimalizovat rušivé vlivy (třeba nenechávat stále puštěnou televizi). Ke cvičení dechu nám poslouží obyčejný bublifuk nebo trumpetka. Dítě by si nemělo vypěstovat tak nepříjemný zlozvyk jako je skákání do řeči, proto ho učíme střídat se v činnosti s někým jiným (teď hodím korálek do skleničky já, a teď ty!).
Řeč není nějaká samoúčelná dovednost, je dobré ji procvičovat v různých hrách. Pohybové hry procvičí koordinaci (i to je pro vývoj řeči potřeba), symbolická hra rozvíjí fantazii, kooperativní hra s jinými dětmi přirozeně učí používat řeč jako prostředek komunikace. Volná hra, při níž dítě mluví samo se sebou, dává prostor experimentování se zvuky a s jazykem. Důležité jsou i každodenní činnosti („pomoc“ dítěte při vaření a mytí nádobí je náročná pro rodiče, dítě ale přirozeně pochopí, odkud je jeho svačinka).
Vývoj řeči závisí na úrovni sluchového vnímání dítěte. Dítě by mělo být vedeno ke „zkoumání“ věcí kolem sebe, aby se naučilo spojit zvuk s jeho zdrojem. U dětí se sluchovou poruchou je pochopitelně vnímání zvuků obtížné. Zde se osvědčí využívat věci, které nejen slyšíme, ale můžeme je cítit tělem (věci, které při vydávání zvuků vibrují , jako pračka, některé telefony apod.). Hry na sluchové rozlišování pomáhají dítěti poznat i malé rozdíly mezi vnímanými zvuky. Děti s postižením mají často problém s fonematickou diskriminací (rozlišování hláskové struktury slova), proto autorky nabízejí rozvíjení této schopnosti také formou hry. Využívá se podobných slov s malým rozdílem (nos-nes, kos-kus).
Dalším krokem je vnímání lidské řeči, a tu se dítě naučí vnímat jen tehdy, když s ním okolí komunikuje. Malé děti se učí opakováním, jednoduché písničky a říkadla pomohou dítěti lépe vnímat hlas a rytmus řeči. Pomocí hry s předměty denní potřeby se dítě učí používat správné názvy věcí kolem sebe, pomohou také již zmíněná leporela, ale i návštěva ZOO, procházky v parku…
Důležitou součástí osvojování jazyka je zapamatování informací přijímaných zrakem a sluchem. Klasické Kimovy hry nebo pexeso dítě baví, a že si při nich nenásilně zlepšuje a rozvíjí i tuto důležitou dovednost, to ani nepozná.
Velkou předností Cvičení pro rozvoj řeči je to, že všechna cvičení vycházejí z běžných her a činností. Aby se ale cvičení řeči v denních činnostech neztratila, obsahuje kniha záznamové listy k poznamenání prováděných cvičení a pokroku dítěte v procvičované dovednosti. Všechny nabízené hry je jistě možné modifikovat, v tom může pomoci kniha Hry pro maminky s dětmi nebo Veselé hry s malými dětmi (Hanšpachová, Portál). Během cvičení řeči se může objevit problém z jiné oblasti vývoje (např. sebeobsluha, motorika). Kniha 260 cvičení pro děti raného věku (Strassmeier, Portál) obsahuje soubor cvičení pro děti s nerovnoměrným vývojem. Samostatnou kapitolou je i zde rozvoj řeči.
Rozvoj řeči dítěte je jistě velmi zodpovědná a důležitá součást výchovy, bylo by ale škoda, když by byl chápán jako nudná nutná činnost. Učení hrou je ale mottem Cvičení pro rozvoj řeči. Zábavné činnosti určitě potěší nejen děti, ale i rodiče a vychovatele.
autor recenze: Marie Těthalová