Mairowitz, David; Crumb, Robert: Kafka -
Jaromír KopečekOd dob revolučních přestalo býti čtení Kafkova díla podivnou libůstkou individuí, ukrytých před tváří občana v potu tváře budujícího světlejší zítřky pod vytahaným vlněným svetrem nejisté barvy, ale naopak, stalo se zcela nezbytnou součástí výbavy salónního i terénního intelektuála, jakož i libovolného individua předchozího napodobujícího.
Výše zmíněné potěšilo sice srdce znalců literatury, avšak před ostatní postavilo společenskou nutnost zjistit, cože se tam píše. Pro ty, kteří prošvihli sérii adaptací Kafkových románů v České televizi, vyšla kniha-komiks a musím říci, že je to nejlepší kus tohoto žánru, jaký jsem doposud četl. Téma - mistrův život a rozbor díla s obsahy významných děl - formě komiksu přímo nahrává a ilustrátor, Robert Crumb, je prostě výtečný.
A tak se svižně od úvodního seznámení s Kafkovou psychikou, přes legendu o Golemovi (se zmínkou o G. Mayerinkovi) čtenář dostane ke Kafkově rodině a politické situaci konce 19. století. Od všeobecně antisemitských nálad doby až po domácí utrpení páně Kafkovu s dominantním otcem rozloženy jsou úhelné kameny Kafkova charakteru, který čtenáři vzápětí přiblíží komiks na téma povídky Ortel. Franz Kafka dokáže v zimě plavat ve Vltavě, obléká se jako elegantní hejsek, ale cítí se jako esence úpadku, je nesebejistý, tělesno vyhledává jen ve veřejných domech a vztah ke svému tělu realizuje v dílech, jako je Proměna - další výtečný komiks. Téma proměny je ilustrováno i pozdní povídkou Doupě.
Kafka byl také fanouškem nejrůznějších ozdravných módních trendů, jako bylo cvičení u otevřeného okna, žvýkání každého sousta desetkrát, vegetariánství. (Zde si povšimneme, že otec Hermann se nevypracoval na majitele textilní galanterie z hluboké chudoby, jak bylo uvedeno o 43 stran dříve, ale byl synem řezníka.) Mezi pročítáním sionistických tiskovin volajících po fyzické zdatnosti (obecný duch vcelku souhlasný s trendem v árijském táboře) se Kafka zaobíral i myšlenkou na ženitbu. Následuje vykreslení vztahu s Felice Bauerovou a první projevy tuberkulózy.
Franz se odsuzuje k psaní a po ukončení studia práv na německé univerzitě v Praze nastupuje jako úředník do Dělnické úrazové pojišťovny pro Čechy v Praze, vlastně v rámci čehosi jako pozitivní diskriminace, jako příkladný Čech-Žid. Zde se stává zachráncem stovek životů a tisíců prstů, zejména zaváděním bezpečnostních opatření v dřevařském průmyslu.
Dalším rozvitím Kafkovy tvorby je téma moci, nadřazenosti a podřízení - komiks „V kárném táboře“. To už začíná První světová válka a pro židovské obyvatelstvo trudný problém volby favoritů. Komiks „Proces“. Je po válce. Němci a němčina padají z privilegovaných pozic. Čteme: Německy mluvící Češi byli hromadně propouštěni ze zaměstnání, ale Kafka, který mluvil česky a nikdy se nespojoval s jednou či s druhou stranou, byl výjimečně ušetřen. Ilustrační obrázek vysvětluje termín „Německy mluvící Češi“ transparentem „Pověste Židy“. [Dovolím si připomenout, že navzdory vypálení židovské radnice, patřili „čeští nacionalisté“ na ten nejméně antisemitský konec spektra, ostatně česká část pražské university byla první institucí oficiálně umožňující zapsat do kolonky národnost - židovská.]
Situace se v první republice uklidňuje a Kafka se v kavárně Arco seznamuje s Milenou Jesenskou , svou překladatelkou do češtiny, přítelkyní a předlohou Frídy v Zámku (pochopitelně i jako komiks). Téma Mileny Jesenské uvádí hlubší vhled do Kafkova vztahu k ženám, od komiksové ukázky akce „zrádné ženy“ Lenky z Procesu, přes bezejmennou pražskou prodavačku až po sestru Ottlu. Téma ženy pokračuje i po Kafkově odchodu do důchodu (v devětatřiceti), a to Dorou Diamantovou s níž odjíždí v roce 1923 do Berlína a sní o odjezdu do Palestiny. Namísto do Tel-Avivu však cestuje v dubnu 1924 do sanatoria u Vídně, kde v červnu umírá. Ještě před smrtí provádí korektury Umělce v hladovění.
A pak už jen doslov: Max Brod rediguje směs Kafkových nepublikovaných děl. Gestapo pálí rukopisy v berlínském bytě Dory. Kafkovy sestry a Milena Jeesnská končí v koncentračních táborech. S odstupem let nastupují v úvodu již naznačované disputace intelektuálů (opět úžasně graficky zpracované). Přídavné jméno kafkovský. Kafka sobě sám prvním kafkologem - Dopis otci. Vztah Kafky k Čechům, komunistů ke Kafkovi. Něco slintů o tom, jak je ta Praha teď odporně komerční, prý jako: „Oklahomské divadlo v přírodě“. Vítaná protilátka proti tomuto nevkusu: Společnost Franze Kafky.
Pro obdivovatele autorem, Davidem Zane Mairowitzem, tolik opovrhovaného putování s FK: Kde by bylo možné jej potkat? Kafka.org. Co dodat? Snad jen něco Kafky v češtině (i zde) anebo vietnamštině.