Tuto recenzi začnu přiznáním. Komiksy jsem nikdy nečetla, pokud tedy nepočítám Čtyřlístek. Vždycky mi přišly jako něco pro jiné lidi. Ale pak jsem narazila na tuto knihu. Celá je o mozku. O té neuvěřitelné hmotě o váze až 1,5 kilogramu, díky které teď čtete tyto řádky. Sní, miluje, zapomíná a ptá se sama sebe, kdo vlastně je. Existuje vůbec něco, co si zaslouží větší fascinaci?

Čtete a po několika stranách si uvědomíte, že i věda může být přirozená a pochopitelná. Neurokomiks – grafický román dvou doktorů neurověd – Hany Roš z Oxfordské univerzity a ilustrátora Mattea Farinelly z University College London. Životy obou autorů jsou velmi zajímavé a samy by vydaly na román. V tomto společném díle ale propojili vědu a umění a vznikl diamant v záložce popularizace vědy.

Mozek je složitý. To asi tuší každý z nás. Tento příběh je ale záměrně prostý. Anonymní hrdina se ocitne uvnitř vlastního mozku a putuje skrze něj jako skrze krajinu: neuronový les, synaptické šachty, elektrický oceán, jeskyně vzpomínek, hrad sebeklamu. Na každém kroku potkává bestie, obří chobotnice, mořské slimáky hrající na kytaru a velikány vědeckého výzkumu.

Kniha je rozdělena do pěti kapitol – Morfologie, Farmakologie, Elektrofyziologie, Plasticita a Synchronizace – a každá z nich vysvětluje velmi osobitým stylem části a funkce mozku. Roš a Farinella vytvořili z neuronů stromy, z hloubky paměti jeskyně a z klamů mysli strašidelný hrad. Vizuální metafory jsou přesné a současně poetické.

Velmi přínosnou je kapitola o farmakologii. Autoři vysvětlují, jak různé látky ovlivňují synaptický přenos: antagonisté prostě blokují přístup k receptorům; agonisté je otevírají. Možná to takhle bez kontextu a ilustrace zní příliš vědecky, ale je to cesta, jak vysvětlit reakce na alkohol, drogy nebo naopak detabuizovat využívání antidepresiv.

Neurokomiks může být průvodcem míst, kam byste se možná sami nikdy neodvážili. Po dočtení knihy se na své myšlenky a svět kolem budete dívat trochu jinak.

Ačkoliv kniha dělá maximum pro to, aby zpřístupnila složitosti mozku každému, doporučila bych ji čtenářům od 15 let.

Keď sa mi do rúk dostala kniha Neurokomiks od autorky Hany Roš a ilustrátora Mattea Farinellu, úprimne som nečakala, že ma až tak pohltí. Už po pár stranách som mala pocit, akoby som sa spolu s hlavnou postavou ocitla priamo vo vnútri ľudského mozgu.

Najviac ma prekvapilo, s akým veľkým záujmom ju čítal Danko. Sedel nad knihou úplne ponorený do príbehu, akoby ho doslova hypnotizovala. Stránku za stránkou obracal so zvedavosťou a nadšením, ktoré sa dnes pri knihách nevidia často. A priznám sa, že podobný pocit som mala aj ja. Dokonca som sa prichytila pri tom, že už asi dvadsať minút iba mlčky pozerám na ilustrácie a jednotlivé detaily s nemým úžasom. Kresby sú totiž neuveriteľne originálne a živé – človek má pocit, že mozog je zrazu úplne nový fascinujúci svet.

Veľkou prednosťou knihy je to, že dokáže zložitú tému neurovedy vysvetliť jednoducho a zábavne. Nie je to suchá náučná literatúra, ale dobrodružstvo plné fantázie, ktoré prirodzene prebúdza zvedavosť. Čitateľ sa nenásilne dozvedá, ako fungujú neuróny, pamäť či ľudské myslenie a pritom má pocit, že číta napínavý príbeh.

@nakladatelstviportal

Co se děje v hlavě, když přemýšlíme, učíme se nebo si něco pamatujeme? A jde vůbec složité věci z neurovědy vysvětlit tak, aby jim rozuměl každý? Jasně, jde

Neurokomiks je fajn kniha, která propojuje svět neurovědy a komiksu. Nejde o klasickou odbornou publikaci, složité fungování mozku vysvětluje pomocí příběhů, ilustrací a jednoduchého jazyka. Díky tomu dokáže čtenáře vtáhnout i do témat, která by jinak působila náročně.

Velkou předností knihy je srozumitelnost a vizuální zpracování. Informace jsou podané hravě, ale věcně. Čtenář si lépe zapamatuje principy díky propojení textu a obrazu.

Méně silnou stránkou může být to, že pro někoho, kdo už se v neurovědě orientuje, může působit příliš zjednodušeně... což právě pro mě, jako pro biologa působí, ale zároveň mi umožňuje diferenciovat výuku tak, aby ji chápali moji žáci na ZŠ. Kniha je ale jasně zaměřená na popularizaci, ne na přesnou a odbornou hloubku.

Pro koho je kniha?

• pro studenty
• pro učitele, kteří chtějí zjednodušit výuku
• pro každého, kdo se zajímá o fungování mozku
• pro čtenáře, kteří mají rádi vizuální a „lehčí“ formu naučné literatury

Kdy se bude hodit?

• do výuky (biologie, psychologie, mediální výchova)
• jako doplněk k probíranému učivu o mozku
• pro domácí čtení, když chceš pochopit složitá témata jednoduše
• pro motivaci žáků, kteří se jinak naučné texty bojí číst nebo jim připadají nudné

Proč se hodí učitelům?

Neurokomiks je pro učitele velmi praktický nástroj.

Umožňuje:

• vysvětlit složité pojmy jednoduše a názorně
• zapojit vizuální učení (žáci si lépe pamatují obrázky než text)
• probudit zájem i u méně motivovaných studentů
• propojit biologii s „reálným životem“ a fungováním mozku

Díky komiksové formě může sloužit jako vstupní bod k tématu, které by jinak bylo pro žáky příliš abstraktní.

Neurokomiks je originální a přístupná kniha, která dokáže otevřít dveře do světa neurovědy i úplným laikům. Je ideální jako most mezi odborným světem a školní výukou.

#nakladatelstviportal #tipynaknihy #kniznitipy #tipydovyuky #biologie