Tato kniha, vyšlá v ediční řadě Seznamte se, věnované obrázkovému zpracování nejrůznějších vědních oborů (tedy jakési populárně vědecké comiksy), je dílem anglického psychologa Bensona a výtvarníka Van Loona. Ilustrativně-vizuální pojetí popularizace jakékoli vědy je spojeno s řadou vážných problémů, které se podaří vyřešit všechny jen zřídkakdy. Především vyžaduje velmi úzkou spolupráci autora textu a jeho výtvarníka, podobnou souhře sportovních dvojic, např. v tenisovém deblu. Dále vyžaduje náročné převedení konkrétních dějů a abstraktních pouček do formy obrázkové komunikace tak, aby obraz vyjadřoval podstatu sdělovaného a aby tomu čtenář rozuměl. Nezanedbatelným aspektem je ovšem i styl a vtipnost zobrazení daného textu. Soudí se, že popularizace vědních oborů založená na takové vizuální komunikaci autora se čtenářem může být velmi působivá a úspěšná, neboť je to jakási analogie didaktického principu názornosti: to, co je dáno názorně se lépe chápe i pamatuje. Při četbě naší předmětné publikace si lze tedy položit otázku zda se vše výše uvedené jejím autorům zdařilo a lze na ni odpovědět, že je to dílo po všech výše uvedených stránkách zdařilé.
Dalším aspektem věci je obsahová struktura této knihy o psychoterapii, která má jednak podat její podstatné teoretické poučky a ozřejmit způsoby její praxe. To je neméně obtížný úkol, neboť existuje celá řada významných směrů v psychoterapeutické teorii i praxi. Autor se tu pokusil o referovat o všech významných psychoterapeutických směrech a jejich technikách (tak se tu čtenář seznámí s racionálně emoční behaviorální terapií, humanistickou rogersovsou terapií, Perlsovou gestalt terapií a ovšem i s terapeutickou metodou klasické Freudovy psychoanalýzy a s dalšími, zejména současnými směry, jakož i s poměrně velkým spektrem psychoterapeutických technik, hypnózou a vnitřní sensibilizací počínaje a technikami pracujícími se smíchem a s energiemi (jako je např. Bachova metoda květinové terapie) konče. Čtenáři je umožněno i nahlédnout do psychoterapeutického prostředí léčebných ústavů, seznámit se s kulturními aspekty psychoterapie a její etikou. Je tu mnoho informací a podnětů k přemýšlení pro laiky i profesionály.
Podle autora psychoterapie znamená „léčbu „prostřednictvím duše“, ale „v praxi je to léčba nemocí s použitím psychologických metod – spolu s čistě biologickými léčebnými postupy nebo namísto nich“, ale „je málo shody v tom, co všechno mezi tyto metody patří“. Objektem psychoterapie jsou různé psychické a psychosomatické poruchy. Bezprostředním cílem psychoterapie (stejně jako somatické medicíny) není vždy vyléčení, ale spíše „strategické zvládání kvality života“.
prof. PhDr. Milan Nakonečný
