Kniha vyšla v oblíbené ediční řadě „Seznamte se…“, která populární a téměř komiksovou formou přináší širokému okruhu čtenářů přístupné úvody do různých vědních oborů, ale i děl významných vědců a filosofů. Je dobré vědět něco o umění, protože kladný vztah k němu obohacuje život (vnímání uměleckých artefaktů je zdrojem zvláštního potěšení, kterému se říkalo estetické cítění). A je také dobré vědět něco o moderním pojetí umění, abychom nestáli v rozpacích a údivu před artefaktem, který je vydáván za umělecký a my se přes veškeré vynaložené úsilí z něho nemůžeme potěšit. Teorie umění totiž prošla velkým vývojem a její hlavní koncepční kategorií už není krása jak tomu bývalo kdysi. Umělecký artefakt nemusí být krásný a doba experimentální estetiky krásna je už téměř zapomenuta.
Zásadní otázkou je, jak se autorům této knihy, filosofu Sturgisovi, ilustrátorce Turnerové a pedagogu Osbornovi (který v dané ediční řadě už vydal Filozofii a podílel se na vydání Sociologie) podařila úzká kooperace, nezbytná pro to, aby kniha tohoto náročného polygrafického druhu byla úspěšná. Další otázkou je, jak kresebně ilustrovat abstraktní teoretickou tezi, nebo řadou několika kreseb vyjádřit celé historické období nebo umělecký směr. Mezi čtenáři této knihy nebude jistě jednotný názor zde se to tu podařilo, ale je možno říci, že se autorské trojici, podařilo předvést labyrint současných teorií umění. Dospěje totiž k závěru, že – jak se říká na konci této knihy: „Nacházíme se nyní v kultuře, která vytvořila tolik protichůdných teorií o tom, co je umění, a tolik různých uměleckých postupů, že lze již jen těžko říci, co vlastně je umění“.
A tak, ačkoli se čtenář nedozví co je vlastně umění, bude po celou dobu četby této knihy, v jistém smyslu velmi napínavé, provázen tolika zajímavostmi, že knihu přečte, tak říkajíc jedním dechem a že se k ní bude vracet tak často, jak často se bude setkávat s moderním uměním a bude tu hledat odpovědi na své pocity ze setkání s ním. Dozví se opravdu mnoho, např. se seznámí s psychoanalytickým pojetím motivů umělecké tvorby, s analýzou základních uměleckých směrů, s „podivnou teorií abstraktního umění“, s postmodernismem, s myšlenkou, že „každý může být umělcem“ a s mnoha dalšími invencemi, teoriemi a koncepty. Kniha je skutečným průvodcem labyrintem minulého i současného výtvarného umění a číst ji rozhodně není ztracený čas, neboť se s uměním i „uměním“ často setkáváme a klademe si otázku co je co.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný
