Je to krátké, pravdivé a smutné zjištění: Velká část knížek se docela dobře obejde bez ilustrací. U naučných titulů, s výjimkou dětských publikací nebo obrazových atlasů, je to skoro pravidlo. Proti většinovému proudu se už od roku 2001 snaží jít nakladatelství Portál se svou překladovou edicí Seznamte se… Pro ni je typická lehká nadsázka a hlavně snaha obrázky co nejvíc podkopat dominanci textu. Vzniklý mix má přiblížit různé vědní obory nebo myšlenky světových osobností. Zatím poslední díl nese název Východní filozofie.
Dotaz zvědavé dívenky ze Západu: Lze tedy říci, že buddhismus, hinduismus a všechny tyhle nejrůznější filozofie a školy jógy, bhakti, višnuismu a džinismu vyjadřují jednu základní filozofickou ideu? Reakce Ganéši, boha se sloní hlavou: Jak říkají velcí mudrci, ano i ne, nebo v některých ohledech vůbec ne a jiných ano, ale v podstatě tomu tak snad je.
Ukázku z knihy lze parafrázovat do otázky pro Komiksárium stěžejní, totiž zda portálovská řada vyjadřuje jednu základní (rozuměj komiksovou) ideu. Vzhled klasických paperbacků, formát, černobílá úprava a rozsah kolem sto osmdesáti stránek je vždy stejný. Co se týká obsahu, tak různí autoři si v různých portálovkách počínají různě. Vesměs se jedná o originální směs krátkých textů, ilustrací, stripů a komiksových pasáží s typickými bublinami. S odkazem na zmíněný Ganéšův proslov bych mohl řici: Portálovky jsou i nejsou komiksy, v některých ohledech jimi jsou zcela určitě, v jiných ne, ale v podstatě to kreslené seriály snad… nejsou. Vše přitom záleží na úhlu pohledu, konkrétní knížce i výřečnosti zastánců toho kterého názoru. Komiksovou obhajobu by šlo postavit třeba na tom, že samo nakladatelství Portál propaguje své publikace jako komiksy a některé tituly edice Seznamte se… katalogizační autorita Národní knihovny ČR zaevidovala do říše devátého umění. Četné ilustrace mohou být vykládány jako jednotlivé sekvence stříhané od aspektu k aspektu dle pátého dělení vlivného Scotta McClouda a texty se mohou interpretovat jako komentáře k obrázkům. Pro teorii, ať už se jedná o filozofii, komiksologii nebo komiksovou filozofii obecně platí, že nacházení nových témat ke zkoumání je někdy minimálně stejně důležité jako hledání odpovědí na ně. Z této perspektivy má hraniční edice Portálu v českých komiksových kruzích své jedinečné místo.
Dosti rozumbradování. Hrstka odvážlivců, která klikla na tento příspěvek a prokousala se jím až sem, má plné právo dozvědět se něco konkrétního o recenzované příručce. Novinka Východní filozofie je určena zejména laikům jako úvod do problematiky. Na začátku se snaží autoři filozofii východu obecně definovat, krátce ji odlišit od západní filozofie a vytyčit ji zeměpisně. Z důvodu kompaktnosti a limitujícího rozsahu knihy je zcela vynechán myšlenkový odkaz například Egypta, Persie nebo islámu. I tak je záběr celé publikace úctyhodný, když obrací pozornost od starověku po dnešek na dění v Indii, Číně, v menší míře si odskočí i do Japonska. Zcela zásadní prostor je věnován trojlístku mudrců Buddha, Lao-c´, Konfucius (všechny pány můžete znát z druhého dílu Komiksové historie světa od Larryho Gonicka).
Pro Asii je všeobecně velmi důležitá tradice, takže většina myslitelů pokračovala v interpretaci učení některého z uvedených tří mistrů. To platí bez rozdílu u japonského zenového učitele Dógena z třináctého století jako u komunistického ideologa Mao Ce-tunga.. Tento konzervatizmus je snad jediné pozitivum, které hraje do karet každému, kdo přijde s odvážným nápadem napsat stručnou nalejvárnu o východní filozofii. Těžkostí je mnohem více, protože průměrný Evropan neví skoro nic o historii a kultuře vzdálených zemí, asijské chápání světa se dosti liší od našeho, východní myšlení je hodně propojené s mýty i náboženstvím a problémy přináší i překlad filozofických termínů z exotických jazyků.
S výše napsanými nástrahami se rozhodl poprat tandem spisovatel Richard Osborne a výtvarník Borin Van Loon (už od nich vyšla polokomiksová Sociologie). Od Richarda Osborna můžete znát i tématem velmi blízkou starší portálovou Filozofie, která se zaobírá prakticky jen euroamerickým intelektuálním prostorem. Když dáme obě filozofické knížky vedle sebe, tak na první pohled jsou pro Východní filozofii z hlediska úpravy nejtypičtější téměř celostránkové obrázky opatřené komiksovými bublinami – u Filozofie zas spíše čistokrevný komiks střídají úseky s jasně dominantním textem. Filozofii Osborne pojmul pro racionalistický Západ příznačně – jako výčet osobností, z nichž řada se snažila o svůj nový originální výklad světa. Dynamický střet silných individualit je požehnáním pro humornou až lehce nekorektní edici Seznamte se… . Spisovatel (nebo spíše scenárista?) toho využil beze zbytku a dobře mu sekundoval i kreslíř v úloze velmi schopného karikaturisty.
V novince Východní filozofie je konkrétních postav méně, většina pochází z dávné minulosti, velký důraz je kladen na přiblížení východní mentality, obrázky jsou ve své většině převzaté ilustrace, staré tisky a fotografie z jiných pramenů. To vše ve výsledku přináší méně příležitostí pro nadsázku. Méně příležitostí ovšem neznamená, že nové portálovce chybí vtip. Namátkou je třeba kouzelná ilustrace, na které se estrádně žoviální konferenciér vědomostního pořadu ptá skupiny východních mudrců-soutěžících na to, co znamená filozofický pojem bráhma. Každý odpoví jinak, moderátor se tedy na dalším obrázku podívá na kartičku se správnou odpovědí. Papírek je ale prázdný, protože otázka nemá jasné řešení. Jinde zas na kresbě meziválečné kavárny se několik hostů nad kávičkou dohaduje o rozdílech mezi buddhismem a védským myšlením. Do rozhovoru se jakoby nic zapojuje i samotný Buddha v převleku za kravaťáka v obleku. A tak by šlo ve vypočítávání zábavných poťouchlostí pokračovat.
Na závěr doufám, že můj článek nepřivodí jakoukoliv újmu těm, které pokládám za typické čtenáře kreslených seriálů. Někomu s naturelem Lízi Simpsonové by má recenze, a hlavně Filozofie a Východní Filozofie, mohly přijít vhod. A co že je ve skutečnosti ta zmíněná bráhma? Je to nejvyšší realita? Ryzí absolutní vědomí? Má definovatelné vlastnosti nebo ne? Údajně na správnou odpověď přišel mudrc s rozkošným jménem Jádžňavalkja, který řekl, že bráhma je NETI-NETI (Ani to, ani ono). Analogicky jsou portálovoky taková NETI-NETI mezi klasickými knížkami a komiksy. Výstižněji to zkrátka vyjádřit nelze.
Jan Samohejl
Zdroj: http://www.komiksarium.cz/
