Sigmund Freud v novém kabátku. Pohled recenzentky.
Existuje mnoho knih, které je žádoucí přečíst pro získání základního literárního a všeobecného přehledu. A zrovna tato kniha pana Freuda mezi ně rozhodně patří.
Pan Freud je zásadní postavou minulého století. Knihu Psychopatologie všedního života napsal v roce 1901 a patří k jeho stěžejním dílům. Letos ji vydalo nakladatelství Portál, které svým edičním plánem těší čtenáře už 25 let.
Psychopatologie všedního života není oddychovou četbou. Kdo po takové prahne, ať sáhne po příloze nedělních novin. Přesto se oproti jeho jiným knihám čte snadněji. Snad díky velkému množství praktických příkladů.
Jak už to tak u pana Freuda bylo, vysvětlení měl vždy na všechno. Nic se neděje náhodně. Ba dokonce ani běžné každodenní omyly typu přeřeknutí či přepsání. Ví, proč jste omylem vystoupali do špatného patra, či proč vám v latinském citátu vypadlo slovíčko. Autor je takovou kapacitou, že nám na několika stranách dokáže se sebevědomou zdvořilostí jemu vlastní popsat, proč jsme se přeřekli a i důvod zvolení náhradního slova.
„Mladý muž povídá sestře: „S D-ovými jsem se úplně rozešel, už je ani nezdravím.“ Ona na to: „To je vůbec pěkná chláska.“ Chtěla říci cháska, ale do omylu v mluvě vtěsnala ještě dvě okolnosti, že její bratr počal kdysi flirtovat s dcerou této rodiny a že se o té dceři nyní vypráví, že má v poslední době nějakou nedovolenou lásku.“
Život mezi Jungem a Freudem. Kniha inspirovala film.
Zdánlivé maličkosti, kterým často nevěnujeme v životě žádnou pozornost, jsou pro Freuda základním diagnostickým kamenem, na němž jako na piedestalu dokáže vystavit model vaší osobnosti včetně všech patologií. Některá jeho vysvětlení mohou působit vykonstruovaně, ba až komicky. Berme ale v potaz stáří knihy a tudíž i myšlenek, jež nese. Sám autor si je mnohdy vědom síly svých tvrzení:
„Obávám se, že jsem byl se všemi dosavadními příklady banální. Ale mohu být jen spokojen, narážím-li na věci, které každý zná a každý chápe stejně, protože je mým úmyslem sebrat a vědecky zhodnotit jen to, co je všední. Nechápu, proč by věda měla odmítat onu moudrost, která je sedlinou obecné životní zkušenosti.“
Psychopatologie všedního života není knihou, kterou zhltnete na jeden zátah. A pokud ano, tak vám mnoho důležitého unikne. Je to přesně ten typ knihy, do kterého si dovolím lehce tužkou označovat odstavce, které mě zaujmou a pak se k nim vracím. Vytahuji je jako miniaturní šuflíčky vzácného sekretáře. Když mě chytne freudovská nálada, tak si je prohlížím a přemýšlím o nich. Ač se vám mohou zdát některé jeho myšlenky v dnešní době úsměvné, mějte stále na mysli ročník jeho narození. Jeho dílo považuji za zásadní pro všechny ba i laické zájemce o psychologii a psychiatrii, stejně tak tak pro zájemce o historii, medicínu či literaturu.
Tato publikace může být příjemným úvodem do rozsáhlého díla známého vídeňského psychiatra. Existuje mnoho knih, které je žádoucí přečíst pro získání základního literárního a všeobecného přehledu. A zrovna tato kniha pana Freuda mezi ně rozhodně patří.