„Nevědomá činnost davů, vstupující na místo uvědomělé činnosti jedinců, je jedním z hlavních znaků současné doby.“ Neuvěřitelné, že tuhle větu napsal Gustave Le Bon roku 1895. Jeho Psychologie davu dnes vychází česky.
Gustave Le Bon žil v dobách, kdy šlo být amatérským fyzikem, psát o hygieně vojáků a na cestách popisovat buddhistickou architekturu Orientu. Šíře jeho vědomostního záběru je udivující, nejvíce se ale soustředil na oblast sociální psychologie a sociologie. Jeho Psychologie davu je založena na chování davu za francouzské revoluce. Podle něj je dav shromážděním podléhajícím snadno sugesci a není schopen si utvořit vlastní názor na nic, protože každý názor je mu imputován zvnějšku. Dav aktivuje spící nebo utlumené instinkty.
Jak veřejné mínění ovlivňují média, psal Walter Lipmann už ve 20. letech.
Le Bonovy teorie byly důležitým a silným impulzem ke studiu davového chování, protože dvacáté století poskytlo v tomto ohledu mnoho materiálu – davy měnící své chování pod vlivem masových médií, davy projevující se v podobě stávek, demonstrací, protestů, happeningů, pochodů nebo davové jednání vedoucí k násilí.
1. Vůdcové davů
Jakmile je shromážděn určitý počet živých bytostí, ať jde o dav lidí, nebo stádo zvířat, počnou pudově podléhat autoritě určitého náčelníka.
Maslowova teorie lidských potřeb poprvé v češtině
V lidských davech je skutečný náčelník často jen vůdcem, ale jako takový hraje značnou úlohu. Jeho vůle je jádrem, kolem kterého se formují a sjednocují názory. Tvoří první zárodek formace heterogenního davu a připravuje jeho organizaci jako sektu. Zatím jej řídí. Dav je otrocké stádo, jež se nemůže obejít bez pána. Vůdce sám bývá obyčejně z počátku jedním z vedených, z těch, kteří byli hypnotizováni ideou, jejímž apoštolem se později stane. Ovládla ho tou měrou, že vše mimo ni v něm mizí a každý opačný náhled se mu zdá klamem a pověrou. Takový byl např. Robespierre, ovlivněný filozofickými idejemi Rousseaua a užívající k jejich propagaci metod inkvizice.
Psychopatologie všedního života – Freudův nejznámější spis
Vůdcové nebývají zpravidla muži myšlenky, ale činu. Jsou málo prozíraví a nemohou ani jinak, poněvadž prozíravost vede obyčejně k pochybnostem a nečinnosti. Vycházejí z lidí nervózních, podrážděných a polopomatených, kteří se pohybují na hranici šílenství. Ať je idea, kterou hájí, nebo cíl, který sledují, sebenesmyslnější, každá rozumová úvaha se rozbíjí o jejich přesvědčení. (…) Síla jejich víry dodává jejich slovům velikou sugestivní moc. Množství lidí vždy poslouchá člověka obdařeného silnou vůlí. Lidé shromáždění v davu ztrácejí veškerou svou vůli a instinktivně se obracejí k tomu, kdo ji má.
Knihu Psychologie davu koupíte zde