Máloco potřebuje dnešní doba, v níže se na nás přinejmenším z médií valí spousta násilí , nepochopení, a to i schválně podněcovaného, tak moc, jako empatii. Každé dítě se se schopností empatie rodí – ale ne každé ji dokáže rozvinout. Aby toho dosáhlo, musí všichni, kdo se na výchově podílejí, dětem s tímto úkolem pomoci - s tím zase pomůže naše kniha Trénink empatie u dětí.
Podle dánských autorů, mezi nimiž je i slavný a v současnosti snad nejpřekládanější a nejčtenější dánský spisovatel Peter Høeg, je nejdůležitější schopností, kterou v dnešní době potřebujeme rozvíjet, schopnost spočinout v sobě. To znamená spočinout v jádru své bytosti, což je jediné místo, odkud se člověk může hlouběji vztahovat k ostatním lidem i ke svému okolí. Empatie je pak jedním ze způsobů, jak se spočinutí v sobě může v našem kontaktu s ostatními projevovat. Vlohy k empatii a spočinutí v sobě jsou nám všem vrozené, ale tyto vlohy je možné a nutné rozvíjet a cvičit.
Není náhodou, že kniha vznikla v Dánsku. Ve školách tam mají povinné hodiny empatie. Možná i proto jsou Dánové jedni z nejšťastnějších lidí na světě. Více se dočtete zde.
Kniha Trénink empatie u dětí je rozdělena do tří částí, z nichž první, „Základy empatie“, popisuje základní stavební kameny mezilidských vztahů, druhá, „Empatie a trvalá udržitelnost“ pojednává o tom, jak důležité je, aby i celá lidské společenství rozvíjela empatii. Třetí část knihy obsahuje přímo cvičení pro trénink empatie.
Kniha je sice v nejhlubším smyslu určena dětem, ale formulována je jazykem pro dospělé, kterým má pomoci se naučit děti k empatii vést. Využijí ji tedy v první řadě vychovatelé a učitelé, ale i rodiče.
Kreativita je v určitém smyslu hůře uchopitelná než pocity srdce, především pokud jde o možnost nalézt v těle nějaký bod, ke kterému bychom ji vztáhli. Mnoho dětí i dospělých si kreativitu spojuje s oblastí krku a úst, což pochopitelně souvisí s tím, že tam vzniká řeč a zpěv, což jsou primární způsoby našeho vyjadřování.
Abychom si uvědomili svůj kreativní potenciál, je vhodné postupovat takto:
4.1 Začínáme jazykem, uvědomíme si nebo upozorníme děti na to, že když někomu odpovídáme nebo vůbec když mluvíme, jednáme kreativně.
Při mluvení tvoříme jazykový fenomén, který tu dosud nebyl. Děláme to bezprostředně a přirozeně a zpravidla tomu nevěnujeme jedinou myšlenku.
To samé platí o pohybu, sebemenší přesun v prostoru, chůze nebo běh v sobě obsahuje kreativní přizpůsobení našemu fyzickému okolí.
Zní to možná banálně. Lidé si však běžně neuvědomují, že valná většina našeho konání je založená na naší schopnosti proměňovat se vteřinu za vteřinou.
A tady se nám přímo nabízí následující cvičení:
4.2 Pustíme se do nějaké činnosti tradičně považované za kreativní, jako je například kreslení, zpěv nebo tanec. Během této činnosti si neustále uvědomujeme, že právě teď něco tvoříme.
Toto cvičení dobře dokládá, že naše návrhy nepředstavují v dlouhodobé perspektivě nějaký nový obor nebo disciplínu, ale spíše zostřenou pozornost věnovanou tomu, co už stejně děláme.
Mohlo by vás také zaujmout: Relaxační desetiminutovky s dětmi v MŠ.
Většina z nás se denně věnuje nějaké kreativní činnosti. Děti mají každý den ve školách a v kroužcích na programu malování, hudbu nebo tanec, stejně tak většina dospělých má nějaký koníček s kreativními rysy. Všichni se každopádně musíme vypořádat s vařením, úklidem a řešením nečekaných potíží, což jsou všechno aktivity vyžadující určitou dávku fantazie.
V takových situacích se můžeme potěšit tím, že si v určitém bodě na okamžik uvědomíme, že právě nyní nás něco nového napadá a právě teď jsme kreativní. Na chviličku přesuneme část pozornosti od toho, čím se zabýváme, od špaget, šroubováku, kontrabasu nebo lepicí pásky, k prožitku a radosti nad tím, že člověk není naprogramovaný automatický stroj ani zvíře odkázané na instinkty. Jsme lidé, kteří mohou rozvíjet svou fantazii, a přesně to také právě děláme.
Je dobré si to formulovat slovy a svým dětem říct třeba: „Všimly jste si, že si teď právě hrajeme? Přesně takhle tohle jídlo ještě nikdy nikdo neuvařil.“ „Právě teď si vlezeme do postele / skočíme do bazénu a uděláme něco, co jsme ještě nikdy nedělali!“
Toto cvičení poukazuje na základy, na kterých stojí naše kreativita. Může nám přinést zážitek, že vynalézavost je něco, co námi spontánně proudí. A při hlubším zkoumání poznáme, že nápady vlastně není třeba nějak složitě hledat, ale že pouze stačí nebránit jim v tom, aby přišly. Zjistíme, že snaha o obrodu v našem životě spočívá především v osvobozování se od napětí a blokací stojících v cestě spontánní kreativitě.
Knihu Trénink empatie u dětí koupíte na našem e-shopu.