Ale jak vlastně proces rozhodování funguje a co ho ovlivňuje? Proč se dnes rozhodneme takto – a zítra úplně jinak? Rozhodují se ženy jinak než muži? Jsou spontánní rozhodnutí lepší než ta důkladně promyšlená? A pokud ano, proč? Kniha Jak jsem šel pro mléko a vrátil se s kolem se v první části zabývá (nejen) výše uvedenými otázkami a hledá na ně odpovědi, ve druhé pak nabízí konkrétní praktické techniky a metody, jež mohou čtenářům rozhodovací proces usnadnit. Pojmenovává rovněž typické chyby, jichž se při rozhodování dopouštíme, a ukazuje, jak se jim příště můžeme vyhnout. K lepšímu pochopení vlastních cílů a tedy i ke snazšímu rozhodování napomůže i několik testů. Jedná se o velmi praktickou a zábavně napsanou knihu nejen pro ty, kdo mají s rozhodováním problémy. 

Ukázka z knihy:

OTESTUJTE SE:
JSTE MAXIMALISTA, NEBO „SATISFICER“?
Pročtěte si prosím pozorně následující údaje a potom vepište své hodnocení
ve stupnici od jedničky (rozhodně ne) k sedmičce (rozhodně ano):

Máte zakřížkováno? Teď už jen stačí sečíst všechny číselné hodnoty a vydělit je číslem 13:
 Je-li vaše hodnota 4,75 a výše, patříte k maximalistům.
 Je-li vaše hodnota 3,25 a níže, patříte k „satisficerům“.
 Máte-li hodnotu mezi 3,25 a 4,75, jste smíšený typ.

Maximalista: Člověk náležející k tomuto rozhodovacímu typu se řídí zásadou všechno, nebo nic. Před nákupem si s puntičkářskou důkladností prostuduje testy a reference o výrobku a pídí se
po té nejlepší nabídce až k naprostému vyčerpání všech zúčastněných. Přitom většinou bezděky očekává, že všichni kolem něj jsou posedlí tímtéž perfekcionistickým puzením. A přece je maximalista navzdory veškerému úsilí vloženému do hledání správného rozhodnutí neustále sužován pochybnostmi. Někde tam venku by se přece jen mohlo nabízet ještě něco lepšího. Maximalisté jsou proto náchylnější k rozhodovací paralýze, odkládání a obcházení rozhodnutí. Ve srovnání se „satisficery“ se sice objektivně rozhodují lépe, mají však větší sklon k nespokojenosti.
Jejich velkou předností je, že se rychle nevzdávají a snaží se vytěžit z dané záležitosti to nejlepší.

Satisficer: Člověk řadící se k tomuto rozhodovacímu typu se smířil s tím, že v životě nemůže pokaždé dostat jen to nejlepší. Domnívá se, že plně postačí, je-li něco dobré. Satisficer proto
hledá pouze do okamžiku, než najde možnost, která odpovídá obecným měřítkům dané věci. Přitom si uvědomuje, že nekonečné hromadění informací od určitého okamžiku už dále nepomáhá, ale znamená jen zbytečnou námahu. Následné pochyby jsou mu spíše cizí. Neznamená to však, že by byl méně ctižádostivý než maximalista. Prostě jen ví, co chce a co mu stačí.

Jochen Mai je ekonomický novinář a soukromý poradce pro oblasti social media, corporate blogs, employer branding a komunikace na sociálních sítích. Vyučuje rovněž na vysokých školách. Jeho blog karrierebibel.de získal v roce 2009 cenu Lead-Award. Je žádaných řečníkem, účastníkem diskusí a odborníkem na sociální média. Vydal řadu úspěšných knih

Přečtěte si také knihu Rozhodování a intuice.

Rozhodování se zkrátka nevyhneme. To, že se nejprve rozhodujeme podvědomě a teprve následně se snažíme protlačit výsledek racionálním „volbomatem“ tak, aby volba nakonec vypadala logičtěji a moudřeji, se netýká jen a pouze naší maličkosti, nýbrž i naší nejlepší kamarádky, snoubence, manžela, kolegy z práce nebo šéfa. Občas také své rozhodnutí změníme, jakmile zjistíme, že by při bližším zkoumání neobstály argumenty, které synapse v našem mozku dokážou jen stěží propojit.

Techniky rozhodování:
Seznam pro a proti
Seznam Benjamina Franklina
Rozhodovací strom
Rozhodovací myšlenková mapa
Rozhodovací matice
Metoda Zvaž všechny skutečnosti
Metoda Zvaž to nejlepší
Plátková metoda
Změna hlediska
Analýza To nejlepší / To nejhorší
Rozhodovací otázky
Metoda cestování časem

Knihu Jak jsem šel pro mléko a vrátil se s kolem koupíte na našem