Jungova Kniha obrazů – prolínání výtvarna a psyché

V těsném závěsu za původním německým vydáním vychází náš překlad unikátní edice dosud neznámých terapeutických obrazů Jungových pacientů nazvaný KNIHA OBRAZŮ. Fascinující pohled do Jungovy psychologické kuchyně, pozoruhodná díla stojící na pomezí umění a terapie. A taktéž svérázná ilustrace dějin první poloviny 20. století.

Základ výpravné publikace, která je zároveň katalogem obrazů k výstavě (psali jsme zde), tvoří sbírka obrazů Jungových pacientů a pacientek. C.G. Jung Kniha obrazů psychologie psychoanalýza hlubinná terapie výtvarné uměníZatímco v Jungově institutu v Curychu je jich shromážděno přes 4 500, kniha nabízí jejich reprezentativní výběr Kniha obrazů rozdělený do oddílů (Cesta za vnitřními obrazy, Mandaly, nebezpečné tajemno, Sexualita a tělo, Zmatek a zkáza, Lidství a nelidskost) a obohacený texty. Někdy v roce 1917 začal Carl Gustav Jung vybízet své pacientky a pacienty, aby ke svým snům a imaginacím vytvářeli obrazy. Imaginační aktivita, tvorba obrazů, pojetí obrazů jako symbolů, ale též terapeutický účinek práce s obrazy, to, že symbolickým ztvárňováním odstraňujeme rozštěpení v psyché – to je jádro jungovské teorie a terapie. Jung ve svých „definicích“ napsal: „Fantazie jako imaginační aktivita je pro mne prostě bezprostředním výrazem psychické životní aktivity, psychické energie, která pro vědomí neexistuje jinak než v podobě obrazů či obsahů.“

Jungův institut v Curychu oslavil letos v dubnu 70. výročí a v muzeu Im Lagerhaus v St. Gallen otevřel výstavu těchto obrazů. Než se v českém prostředí najde osvícený kurátor, mohou se čtenáři kochat výpravnou knihou spojující archetypální sílu obrazů i texty jungiánských psychoanalytiků (Verena Kast, Ruth Ammann, Ruth Riedel) vztahující se k tématům i metodě „aktivní imaginace“.

 Jejich díla nejsou reflexí ztráty, nýbrž projevem hlubšího zkoumání bytostného Já


C.G. Jung Kniha obrazů psychologie psychoanalýza hlubinná terapie výtvarné umění surrealismusPřestože sbírek obrazů duševně nemocných pacientů je na světě mnoho, Kniha obrazů se významně liší a je tím unikátní. Jungovi pacienti a pacientky především nebyli hospitalizováni, nýbrž jako soukromí pacienti přicházeli za ním do Küsnachtu u Curyšského jezera, kde roku 1909 zahájil svou praxi. Jiné jsou tedy už předpoklady umělecké tvorby a opatřování materiálu. Jiný je rovněž impulz k umělecké činnosti. Zatímco pacienti a pacientky v ústavech pracovali každý svým vlastním, individuálním způsobem a zpravidla z vlastního popudu, bez terapeutického vedení či povzbuzování. Mnoho jejich prací reflektuje prožívaný stav osobní tísně v ústavu, provázený zbavením svéprávnosti, zavřením v léčebně, ztrátou životního prostoru, majetku a identity. Umění v těchto případech nesloužilo terapii, nýbrž pouze poskytovalo strategie přežití a možnosti utváření nové identity přizpůsobené nové životní realitě. Nic z toho neplatí u Jungových soukromých pacientů a pacientek.
C.G. Jung Kniha obrazů psychologie psychoanalýza hlubinná terapie výtvarné umění dada

Jejich díla nejsou reflexí ztráty, nýbrž projevem hlubšího zkoumání bytostného Já. Tyto práce vznikaly v rámci terapeutického settingu: Jung vybízel pacienty a pacientky, aby vizuálně formulovali své vnitřní obrazy a postavy. Společně je pak objasňovali a Jung je analyzoval. Nepochybně tudíž vznikly jako součást terapeutického procesu, nikoli jako svébytné umění. Nepochybně jsou ale jedinečným materiálem reflektujícím proměny světa první poloviny 20. století i výtvarných směrů, osobitě se zrcadlící v kresbách a malbách Jungových pacientů. 

Kniha obrazů je ke koupi na našem e-shopu

Ukázka:


Carl Gustav jung psychologie hlubinná archetypyCarl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha (2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015), Aspekty mužství (2016), Člověk a jeho symboly (2017).

V roce 1927 se Jungovi zdálo o mandale, kterou pak namaloval.4 Tou dobou mu Richard Wilhelm poslal rukopis O tajemství zlatého květu.5 Na základě tohoto textu objevil Jung souvislost svých „mandal“ s mandalami východními. Symbol mandaly otevírá téma integrace nejen aspektů vlastní psyché, ale také kulturního a společenského života.V pojetí jungovské psychologie lze prací se symboly překonávat přítomné disociace psyché. Jednou z těchto možností, jak překonávat aktuální
C.G. Jung Kniha obrazů psychologie psychoanalýza hlubinná terapie výtvarné umění mandalydisociace, je právě tvorba mandal. Po mém soudu však není mandala prostě pouhé vyjádření bytostného Já. Stejně jako všechny symboly vznikla z napětí mezi aktuálním životním kontextem, životním pozadím, a nevědomou dynamikou. Já osobně v mandale vidím také výsledek emergentních procesů, na něž člověk přistoupil, jimž dal podobu a které pak s velkou odevzdaností zformoval do optimální podoby.Jungovi však dělalo velké starosti nejen „přerůstání“ konfliktů a disociací. Neustále též upozorňoval na disociabilitu psyché, zejména v souvislosti s teorií komplexů. V procesu individuace tedy může jít nejen o zakoušení celosti, ale také o to, abychom snesli protiklady, které se ukazují, porozuměli jim a reflektovali je. To platí i pro tvorbu mandal. Tato myšlenka naprosto nepopírá význam mandaly zakoušené přirozeným způsobem z nitra. Jen upozorňuje na to, že každá mandala má své oprávnění v právě dané životní situaci a nevede prostě obecně k individuaci, neřkuli aby byla výrazem individuace.



C.G. Jung Kniha obrazů psychologie psychoanalýza hlubinná terapie výtvarné umění