Zdá se, že být dospělý je hlavní zaměstnání prvorozeného po většinu jeho života. Když prvorození nemohou unést všechna ta očekávání, stresy a požadavky, končí v ordinaci psychologa. Lidé, kteří vyhledávají odbornou pomoc, jsou většinou prvorození nebo jedináčci. Dělali, co mohli, aby byli svědomití, úspěšní, spolehliví, dospělí – jedním slovem dokonalí. Výsledkem však často bývá frustrace a pocit viny.

Hovořil jsem s mnoha prvorozenými, kteří měli pocit, že oni musí jít přímo k cíli, i když se všichni okolo potácejí z jedné vedlejší cesty na druhou, a nezdá se, že by to někomu vadilo. Samozřejmě, že to tak není, ale když vyrůstáte s břemenem odpovědnosti, morálky a vysokých hodnot, může vám ten náklad pěkně ztěžknout. 

Prvorození jsou ti, co „první přijdou“ a jsou „první obslouženi“ dychtivými rodiči, kteří chtějí vychovávat své děti lépe než všichni před nimi. Ale v dlouhodobé perspektivě jsou rovněž prvními, kteří jsou vhozeni do tlakového hrnce života, v němž se buď něco dobrého uvaří, nebo taky ne.

Co mohou prvorození dělat, aby se vyrovnali s touto „kletbou“, kterou jim osud vložil na bedra? Ve skutečnosti mohou dělat velmi mnoho.

Tipy pro prvorozené, jak mohou využít své sourozenecké konstelace k svému prospěchu

Jako prvorození jste pravděpodobně svědomití, spolehliví perfekcionisté. To je velké plus, protože lidé si vás váží, důvěřují vám a cítí, že se na vás mohou spolehnout. Ale zároveň byste si měli uvědomit, že vaše síla se může stát vaší slabostí. Toto jsou některé tipy pro vás:

Kevin Leman je americký psycholog a publicista, autor mnoha úspěšných populárně naučných knih, je otcem pěti dětí a dvou vnoučat a žije se svou rodinou v Tusconu v Arizoně.

• Užívejte život po menších soustech. Prvorození jsou známí tím, že se nechají vtáhnout do příliš mnoha věcí naráz – do mnoha činností, organizací, projektů apod. A pak jim nezbývá čas na sebe.
• Učte se říkat „ne“. Mnozí prvorození chtějí druhým za každou cenu vyjít vstříc. Touží po uznání, a proto téměř vždycky přijmou pozvání, splní přání atd. Nejlepší způsob, jak se naučit říkat „ne“, je znát své meze. Nemůžete dělat všechno.
• Jako od prvorozeného od vás rodiče patrně očekávali víc než od kteréhokoli jiného člena rodiny, a proto i vy od sebe hodně očekáváte. Předpokládáte, že budete první, nejlepší, dokonalí. Perfekcionismus je nejlepší cesta k pomalé sebevraždě. Nedívejte se tak vysoko. Dělejte trochu míň a víc užívejte života.
• Prvorození jsou známí tím, že kladou příliš mnoho otázek a chtějí znát příliš mnoho podrobností. Za tento rys se neomlouvejte. To je znak vůdce, který hodnotí situaci, aby mohl navrhnout, co se má udělat, a pak pomocí jednotlivých logických kroků postupně vyřešit problém.
• Jako prvorození pravděpodobně budete obezřetní a opatrní. Nedopusťte, aby vás druzí donutili bezhlavě se do něčeho vrhnout, když si chcete ponechat ještě nějaký čas na rozmyšlenou.
• Jste-li vážnější typ, snažte se vyvinout si smysl pro humor. Naučte se smát svých chybám. Zkuste připustit, že se vám také sem tam něco nemusí podařit. Chyby jsou výborný způsob, jak se poučit a něco zlepšit.
• Neomlouvejte se za to, že jste svědomití a přehnaně systematičtí. Jako prvorození potřebujete systém, potřebujete si „dělat“ své seznamy. Jinak byste se v tom všem utopili. Radujte se z toho, že máte systém a plán, a pak se podělte o své schopnosti s druhými. Tolik lidí kolem vás potřebuje pomoc!

Další užitečné rady související s pořadím, v jakém jste se narodili v rodině, najdete v knize Sourozenecké konstelace od psychologa Kevina Lemana